Pokračováním série článků o směrnicích školy je po školním řádu a organizačním řádu článek o vnitřním platovém předpisu (tj. vnitřním předpisu veřejné školy nebo školského zařízení). Cílem článku je upozornit na typická místa vnitřního platového předpisu, která nejsou v souladu s právní úpravou, nebo místa, která odpovídají právní úpravě, ale v praxi se nedodržují nebo mylně interpretují. Dále se článek zaměřuje na změny právních předpisů, které následně vyvolávají i změny vnitřního platového předpisu. Vzor celého vnitřního platového předpisu s komentářem je dostupný v aplikaci Magistr.
Vnitřní platový předpis
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
VYDÁNÍ VNITŘNÍHO PLATOVÉHO PŘEDPISU
Zaměstnavatel
nemusí, ale může vydat vnitřní předpis
(§ 305 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Školy a školská zařízení tuto směrnici vydávají v podstatě vždy. Vedou je k tomu tři základní důvody:konkretizace obecně formulovaných ustanovení právních předpisů, stanovení konkrétního údaje v rámci možného rozpětí,
povinné seznámení uchazečů o zaměstnání s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování a informování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru (§ 31, § 37 zákoníku práce); mnohé z těchto informací jsou obsaženy ve vnitřním platovém předpisu,
systémové sdělování informací zaměstnancům a systémové řízení školy (například předcházení opakovaným dotazům spojeným s příplatky, zařazováním do platové třídy a platového stupně).
Zařazování pasáží právních předpisů do vnitřního platového předpisu zvětšuje rozsah směrnice. Tato nevýhoda je však kompenzována tím, že informace jsou zaměstnancům i zaměstnavateli ve vnitřním platovém předpisu dostupnější než v právních předpisech a jsou přehledně zpracované.
ZMĚNY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OVLIVŇUJÍCÍCH PODOBU VNITŘNÍHO PLATOVÉHO PŘEDPISU
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nabylo účinnosti již v roce 2010 a od té doby nebylo novelizováno. Aktualizován však byl metodický pokyn MŠMT vydaný na základě katalogu prací.
Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací
č.j. 11705/2013-201ze dne 10. 4. 2013 nově komentuje
přeřazení zaměstnance do jiné platové třídy, určení platového tarifu zvláštním způsobem, snížení platové třídy, smluvní plat, cílovou odměnu.
Dále doplňuje některé příklady zaměstnanců zařazených do určité platové třídy.Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, ve znění účinném od 1. 1. 2012 obsahuje pouze jednu
tabulku platových tarifů pro pedagogické pracovníky
(§ 5 odst. 5, příloha č. 5), možnost
stanovit platový tarif zvláštním způsobem i pedagogickým pracovníkům
(§ 6). Dále skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek (například
„přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele vykonávaná ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky“)
jsou uvedeny v příloze č. 6 (nikoli již v příloze č. 7), obsahově se však v případě pedagogických pracovníků nezměnily.Novela zákoníku práce účinná od 1. 8. 2013 obnovuje
výjimku umožňující tzv. řetězení pracovního poměru na dobu určitou
(§ 39 odst. 4 zákona). Jestliže bude zaměstnavatel využívat opakované uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a nepůsobí u něj odborová organizace, musí
do vnitřního platového předpisu zapracovat
ustanovení, která by byla podle zákoníku práce povinně obsažena v dohodě s odborovou organizací [tj.
„a) bližší vymezení provozních důvodů nebo důvodů spočívajících v povaze práce, b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat, d) doba, na kterou se tato dohoda uzavírá“
].VNITŘNÍ PLATOVÝ PŘEDPIS A KOLEKTIVNÍ SMLOUVA
Jak vnitřní platový předpis, tak
kolektivní smlouva může upravovat platová a ostatní práva
v pracovněprávních vztazích. Jestliže u zaměstnavatele působí odborová organizace, je důležité, aby jedno a totéž právo
nebylo upraveno současně ve vnitřním platovém předpisu i kolektivní smlouvě
(v horším případě dokonce odlišným způsobem). Zaměstnavatel samozřejmě musí pečlivě zvážit, která práva sjedná spolu s odborovou organizací v kolektivní smlouvě,
protože jakákoli změna kolektivní smlouvy je závislá na dohodě s odborovou organizací.
Výjimkou je výše uvedené zakotvení podmínek řetězení pracovního poměru na dobu určitou. S účinností od 1. 8. 2013 podle § 39odst. 4 zákoníku práce
písemnou dohodu s odborovou organizací
tyto podmínky upravující
je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.
ZAŘAZOVÁNÍ DO PLATOVÉ TŘÍDY A PLATOVÉHO STUPNĚ
V praxi se lze stále setkat s tím, že způsob zařazování zaměstnance do platové třídy je ve vnitřním platovém předpisu popsán správně (tj. podle nejnáročnější vykonávané práce), ale
v praxi se nerespektuje.
Zaměstnanec je například chybně zařazován do platové třídy podle dosaženého vzdělání nebo je jako absolvent automaticky zařazen po dobu několika měsíců (většinou jednoho roku) do nižší platové třídy, i když vykonává práci svou náročností odpovídající vyšší platové třídě.V aktuálním znění výše uvedeného Metodického pokynu se zdůrazňuje, že
„přeřazení zaměstnance do jiné platové třídy není možné bez věcného zdůvodnění (například pří přeřazení zaměstnance do nižší platové třídy musí zaměstnavatel jednoznačně vymezit činnosti, jejichž výkon nebude nově po zaměstnanci požadovat).“
Metodický pokyn i ve verzi z roku 2013 důsledně spojuje zařazení do 13. platové třídy na základě
„specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem“
pouze s osobou ředitele školy, zástupce ředitele nebo výchovného poradce (koordinátor v oblasti IKT a další osoby podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění, vykonávají specializované, nikoli specializované
metodologické
činnosti).Jestliže zaměstnavatel využije určení platového tarifu zvláštním způsobem, musí tuto skutečnost
do vnitřního platového předpisu zapracovat.
„Přesunutí“ všech zaměstnanců určitého druhu práce (kupříkladu učitelů mateřské školy) například do 2. platového stupně nelze považovat za diskriminaci.Jako doplnění je vhodné uvést, že zaměstnancům je v tomto případě nutné
vydat nový platový výměr
obsahující i údaj o platové třídě (tj. v platovém výměru se nelze omezit na pouhé konstatování, že platový tarif byl stanoven zvláštním způsobem).NÁHRADNÍ VOLNO A PLAT ZA PRÁCI PŘESČAS, PRÁCI VE SVÁTEK, PŘÍPLATEK ZA „PŘESPOČETNÉ HODINY“
Ve vnitřním platovém předpisu (ani v kolektivní smlouvě) by nemělo být uvedeno, že
za práci přesčas, práci ve svátek nebo tzv. přespočetné hodiny se poskytuje pouze náhradní volno.
Ustanovení § 127odst. 1 zákoníku práce umožňuje, aby za práci přesčas bylo místo platu a příplatku za práci přesčas poskytnuto náhradní volno. Ale pouze tehdy, když se na tom
zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli.
Naopak ustanovení § 135 odst. 3 zákoníku práce umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na
poskytnutí příplatku
ve výši hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Tzv.
přespočetné hodiny musí být odměněny příplatkem
(§ 132 zákoníku práce), náhradní volno za tyto hodiny poskytovat nelze.ROZSAH PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI
Při
stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti
v rámci rozpětí (například asistent pedagoga, učitel odborného výcviku) je nutné brát v potaz, že konkrétní stanovený týdenní počet hodin
platí na období celého školního vyučování nebo pololetí školního vyučování
(§ 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění).Dále jakýkoli týdenní počet hodin přímé pedagogické činnost v daném rozpětí odpovídá
stanovené týdenní pracovní době
(„celému úvazku“). Jestliže zaměstnavatel například v následujícím období školního vyučování týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v mezích rozpětí sníží, nemůže zaměstnanci snížit plat.CO VE VNITŘNÍM PLATOVÉM PŘEDPISU NELZE UPRAVIT
Vnitřní platový předpis by neměl obsahovat ustanovení, která mohou být výsledkem
pouze individuální dohody
mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, například výše odměny z dohod (podle § 138 zákoníku práce výši odměny z dohod lze sjednat pouze v těchto dohodách), prodloužení výpovědní doby (§ 51 zákoníku práce), již uvedené dohody o poskytování náhradního volna za práci přesčas (§ 127 odst. 1 zákoníku práce).