Ve školském zákoně máme dva druhy individuálního vzdělávacího plánu

Šlo hlavně o tyto otázky: Proč je potřeba, aby zákonný zástupce o individuální vzdělávací plán žádal a ředitel školy jej povoloval, když o přiznání individuálního vzdělávacího plánu jako o podpůrném opatření rozhodlo školské poradenské zařízení (dále jen "IVP" a "ŠPZ")? Proč je potřebné mít další dva formální dokumenty k poskytování právě tohoto druhu podpůrného opatření - žádost zákonného zástupce a rozhodnutí (povolení) ředitele školy? Proč právě v případě, že o vzdělávání dítěte podle IVP rozhodlo ŠPZ, nestačí souhlas zákonného zástupce jako informovaný souhlas s poskytováním podpůrných opatření přímo na formuláři A proč mají mít v tomto případě ředitelé škol možnost rozhodovat o poskytnutí či neposkytnutí podpůrného opatření, když jsou všechna podpůrná opaření právním nárokem a školy jsou povinny je dětem poskytovat, ne se rozhodovat, jestli jim je poskytnou?

Při hledání odpovědí na tyto i další otázky jsem si musela zodpovědět následující:

Při hledání odpovědí a souvislostí jsem se postupně dostávala k právním předpisům i více než 50 let starým. Současně s tím jsem opět řešila otázku právního charakteru nové formy "doporučení" ŠPZ coby rozhodnutí, kterým ŠPZ přizná konkrétnímu dítěti podpůrná opatření, tj. rozhodne o povinnosti školy poskytovat dítěti podpůrná opatření, včetně podpůrného opatření IVP.

Pojem individuální vzdělávací plán se poprvé objevuje v českém právním řádu se školským zákonem z roku 2004 (č. 561/2004 Sb.). Jde tedy formálně o věc poměrně novou, fakticky jde však o nástupce individuálního studijního plánu (dále jen "ISP"). Ten znal už školský zákon z roku 1984 (č. 29/1984 Sb.). Předcházející školské zákony od roku 1948 do roku 1960 neobsahují nic, co by alespoň částečně funkci IVP/ISP plnilo.

Co se týče ISP, školský zákon z roku 1984 ho nijak nedefinoval, tedy neříkal, co to je. Současně alespoň deklaroval, že smyslem ISP je zvláštní organizace a délka studia mimořádně nadaných a talentovaných dětí (dále jen "nadané děti", "nadaní") v průběhu středoškolského studia, kterým může ředitel školy v odůvodněných případech povolit vzdělávání podle ISP (§ 42). Prováděcí vyhláška č. 124/1984 Sb. pak specifikovala, že se ISP používá pro účely přípravy a vykonání zkoušek (§ 5 odst. 5). Podle této vyhlášky bylo tedy možné mít ISP jen v době studia na střední škole a jen s povolením ředitele na žádost zákonných zástupců nadaného středoškoláka.

Prováděcí právní předpisy od roku 1984, které upravovaly vzdělávání na základních školách, otázky ISP/IVP vůbec neobsahovaly, tudíž je ani nijak neupravovaly. Podle ISP se tak nebylo možné před rokem 2004 vzdělávat na školách základních, na školách středních potom pouze pro účely přípravy a skládání zkoušek nadaného. I v takovém případě šlo jen o výjimku při organizaci výuky. S využitím ISP proto nebylo možné dítěti poskytovat žádnou jinou podporu, např. ani podporu dalšího rozvoje. Prakticky byl ISP pouhým nástrojem pro akceleraci nadaného při studiu na střední škole.

Přibližně po 20 letech přejal v roce 2004 tento model ISP s formálním označením IVP i současný školský zákon. Stále šlo o pouhou organizační podporu při vzdělávání, kromě dětí nadaných ho však bylo nově možné používat i pro organizaci vzdělávání dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami (dále jen "SVP"), a to i v základních školách, tj. při plnění povinné školní docházky.

Ve středním a vyšším odborném školství je IVP možné od roku 2005 používat i z jiných závažných důvodů. Vazba využití IVP pro vzdělávání dětí se SVP byla zajištěna předchůdkyní vyhlášky č. 27/2016 Sb., vyhláškou č. 73/2005 Sb., která odkazovala právě na IVP podle § 18 školského zákona (§ 6 odst. 1). Zde je namístě připomenout, že IVP podle § 18 školského zákona z roku 2004 byl a i po 1. září 2016 stále zůstává pouze možností k úpravě organizace vzdělávání, nikoli podpůrným opatřením, na které má dítě právní nárok a školy mu je musejí poskytnout. , tedy včetně metod, pomůcek, dalších pracovních a studijních materiálů, odlišného hodnocení oproti hodnocení podle školního vzdělávacího programu školy, v níž se dítě vzdělává, úpravy obsahu i výstupů vzdělávání, personálních podpůrných opatření atd.

Současně s tzv. inkluzivní novelou školského zákona (č. 82/2015 Sb.) nabyla k 1. září 2016 účinnosti i novela zákona o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb. a č. 230/2016 Sb.), která nově zavedla de facto povinnost ředitelů středních a vyšších odborných škol povolit vzdělávání podle IVP, protože výslovně uvádí, že ředitel školy "... (nová poslední věta § 18 školského zákona z roku 2004).

Nejde ani o IVP nadaných dětí, jak ho nesprávně označuje vyhláška č. 27/2016 Sb. (§ 28), protože tato část vyhlášky provádí § 18 školského zákona, tedy IVP organizační, který se podle předcházející právní úpravy využíval i pro nadané. Nadaní však mají mít takový IVP, který odpovídá jejich vzdělávacím potřebám, nikoli formálnímu označení v právním předpise.

Vše dosud uvedené a popsané významně změnila právě tzv. inkluzivní novela školského zákona tím, že definovala druhy podpůrných opatření, zavedla právní nárok dítěte na používání podpůrných opatření, povinnost škol podpůrná opatření poskytovat, přiznala ŠPZ rozhodovací pravomoc o podpůrných opatřeních konkrétního dítěte a jejich jednotnou cenu - normovanou finanční náročnost. Od 1. září 2016 tak školský zákon obsahuje nejen IVP podle § 18 jako možnost organizačních úprav, o které rozhoduje ředitel školy na žádost zákonných zástupců, ale i IVP jako podpůrné opatření podle § 16 odst. 2 písm. f), o kterém rozhoduje ŠPZ jako o podpůrném opatření podle zjištěných odlišných vzdělávacích potřeb konkrétního dítěte tím, že jej formálně označí v rozhodnutí o vzdělávání dítěte se SVP.

ŠPZ tedy nově rozhoduje, jaká podpůrná opatření dítěti náležejí a kolik peněz na tato podpůrná opatření školy získají, a školy jsou povinny podpůrná opatření poskytovat, už se tak nemohou rozhodovat, jestli dítěti potřebnou a od 1. září 2016 i přiznanou podporu poskytnou, či nikoli. Právě tento princip je podstatou systémové změny: Dítě má na podpůrná opatření nárok, tento nárok zjišťuje a současně o něm rozhoduje ŠPZ, stát přes evidenci ve školní matrice zajišťuje financování a školy mají povinnost podpůrná opatření poskytovat. A právě v tom spočívá i výrazná změna v charakteru práce ŠPZ, protože ta nově rozhodují o zákonném nároku konkrétního dítěte a o financování zajištění tohoto nároku z veřejných rozpočtů. Přestože označení ŠPZ obsahuje i slovo "poradenské", v případě zjišťování a přiznávání podpůrných opatření včetně identifikace financování jde o rozhodnutí. Bez formálního právního rozhodnutí totiž není obecně možné z veřejných rozpočtů využívat žádné finanční prostředky. Původní poradenská (nerozhodovací) činnost ŠPZ se tak provádí už jen podle obecné poradenské vyhlášky č. 72/2005 Sb., identifikace SVP dětí a vše následující je rozhodováním ŠPZ o právech a povinnostech jako rozhodování kteréhokoli jiného orgánu veřejné moci.

Specifická situace nastala právě po přijetí školského zákona v roce 2004, kdy bylo poprvé možné vzdělávání na základní škole s IVP podle § 18, tedy s onou organizační podporou při vzdělávání i pro děti se SVP. IVP však nebyl v letech 2004 až 2016 podpůrným opatřením podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., tj. zákonným nárokem dítěte, o kterém by na základě odborného posouzení rozhodovalo ŠPZ. ŠPZ vydávala jen formálně právně nezávazné zprávy / odborné posudky, které v případě potřeby dítěte obsahovaly i potřebu vzdělávat dítě s využitím IVP.

V závěru mívaly zprávy část "doporučení" a tím, že zprávy nebyly (a nejsou) právně závazné, šlo pro školy o skutečná doporučení, nikoli o rozhodnutí. Proto ředitel školy na základě tohoto odborného, ale právně nezávazného doporučení skutečně rozhodoval na žádost zákonných zástupců o povolení mít IVP, ale jen jako o organizační úpravu vzdělávání dítěte. Tato situace trvala až do konce srpna 2016.

Nicméně přes vše uvedené vyhláška č. 27/2016 Sb. obsahuje povinnost zákonných zástupců podat žádost o IVP i v případě, že o IVP jako o podpůrném opatření rozhodlo ŠPZ (viz § 3 odst. 1). Obě novely vyhlášky č. 27/2017 Sb. (č. 270/2017 Sb. a č. 416/2017 Sb.) však na tomto požadavku setrvávají, naopak byla do formuláře rozhodnutí doplněna část VII.

Základní formální rozdíl je prostý: IVP jako podpůrné opatření podle § 16 je právním nárokem, zatímco IVP jako organizační úprava právním nárokem není. O IVP jako o podpůrném opatření rozhodují podle školského zákona ŠPZ, o organizačním IVP rozhoduje ředitel školy na žádost podanou zákonnými zástupci.

S obsahovým rozdílem mezi oběma formami IVP je to složitější. Specifická situace byla nastolena opět v souvislosti s přijetím školského zákona z roku 2004 a vyhlášky č. 73/2005 Sb. Ta totiž nad rámec zákonného vymezení obsahovala i náležitosti IVP, které překročily meze organizace vzdělávání. Proto IVP podle § 18 obsahoval od roku 2005 možnost mít v IVP upraveny odlišně nejen organizační záležitosti vzdělávání, ale i metody, nejrozličnější pomůcky, odlišné pracovní materiály, hodnocení odlišné od hodnocení podle ŠVP školy, předměty speciální pedagogické péče a další. Jde o výčet několika druhů podpor, které jsou dnes podle tzv. inkluzivní novely školského zákona podpůrnými opatřeními, na něž má dítě se zjištěnými SVP nárok. Před 1. zářím 2016 šlo však o pouhou možnost dětí podpůrná opatření využívat, pokud se k tomu rozhodla sama škola, protože školský zákon tehdejší pojem podpůrná a vyrovnávací opatření neznal. Nemohl tak obsahovat ani pravidla pro jejich poskytování a používání a ani nemohl zmocnit žádný ústřední státní orgán či vládu k jejich provedení do příslušného podzákonného právního předpisu.

, které v případě snížení počtu dětí ve třídě ani nebyly podpůrným opatřením, ale organizační podporou pro výuku v konkrétní třídě. Jako taková byla s účinností od 1. září 2016 systémově správně přeřazena do vyhlášky o základním vzdělávání (č. 48/2005 Sb.). V některých případech je navíc tato organizační podpora neaplikovatelná, protože by jejím využitím došlo k zásahu do práva na přijetí do spádové školy těch dětí, které by při nástupu k základnímu vzdělávání nemohla spádová základní škola přijmout, přestože by nebyla naplněná kapacita ani 1. ročníku. Ve vyšších ročnících by pak spádové děti buď nepřijala ke vzdělávání z téhož důvodu, což je opět protiprávní stav, nebo by dokonce škola musela ukončit vzdělávání některých dětí v konkrétní třídě v průběhu plnění povinné školní docházky, což je opět nejen protiprávní, ale fakticky i absurdní.

Co se týče obsahu organizačního IVP podle § 18 před 1. září 2016, ten je obsahově totožný s obsahem IVP uvedeným v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. (viz levý a pravý sloupec tabulky). Podstatný rozdíl spočíval v tom, že oba IVP měly obsahovat i informace o finanční náročnosti vzdělávání dětí s odkazem na vyhlášku o krajských normativech (č. 65/2005 Sb. a č. 492/2005 Sb.). To bylo částečně pokryto příplatkem ke krajskému normativu na zdravotní postižení dítěte. Ani jedna z vyhlášek však nezajišťovala vůbec žádné financování vzdělávání dětí, které neměly tzv. školské zdravotní postižení nebo byly nadanými. V jejich případě šlo o čistě formální údaj, který nemohl být nikdy realizován. Jde o typický příklad nadbytečné právní úpravy, která budila dojem, že je možné školám přispívat na vzdělávání všech dětí se SVP, včetně dětí nadaných.

Při porovnání jednotlivých položek je zřejmé, že náležitosti všech forem IVP v čase si jsou velmi podobné, a to bez ohledu na to, zda jde, či nejde o právní nárok dětí. Jednotnou formu IVP bez ohledu na druh vzdělávacích potřeb dětí završila vyhláška č. 27/2016 Sb., která má pro oba druhy IVP jeden formulář, uvedený v příloze č. 2.

V případě organizačního IVP podle § 18 tak i nadále platí, že jeho obsah překračuje zákonné vymezení ve školském zákoně a měl by být používán skutečně jen k organizačním úpravám vzdělávání tam, kde je to potřeba, tedy hlavně u dětí sportujících a umělecky činných. Použití organizačního IVP je tak možné vždy, pokud se současně nejedná o dítě, které potřebuje podpůrná opatření a o jehož vzdělávání podle IVP rozhodlo ŠPZ. [Otázku, jestli se zmocnění školského zákona ke stanovení náležitostí IVP (§ 19) vztahuje na oba IVP, nebo jen na IVP podle § 16, ponechávám pro účely tohoto článku záměrně neřešenou.]

V případě kombinace podpůrného opatření IVP podle § 16 a organizačního IVP podle § 18 se pak jako nejpřehlednější jeví řešení, aby dítě, které má odlišné vzdělávací potřeby a současně potřebuje odlišnou úpravu organizace i z jiného důvodu, mělo IVP podle § 16 s jednoznačným uvedením obou druhů úprav v části formuláře , tj. včetně té, která není podpůrným opatřením a náleží do pravomoci ředitele školy. V položce rozhodnutí o IVP by se pak měly uvést oba dokumenty - rozhodnutí ŠPZ i rozhodnutí ředitele školy. Jinak by totiž dítě mělo dva IVP s tím, že v lepším případě by jedno obsahovalo jen organizační úpravy podle § 18 a to druhé vše ostatní, či by oba IVP obsahovaly úpravu organizace vzdělávání, která je slučitelná. V horším případě by pak dítě mělo dva IVP, které by obsahovaly úpravu organizace vzdělávání neslučitelným způsobem, nebo by naopak jeden z nich úpravu organizace vzdělávání neobsahoval s odůvodněním, že ji obsahuje druhý IVP.

Je zjevné, že školský zákon skutečně obsahuje dva druhy IVP, přestože formulář IVP má jednotnou formu i náležitosti coby příloha č. 2 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. (§ 29 odst. 4). Aby nedošlo k zásahu do práv dětí, je k posouzení toho, má-li ředitel školy o IVP rozhodovat, či nikoli, podstatný .

Školy by proto měly při určení druhu IVP vycházet z těchto kritérií:

Z uvedeného je patrné, že by si celá problematika IVP zasloužila formální zjednodušení, hlavně na úrovni vyhlášky č. 27/2016 Sb. tak, aby odpovídala právní úpravě obsažené ve školském zákoně: IVP by měl dvojí právní režim jakožto IVP jako podpůrné opatření (§ 16) a IVP organizační (§ 18). Každý IVP by měl své obsahové náležitosti v souladu se školským zákonem a pro oba IVP by bylo možné používat jeden formulář s výslovným uvedením, že v případě IVP organizačního se vyplňuje pouze úprava organizace, nikoli další položky, které odpovídají podpůrným opatřením podle § 16 školského zákona.

I----------------------------------------------------------------------------I 
I           Stav od 17. 2. 2005 do 31. 8. 2016 Stav od 1. 9. 2016            I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I IVP podle vyhlášky     I IVP jako podpůrné       I IVP organizační (§ 18)  I 
I č. 73/2005 Sb. (§ 6)   I opatření (§ 16) podle   I podle vyhlášky          I 
I                        I vyhlášky č. 27/2016 Sb. I č. 27/2016 Sb. (§ 28)   I
I                        I (§ 3)                   I                         I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I
I seznam kompenzačních,  I skladba, druhy a stupeň I seznam doporučených     I 
I rehabilitačních        I PO                      I učebních pomůcek,       I
I a učebních pomůcek,    I                         I učebnic a materiálů     I 
I speciálních učebnic a  I                         I                         I 
I didaktických materiálů I                         I                         I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I volba pedagogických    I úprava metod a forem    I volba pedagogických     I 
I postupů, způsob        I                         I postupů, způsob         I 
I zadávání a plnění      I                         I zadávání a plnění úkolů I 
I úkolů                  I                         I                         I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I -                      I úprava obsahu           I úprava v obsahu         I 
I                        I vzdělávání              I vzdělávání              I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I údaje o cíli           I úprava organizace       I časové a obsahové       I 
I vzdělávání žáka,       I (časové a obsahové      I rozvržení učiva, údaje  I 
I časové a obsahové      I rozvržení)              I o způsobu poskytování   I 
I rozvržení učiva        I                         I individuální            I 
I                        I                         I pedagogické, speciálně  I 
I                        I                         I pedagogické nebo        I 
I                        I                         I psychologické péče      I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I -                      I úprava výstupů          I úprava zkoušek          I 
I                        I vzdělávání              I                         I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I způsob hodnocení       I úprava hodnocení        I způsob hodnocení        I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I 
I vyjádření potřeby      I údaje o pedagogických   I údaje o pedagogických   I 
I dalšího pedagogického  I pracovnících a ŠPZ      I pracovnících a ŠPZ,     I 
I pracovníka nebo další  I                         I personální zajištění    I 
I osoby podílející se na I                         I úprav a průběhu         I 
I práci se žákem a její  I                         I vzdělávání, určení      I 
I rozsah                 I                         I pedagogického           I 
I                        I                         I pracovníka školy        I 
I                        I                         I pro sledování průběhu   I 
I                        I                         I vzdělávání              I 
I------------------------I-------------------------I-------------------------I