Věcná novela zákoníku práce, 2. část

V právní úpravě pracovní doby dochází s účinností k 1. lednu 2012 hned k několika výraznějším změnám. Za stěžejní lze považovat sjednocení maximální délky směny při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, kdy se nově ve smyslu § 84  zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), stanoví, že (mění se tak maximální délka rovnoměrného rozvržení pracovní doby, kde byla dosud přípustná délka 9 hodin). V této souvislosti bych také podotkl, že pro zjednodušení (a také nevyužívání) byla vypuštěna jiná úprava pracovní doby zmiňovaná v ustanovení § 84a zákoníku práce.

Povinnost zaměstnavatele sestavit písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo jeho změnou zaměstnance, jehož pracovní doba je nerovnoměrně rozvržena, se rozšiřuje i na zaměstnance s rovnoměrným rozvržením pracovní doby.

Z pohledu evidence, kterou vede zaměstnavatel, bych uvedl, že dochází ke zpřesnění zákonných požadavků, a ve smyslu § 78  odst. 1 písm. c) zákoníku práce (nikoli evidence odpracované pracovní dobypodle § 78 odst. 1 zákoníku práce).

Další změny v oblasti pracovní doby se buď škol jako zaměstnavatelů uvedených v § 109  odst. 3 zákoníku práce netýkají vůbec, nebo jen v omezené míře. Pro úplnost bych tak pouze zmínil, že

S ohledem na skutečnost, že převážná část škol patří do skupiny veřejného školství¹⁾, kde je zaměstnanci za práci poskytován plat, budu se v dalším výkladu soustředit na aspekty týkající se platů. Jednou ze změn, která je legislativnětechnického charakteru²⁾, je zakotvení

Ovšem poskytování odměny a cílové odměny (viz dále) tím není dotčeno. Dále podle předmětného ustanovení V dalších náležitostech by se měla přiměřeně řídit ustanovením § 136  zákoníku práce upravujícím platový výměr –

Další změna týkající se odměňování za To ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. Pro ředitele školy je pak toto ustanovení ještě více restriktivní, když stanoví, že

Novinkou, která se naopak může týkat všech zaměstnanců, ale o jejímž širším reálném využití ve veřejném školství lze vzhledem k limitovaným finančním prostředkům v rozpočtech škol pochybovat, je z Cílem této odměny by měla být snaha motivovat zaměstnance k efektivnímu plnění stěžejních úkolů zaměstnavatele. Podle příslušného ustanovení bude moci zaměstnavatel poskytnout cílovou odměnu zaměstnanci, který se bezprostředně nebo významně podílel na splnění mimořádně náročného úkolu a jehož pracovní poměr neskončil před splněním tohoto úkolu. Výše cílové odměny by měla být určena v závislosti na plnění hodnotitelných a měřitelných ukazatelů stanovených před započetím plnění úkolu.

K významnějším „provozním“ změnám patří v intencích § 141  odst. 3 zákoníku práce Dosud bylo totiž možné sjednat pravidelný termín výplaty platu pouze v kolektivní smlouvě, příp. po projednání s odborovou organizací.

Pro úplnost bych zmínil ještě jednu výraznější změnu v oblasti odměňování, která se ovšem v dnešní době dotkne patrně jen malého počtu zaměstnavatelů. Jedná se o nově zařazenou možnost zaměstnavatele změnit hotovostní způsob platby platu (dosud stále základní, pokud nebylo dohodnuto jinak) na bezhotovostní způsob, a to tehdy, pokud by pro zaměstnavatele se složitými provozními podmínkami pro výplatu platu byla samotná výplata platu obtížná nebo neproveditelná. V takovém případě může zaslat plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu.

Ačkoli se s příchodem nového roku 2012 mění i některá pravidla v oblasti cestovních náhrad, a to jak v rovině terminologické, kdy dochází ke zpřesnění výčtu situací, ve kterých vzniká nárok zaměstnance na cestovní náhrady, tak i v rovině technické, kdy se mění časová ohraničení pro přiznání příslušné sazby zahraničního stravného, zmínil bych podrobněji pouze následující, velmi podstatnou, změnu.

Vzhledem k tomu, že dosud v případech, kdy bylo zaměstnancům na pracovních cestách zajištěno bezplatné stravování, zaměstnavatelé nekrátili zaměstnancům stravné s odůvodněním, že krácení stravného není stanoveno jako povinnost, přistoupil zákonodárce k legislativnímu ošetření. Zvolil metodu dvou režimů – jeden se uplatňuje u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 109  odst. 3 zákoníku práce a druhý u ostatních zaměstnavatelů.

Z pohledu většiny škol se tedy zaměřím na první model, podle kterého bude

Snížené stravné za každé bezplatné jídlo se bude podle § 176  odst. 3 zákoníku práce poskytovat ve výši:

Dále nebude zaměstnanci ve smyslu § 176 odst. 4 zákoníku práce příslušet nárok na stravné, pokud mu budou poskytnuta 2 bezplatná jídla při pracovní cestě v délce trvání 5 až 12 hodin, nebo 3 bezplatná jídla při pracovní cestě v délce trvání 12 až 18 hodin.

Novinkou bude ve smyslu § 194  zákoníku práce (podle dosud platné právní úpravy), ³⁾ (karantény). Podmínky blíže upravují ustanovení § 192 a § 193 zákoníku práce a dále zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

S náhradou odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr souvisí i povinnost zaměstnavatele předem rozvrhnout zaměstnanci (pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce) jeho týdenní pracovní dobu do směn, a to pro účely poskytování této náhrady⁴⁾.

Další změna, která souvisí s nově zakotveným výpovědním důvodem, modifikuje Modifikace spočívá v zákazu snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu za předpokladu, že byla zaměstnanci pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána výpověď ve smyslu ustanovení § 52 pís. h) zákoníku práce, tedy pro naplnění zákonem definované skutkové podstaty – porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zákoníku práce, a to zvlášť hrubým způsobem⁵⁾.

Ve vztahu k právní úpravě překážek v práci bych ještě zmínil Vzhledem k tomu, že je podle názoru zákonodárce tato úprava překonaná, tak již nebude možné uplatňovat pravidlo, podle kterého

Část devátá zákoníku práce pojednávající o institutu dovolené se stala rovněž předmětem koncepční novely, přičemž v souladu s pracovněprávní teorií bych za nejvýznamnější změny označil novou konstrukci ustanovení § 218  zákoníku práce a úpravu náhrad za dovolenou v ustanovení § 222 zákoníku práce.

V intencích nově znějícího § 218 odst. 1 zákoníku práce lze konstatovat, V případě pedagogických pracovníků bude zaměstnavatel – ředitel školy povinen určit jejich (celou) dovolenou tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo, pokud v tom zaměstnavateli nebudou bránit překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Z aplikace tohoto pravidla se výslovně připouští následující výjimka – pokud zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou do konce následujícího kalendářního roku, protože byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci (dochází tak k rozšíření výjimky, která se dosud vztahovala pouze na rodičovskou dovolenou).

Novým prvkem v právní regulaci dovolené je zakotvení možnosti, kdy je a že současně nenastala výše uvedená výjimka.

K problematice náhrad dovolené ve smyslu ustanovení § 222 zákoníku práce lze poznamenat, že i zde dochází ke sjednocení režimu pro nevyčerpanou dovolenou v rozsahu do 4 týdnů včetně a nevyčerpanou dovolenou, jejíž rozsah přesahuje 4 týdny. (dosud náležela zaměstnanci náhrada za nevyčerpanou část dovolené přesahující 4 týdny i v případě, že nemohla být vyčerpána do konce příštího kalendářního roku).

V době dokončení tohoto článku byl již zákon, kterým se mění zákoník práce, platný, a to k datu 6. prosince 2011, kdy byl rozeslán ve Sbírce zákonů pod č. 365/2011 Sb. Věcná novela zákoníku práce tak nabude účinnosti v plánovaném termínu, tedy k 1. lednu 2012. V souvislosti s postupným aplikováním novelizovaného zákoníku práce bych vás rád ujistil, že budeme v prvních měsících roku 2012 bedlivě sledovat potřeby praxe, reflektovat vaše postřehy a zařazovat do pracovněprávní rubriky témata, která se budou podrobněji věnovat změnám, které jsem v aktuálním a listopadovém vydání nastínil.

Závěrem mi dovolte, abych Vám u příležitosti vstupu do nového roku 2012 popřál pevné zdraví, hodně energie, mnoho radosti a nejlépe žádné pracovněprávní problémy.