Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice škol
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se stal významnou součástí
finančního práva ve sféře veřejných financí. A přesto, že se jedná o
zákon, jehož platnost již několik let trvá, nelze než konstatovat, že
některé důležité aspekty se nedaří plnit a zákonnou normu aplikovat tak ,
jak by bylo žádoucí. Z toho důvodu je třeba se k některým zásadním
požadavkům vracet a přemýšlet o jejich vhodné aplikaci.
I. Úvod
Touto potřebou je např. tvorba vnitřních směrnic, které jsou nedílnou
součástí celého vnitřního kontrolního systému, dovytváří charakter celého
kontrolního prostředí. Sám zákon ve svém širokém záběru zahrnuje různé
formy kontrol: kontroly přímé i nepřímé, v horizontálním i vertikálním
uspořádání, organizované jako kontroly veřejnosprávní, či kontroly podle
mezinárodních pravidel, a konečně rovněž vnitřní kontrolní systém po linii
(vnitřního) řízení.
Právě posledně jmenovaný vnitřní kontrolní systém je řádově významným
subsystémem celkově nově nastaveného „kontrolního prostředí“ v ČR, s
kontrolou ekonomicky zaměřenou na:
- utužení finanční discipliny v rámci veřejných financí,
- zlepšení řízení peněžních toků,
- předcházení a odhalování rizik.
Tyto a další (hlavní) cíle uložené zákonem je třeba odpovědně a urychleně
uvádět do praxe. Takový je požadavek zákona, ale taková se také jeví
akutní potřeba dosavadní analyzované praxe. Zákon je zaměřen do celé sféry
veřejných financí (tedy i do celé rozsáhlé oblasti školství). Je
příznačné, že nejvíce diskuzí s jeho zavedením probíhalo ve sféře komunální, (kam dnes sféra školství spadá), a to ještě ve sféře(malých) příspěvkových organizací. Potvrzuje se, že je nutné přistupovat k realizaci jednotlivých kroků s notnou dávkou rozlišovací schopnosti pro významnost a s ohledem na rozsah a obsah činnosti jednotlivých organizací.
Po provedených analýzách aktuálních potřeb organizací, zejména na nižších
stupních řízení v dané soustavě, přináší tento článek některé postřehy a
aktuální pomůcku, kterou je výčet nejdůležitějších vnitřních směrnic,
jejich zaměření a obsah. V souvislosti s touto pomůckou je třeba
zdůraznit, že naplněním ustanovení zákona o zavedení vnitřního kontrolního
systému není jen tvorba vnitřních směrnic. Je to jen jeden z jeho nutných
(viditelných) článků.
Vnitřní kontrolní systém má své významné postavení při plnění funkce
zpětné vazby. Vyhovuje požadavku pro stanovení kompetencí a odpovědností.
Jeho smysl spočívá ve věcném a obsahovém uspořádání, zveřejněných
potřebných pracovních postupů.
II. Vnitřní směrnice - účel
Informace, jejich kvalita, četnost a nositelé (media), mají v rámci
souladu vnitřního kontrolního systému zajistit, aby mohla být realizována
účinná zpětná vazba. Z toho důvodu je celý, vnitřně skloubený kontrolní
systém zaměřen především na propustnost informací, jejich rozsah a
kvalitu.
Ve své úplnosti zajišťuje potřebné zpětné vazby na jednotlivých úrovních
rozhodovacích procesů.
Při vytváření vnitřních systémů doporučujeme mít na paměti níže uvedené
zásady, které se budou týkat provádění jakkoli organizované vnitřní
kontroly. Jsou to především zásady, které jsou charakteristikou vnitřního
kontrolního systému a dají se vyjádřit takto:
- Vnitřní kontrola je cesta k cíli, nikoli cíl sám o sobě.
- Vnitřní kontrolu uskutečňují lidé na všech úrovních organizace.
- Vnitřní kontrola nejsou jen manuály a formuláře.
- Vnitřní kontrola poskytuje jen přiměřenou, nikoli absolutní jistotu.
- Vnitřní kontrola je dosahování cílů z jedné nebo více separátních, ale
navzájem se doplňujících a překrývajících kategorií (řídící, prováděcí
a kontrolní).
Otázky, které vznikají v souvislosti s vnitřním kontrolním systémem, lze
uvést, bez ohledu na pořadí, v následujících bodech:
- Jaké je zaměření, obsah, význam a poslání vnitřního kontrolního
systému?
- Kdo odpovídá za jeho výstavbu?
- Jak se vytváří a jak se ošetřuje, aktualizuje?
- Co zahrnuje, co měří a sleduje?
- Jaká je jeho zásadní orientace (systémový nebo rizikově orientovaný
přístup)?
- Jak lze hodnotit jeho efektivnost a účinnost?
Zodpověděním základních otázek si zároveň vytvoříme potřebný rámec pro
tvorbu vnitřních směrnic.
III. Vnitřní směrnice - obsah a funkce
Úlohou vnitřních směrnic je především:
- zajištění jednotného metodického postupu,
- zachování stejného řešení v obdobných situacích,
- vyjádření vůle odpovědných pracovníků v konkrétních podmínkách a
situacích,
- dosažení závazných pravidel,
- správné (objektivní) vyhodnocování skutečností,
- zajištění kontinuity,
- zajištění srovnatelnosti v čase.
Stejně důležitá je vhodná volba formy a požadavku potřebných formálních
náležitostí. Podcenění těchto stránek může vést k anulování všech
dosavadních (legitimních) snah, neboť samotné zanedbání potřebné formální
stránky může vést k založení nesrovnalostí v obsahu.
Vnitřní směrnice účetní jednotky slouží pro podporu:
- průkaznosti hospodářských operací,
- správnosti postupů,
- úplnosti, pravdivosti a včasnosti vykazovaných dat podle požadavků
zákona o finanční kontrole.
Dále je třeba zdůraznit, že vnitřní směrnice jsou splněním minimálního
požadavku na výstavbu vnitřních kontrolních systémů. Tam, kde stále chybí,
je nutné vzhledem ke stále sílícím (i mezinárodním) tlakům přistoupit
k jejich zpracování.
Jinak řečeno, tvorba vnitřních směrnic je nedílnou (i když ne
nejdůležitější) součástí počátečních kroků směřujících k výstavbě
vnitřního kontrolního systému podle požadavků zákona. Níže uvedený
doporučený obsah a rozsah vnitřních směrnic vznikl jako ucelený stručný
přehled z oblasti školství. Ve srovnání s celou komunální sférou tato
oblast školství nevykazuje tak členité organizační struktury. To ovšem
neznamená, že nastavení „kontrolního prostředí“ ve školství neobnáší
některé potíže. Rozšíření či zúžení předloženého obsahu je závislé na
vnitřní potřebě organizace podle velikosti, struktury (členitosti) a zaměření činnosti, velikosti majetku a závazků, charakteru hospodářských transakcích, objemu rozpočtu a dalších ekonomických charakteristikách.
IV. Forma, rozsah zpracování vnitřních směrnic - vzory
Vnitřní organizační směrnice může být zpracována jako jeden dokument, ale
v praxi se lépe osvědčuje, obsahuje-li několik dílčích částí, protože se
pak lépe provádí jejich aktualizace při změně legislativy. V úvodní části
je vhodné uvést přehled jednotlivých dílčích směrnic, platnost - od kdy do
kdy směrnice platí, kdy byla zpracována - a schvalovací doložku.
A. Organizační řád
Ředitel příspěvkové organizace (dále též „PO“) zpracuje organizační
strukturu a pracovní náplně pracovníků odpovědných za určitý okruh
činnosti, např. rozsah odpovědnosti a pravomoci svých zástupců, vedoucích
učitelů, předsedů předmětových komisí, správců sbírek, ale i třídních
učitelů a ostatních pracovníků, v souladu se školským zákonem, zákonem o
státní správě a samosprávě ve školství. S tím souvisí i pravomoc a
odpovědnost jednotlivých pracovníků v podpisování účetních záznamů.
Pro účely finanční kontroly se určí, v jakém rozsahu jsou zmocnění
zaměstnanci příkazci operací, dále se stanoví operační postupy, které
budou jako běžné činnosti vykonávány a budou předmětem průběžné a následné
kontroly. Vyhotoví se podpisové vzory, kde se určí, kdo v současné době
vykonává určitou funkci a jak se podepisuje. Kontrola podpisového záznamu,
která přísluší správci rozpočtu a hlavní účetní, je především zaměřena na
zmocnění ke schválení operace a teprve potom na shodu podpisu na dokladu
se vzorem.
B. Platový řád
Navazuje na zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost, a nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o usměrňování výše
prostředků na platy a odměny za pracovní pohotovost:
- stanoví kvalifikační hlediska pro výkon jednotlivých funkcí, pokud
nevyplývají z obecných předpisů,
- hlediska pro přiznávání osobních příplatků,
- hlediska pro přiznávání mimořádných odměn.
C. Cestovní náhrady
Směrnice o cestovních náhradách řeší povolování pracovních cest, zásady
pro používání vlastních motorových vozidel a stanovení náhrad pro přiznání
stravného v rámci rozpětí stanoveného MPSV. Zákon č. 119/1992 Sb.
v platném znění.
D. Finanční plán nákladů a výnosů
Zpracuje PO podle pokynů zřizovatele tak, aby zahrnoval jak hlavní, tak
doplňkovou (jinou) činnost a aby bylo zřejmé:
- jak bude použit příspěvek na provoz (dotace) od zřizovatele, z
prostředků státního rozpočtu (od MŠMT) kraje poukazovaná
prostřednictvím zřizovatele),
- nakolik stačí vlastní příjmy na úhradu nákladů,
- použití peněžních fondů jako doplňkového zdroje financování
neinvestičních potřeb,
- předpokládaný výsledek hospodaření.
E. Směrnice pro vedení účetnictví
1. Systém zpracování účetnictví (používaný software)
Účetní jednotky mohou vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů v
technické podobě. Používaný software musí vyhovovat požadavkům zákona o
účetnictví, tj. tak aby se účetnictví vedlo jako jeden informační systém a
účetní zápisy se neprováděly mimo účetní knihy. Účetnictví musí být
srozumitelné, vedené v českém jazyce. Použití cizího jazyka je možné jen
tehdy, není-li na úkor srozumitelnosti podle § 8, odst. 5. Ve směrnici se
uvede odkaz na softwarový produkt, který účetní jednotka užívá, např.
GORDIC, verze 6.00 apod.
2. Účtový rozvrh
představuje soubor syntetických účtů, který si účetní jednotka vybrala ze
směrné účtové osnovy, aby mohla zachytit všechny účetní případy během
účetního období. Je vhodné doplnit účtový rozvrh současně analytickými
účty, které se zřídí k jednotlivým syntetickým účtům. Ve většině případů
se musí respektovat metodika používaného softwaru, aby se účetní závěrka
shodovala se závaznou úpravou danou v přílohách vyhlášky č. 505/2002 Sb.
3. Oběh účetních dokladů
stanoví etapy zpracování pro jednotlivé druhy účetních dokladů. Doplňuje
se podpisovým vzorem, z něhož bude zřejmé, kdo je oprávněný příkazce
operace, kdo ji provede a zaúčtuje. Pro jednotlivé druhy dokladů se
stanoví den (okamžik) uskutečnění účetního případu. Např. okamžik vzniku
závazku je přijetí dodavatelské faktury, okamžik uskutečnění pokladní
operace je den provedené výplaty nebo příjmu hotovosti. Místo vzniku
dokladu, např. přijatá faktura je nejprve zaregistrována v protokolu došlé
pošty, platební poukaz je vyhotoven na příslušném pracovišti apod.
- Třídění dokladů - vytvoření stejnorodých skupin podle obsahu, např.
vydané faktury, pokladní doklady. Roztříděné doklady se očíslují podle
zavedených číselných řad, a tak získají originální číslo dokladu v
daném účetním období.
- Přezkoušení dokladů znamená ověření správnosti údajů na dokladu a
kontrolu přípustnosti příslušné účetní operace. V této etapě připojí
svůj podpisový záznam osoba odpovědná za obsah účetního případu.
- Zaúčtování účetního dokladu je vhodné doložit záznamem o účtovacím
předpisu, tj. určení účtů, kde bude podle dokladu proveden podvojný
zápis. V tomto okamžiku připojí svůj podpisový záznam osoba odpovědná
za zaúčtování.
- Archivace účetních dokladů. Na tomto místě je třeba určit, kde budou
účetní doklady uloženy během účetního období a jak budou uspořádány.
Po ukončení účetního období budou předány do archivu, kde musí být
zabráněno jejich zneužití.
4. Zásady pro oceňování a evidenci dlouhodobého majetku
V této části směrnice je nutno vymezit hranice:
a) Pro rozmezí drobného majetku vedeného v účetnictví a drobného majetku
vedeného pouze v operativní evidenci. Tato hranice může být u
jednotlivého drobného nehmotného majetku nižší než 7 000 Kč a u drobného hmotného majetku nižší než 3 000 Kč.
b) Určení případů, kdy se nakoupený majetek, např. kancelářské potřeby,
nádobí apod., vydává přímo do spotřeby a nevede se ani v operativní
evidenci, např. do 100 Kč za jeden předmět.
5. Odpisový plán
a) Účetní odpisy provádí příspěvková organizace zřízená územním
samosprávným celkem (dále též „ÚSC“) podle odpisového plánu
schváleného zřizovatelem, který musí být v souladu s účetními metodami
odpisování. PO zřízená organizační složkou státu (dále též „OSS“) si
stanoví odpisový plán samostatně.
b) Daňové odpisy uplatňuje podle zákona o daních z příjmů ve vztahu ke
zdaňované činnosti. Může je uplatnit pouze PO zřízená OSS. PO zřízená
ÚSC může daňové odpisy uplatnit pouze u majetku, který nabyla vlastní
činností (tuto skutečnost doporučujeme projednat vždy se zřizovatelem
případně s příslušným finančním úřadem).
Odpisový plán je přehled jednotlivých druhů majetku evidovaného např. na
inventárních kartách, kde se uvede zařazení do jednotlivé odpisové skupiny
a přehled o zůstatkové ceně účetní (případně daňové).
6. Evidence zásob
Podle Postupů účtování je nutno vymezit, které skladované zásoby se budou
účtovat způsobem A a které způsobem B. Je vhodné i na tomto místě uvést,
které nakoupené zásoby se účtují hned do spotřeby a další evidence se
nevede.
7. Časové rozlišování nákladů a výnosů
Ve směrnici se uvedou případy, které se pravidelně opakují a u nichž není
nutné účtovat časové rozlišování, protože se tím neovlivní hospodářský
výsledek, např. pojistné smlouvy, nájemní smlouvy apod. Jedná se o případy, kdy náklady a výnosy patří do jiného účetního období než
příjmy a výdaje.
8. Peněžní fondy
V této části směrnice se uvedou vnitřní pravidla pro tvorbu a použití
jednotlivých fondů podle rozpočtových pravidel a další úpravy, např. pro
fond kulturních a sociálních potřeb (dále též “FKSP“) podle vyhl. č.
114/2002 Sb., v platném znění. Každý rok je vhodné doplnit o rozpočty
tvorby a použití jednotlivých fondů v návaznosti na celkové rozpočty nákladů a výnosů hlavní činnosti
PO.
9. Hospodářská činnost (doplňková nebo jiná činnost)
Vymezení jednotlivých činností, které jsou hospodářskou činností, by mělo
být doplněno kalkulací ceny jednotlivých výkonů, případně rozpočtem
nákladů a výnosů hospodářské činnosti.
10. Inventarizace - metodický postup
a)
Příprava inventarizačních prací
spočívá ve stanovení časového plánu jednotlivých inventur. Pro jednotlivá účetní období je třeba jmenovat inventarizační komisi a případně dílčí komise pro provedení fyzické
nebo dokladové inventury. Určí se rovněž, kdo bude odpovědný za
přípravu inventurních soupisů a dalších písemností, jako jsou např.
prohlášení, která podepíší při fyzické inventuře hmotně odpovědné
osoby, že žádný majetek nezatajily a poskytly všechny potřebné
informace členům inventarizační komise. Před zahájením vlastních
inventur je třeba proškolit členy inventurních komisí, aby se zajistil
jednotný postup a provedení všech úkonů při vlastní inventuře.b) Provedení fyzické a dokladové inventury se požaduje alespoň jednou za
účetní období u veškerého majetku, který se nachází v účetní jednotce.
Zřizovatel může kontrolovat provedení inventarizace u majetku
svěřeného zřízeným příspěvkovým organizacím a rovněž i inventarizaci
majetku obce, který má PO ve výpůjčce.
c) Zápis o inventarizaci - ve směrnici k provedení inventarizace se
stanoví forma a obsah srovnávací tabulky za jednotlivé složky majetku,
k němuž se provedla inventarizace. Z tabulky by měly být zřejmé
případné inventarizační rozdíly. V zápisu by mělo být vyhodnocení
zjištěných rozdílů s návrhy na jejich vypořádání a určeny osoby, které
budou odpovědné za zaúčtování rozdílů. Vypořádání inventarizačních
rozdílů je v odpovědnosti statutárního zástupce PO.
d) Archivování záznamů - ve směrnici je třeba určit, kdo je odpovědný za
archivování průkazných záznamů o inventarizaci. Archivace je podle
zákona nutná po dobu 5 let od období, k jehož účetní závěrce se
inventarizace provedla.
11. Harmonogram účetní závěrky
Stanoví termíny a odpovědné osoby za přípravu podkladů pro provedení
účetních případů před sestavením účetní závěrky, zejména podklady k
účtování dohadných položek a případů časového rozlišování.
12. Archivování účetních záznamů
Podle novely zákona o účetnictví musí účetní jednotka zajistit, aby byly
účetní záznamy v technické podobě převoditelné do podoby čitelné fyzické
osobě po dobu, kterou ukládá zákon, tj. nejméně po dobu 5 let. Musí se
tedy brát v úvahu vývoj softwaru i výpočetní techniky a nejlepším řešením
je zajistit při přechodu na vyšší verzi programu čitelnost a použitelnost
i archivních souborů dat. To pak umožní jejich čitelnost a pořízení
výstupů pro kontrolní účely a revize, aniž by se obsah dat změnil.
F. Směrnice pro vedení operativní evidence (OE)
Operativní evidence se vede na schválených tiskopisech, knihách nebo
formulářích, tak aby bylo možno v uspořádané číselné řadě zachytit a
identifikovat původní doklad, den vzniku hospodářské operace a další
skutečnosti, které jsou předmětem jednotlivých druhů OE. Operativní
evidenci je možno vést pomocí vhodného softwaru. Pokud je operativní
evidence současně analytickým účtem, pak je nutno provést i k záznamům
operativní evidence fyzickou, případně dokladovou inventuru.
Mezi nejčastější agendy operativní evidence patří:
1. jednací protokol - kniha došlé a kniha odeslané pošty,
2. archivní kniha,
3. evidence odpracované doby,
4. pokladní kniha,
5. kniha došlých faktur,
6. kniha vydaných faktur,
7. saldokonto dodavatelů, evidence závazků,
8. saldokonto odběratelů, evidence pohledávek,
9. mzdové listy a důchodové listy,
10. skladová evidence, osobní karty pro záznam ochranných pomůcek a
dalšího vydaného drobného majetku,
11. inventární knihy jednotlivých složek majetku,
12. kniha jízd
a další podle potřeby a rozhodnutí organizace
V. Vzor vnitřní směrnice upravující vnitřní kontrolní systém příspěvkové
organizace - základní školy
Podle zákona č. 320/2001 Sb., § 25 - 27 bývá v organizaci vytvořen
jednostupňový vnitřní kontrolní systém na úrovni řídící kontroly. Řídící
kontrolu provádějí:
- příkazci operací,
- správce rozpočtu a
- hlavní účetní,
tj. pracovníci pověření obvykle v rámci své pracovní náplně.
A. Předběžná kontrola
Předběžná kontrola je zaměřena na to, zda připravované operace jsou v
souladu s výchovným plánem školy, s péčí o majetek a plněním dalších úkolů
uložených zvláštními předpisy.
Příkazci operací jsou zaměstnanci školy, jimž je v pracovní náplni
vymezena pravomoc a odpovědnost za rozhodnutí k provedení operací a
případně i realizace těchto operací, jimiž se zajišťují materiální
podmínky pro výuku a pro další činnosti uskutečňované v rámci hlavní a
doplňkové činnosti školy.
Příkladem může být níže uvedení rozhodovacích pravomocí:
- Ředitel(ka) školy je příkazce operací, jimiž vznikají výdaje a
spotřeba majetku v hodnotě vyšší než 5 000 Kč, s výjimkou nákupu a
spotřeby potravin ve školní jídelně, kde je příkazce operace vedoucí
školní jídelny, která odpovídá za dodržování stravovacích a finančních
norem školního stravování.
- Vedoucí školní jídelny podle potřeby objednává a doplňuje sklad
potravin, vede operativní evidenci skladu a má dispoziční právo k
bankovnímu účtu školního stravování. Je tedy ve smyslu citovaného
zákona příkazce operací, která je zároveň provádí.
- Školník samostatně rozhoduje o provedení drobných oprav a údržby a o
nákupu náhradních dílů pro opravy v rozsahu stanoveném rozpisem
rozpočtu na tyto položky. Je tedy ve smyslu zákona příkazce operací,
který je současně provádí.
- Vedoucí učitel(ka) mateřské školy a vedoucí školní družiny hospodaří
se zálohou v hotovosti určenou na nákup pomůcek a materiálu pro výuku
v mateřské škole. Zálohu musí na konci měsíce vyúčtovat. V rámci
poskytnuté zálohy je příkazce operací, které současně provádí. Potřebu
vybavení a učebních pomůcek nad rámec stanovené zálohy projednává s
vedením školy.
- Správce rozpočtu - výkon této funkce je součástí pracovní náplně
hospodáře(ky) školy. Závazné ukazatele rozpočtu přebírá od zřizovatele
ředitel(ka) školy jako statutární zástupce příspěvkové organizace.
Hospodář(ka) připraví rozpis závazných ukazatelů do podoby rozpočtu,
který předloží ke schválení řediteli(ce) školy. Rozpočet je zpracován
v členění podle jednotlivých nákladových a výnosových druhů a současně
podle zdrojů úhrady, tj. z účelového příspěvku na přímé náklady na
vzdělávání, z příspěvku od zřizovatele a z vlastních příjmů. Toto
členění je dále rozpracováno na součásti školy, tj. základní školu,
mateřskou školu a školní jídelnu. Po projednání rozpisu rozpočtu na
poradě vedení školy sleduje hospodář(ka) čerpání rozpočtu podle údajů
z účetnictví. V rámci předběžné kontroly se vyjadřuje k připravovaným
operacím, zda jsou v souladu s rozpočtem. V případě potřeby
rozpočtových opatření, která jsou v pravomoci příspěvkové organizace,
připravuje návrh přesunu mezi položkami a uvolnění vlastních zdrojů.
Změnu rozpočtu schvaluje ředitel(ka) školy v rozsahu, který se
nedotkne závazných ukazatelů. Bude-li požadována změna závazných
ukazatelů, předloží ředitel(ka)školy požadavek zřizovateli.
- Hlavní účetní - v rámci předběžné kontroly se může vyslovit k
náležitostem připravovaných smluv nebo objednávek, zda mají potřebné
náležitosti potřebné k vyhotovení účetních dokladů i hlavní účetní
(tj. další osoba )
B. Průběžná kontrola
Průběžnou kontrolu provádějí v rámci své pracovní náplně a oprávnění:
a) Ředitel(ka) školy na poradách vedení školy, kde zaměstnanci určení k
provedení operací předloží zprávy a případně doklady o uskutečněných
operacích. Jedná se zejména o operace, jejichž je ředitel(ka) školy
příkazcem.
b) Zástupce ředitele(ky) školy provádí průběžnou kontrolu operací,
jejichž příkazcem je školník v rámci pracovní náplně, a zmocnění k
provedení těchto operací.
c) Správce rozpočtu, který kontroluje na základě údajů z účetnictví
skutečné čerpání rozpočtu na jednotlivé akce. Sleduje i dodržování
finančních norem stravování ve školní jídelně. Jako pokladní školy
přebírá vyúčtování záloh poskytnutých vedoucí učitel(ce) mateřské
školy a vedoucí školní družiny.
d) Hlavní účetní sleduje dopad uskutečněných operací na stav majetku a
závazků a vyhotovuje měsíčně přehledy o čerpání rozpočtu. Odpovídá za
správné vedení účetnictví a za úplnost náležitostí účetních dokladů.
C. Následná kontrola
Menší školy tj. základní a mateřské školy nemívají zřízen útvar interního
auditu. Interní audit je nahrazen formou veřejnosprávní kontroly
prováděnou ze strany zřizovatele. Pro veřejnosprávní kontrolu ze strany
zřizovatele jsou průběžně vyhotovovány přehledy o čerpání rozpočtu podle
součástí školy a za školu jako celek. Hospodář(ka) školy a hlavní účetní
předkládají řediteli(ce) školy rozbor výsledků hospodaření uvedených v
přehledech a navrhují opatření k nápravě v případech, kdyby bylo ohroženo
splnění závazných ukazatelů. Ředitel(ka) školy informuje zřizovatele o
výsledcích hospodaření a o opatřeních ke změně rozpočtu.
Vzor
Podpisové vzory pro rok 2006
+------------------------------------------------------------------------+ | Funkce | Jméno a | Zmocnění | Podpisový vzor | | | příjmení | | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Ředitel(ka) | | veškeré písemnosti | | | školy | | v pravomoci statutárního | | | | | zástupce školy | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Zástupce | | objednávky učebních | | | ředitele(ky) | | pomůcek | | | školy | | | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Hospodář(ka) | | příkazy k úhradě | elektronický | | školy | | | podpis | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | | | vyhotovené pokladní | | | | | doklady | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | | | objednávky | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Vedoucí školní | | objednávky potravin | | | jídelny | | | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | | | příkazy k úhradě | elektronický | | | | | podpis | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Vedoucí | | převzetí UP a materiálů | | | učitel(ka) MŠ | | pro výuku | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | Vedoucí | | převzetí UP a materiálů | | | kabinetu UP | | pro výuku | | |----------------+----------+---------------------------+----------------| | | | účetní doklady, účetní | | | Hlavní účetní | | výkazy jako osoba | | | | | odpovědná za zaúčtování | | +------------------------------------------------------------------------+