V minulých číslech Řízení školy jste se již několikrát setkali s informacemi o zapojení České republiky do Mezinárodního šetření o vyučování a učení TALIS 2013, které je realizováno pod záštitou OECD (hlavní šetření proběhne v ČR na jaře příštího roku). Také jste se dozvěděli některá zajímavá zjištění z první vlny šetření TALIS 2008, týkající se vyučovacích postupů a postojů učitelů, jejich hodnocení a zpětné vazby. V tomto článku se seznámíte s výsledky z oblasti řízení a vedení školy. Více informací o šetření TALIS naleznete na www.talis.cz nebo na www.oecd.org/talis.
Výsledky TALIS 2008: Řízení a vedení školy
Mgr.
Martina
Ševců
data manažerka TALIS
V posledních letech dochází ve vzdělávacím systému k decentralizaci a zvyšování autonomie škol. Pozornost se tak soustředí zejména na vedení škol, které hraje klíčovou roli v procesu transformace školství a má vliv na efektivitu učitelů a výsledky vzdělávání žáků (Improving School Leadership, 2008). To je také důvod, proč bylo vedení školy jedním z významných témat šetření TALIS 2008.
Toto šetření poskytlo cenné informace o tom, jaké jsou charakteristiky vedení školy v jednotlivých zemích, které se šetření zúčastnily. Jednalo se např. o sociodemografické profily ředitelů, míru autonomie v jejich rozhodování a styly, jakými řídí školu.
Dotazník pro ředitele pokrýval tři okruhy otázek:
jaké jsou významné dimenze stylů řízení školy,
do jaké míry se promítají současné trendy ve vedení školy do vzdělávacích systémů jednotlivých zemí a
jaké jsou souvislosti mezi vedením školy a profesním rozvojem učitelů, jejich vyučovacími postupy, hodnotami a postoji k výuce i jejich hodnocením a zpětnou vazbou.
STYLY VEDENÍ ŠKOLY
Analýzou odpovědí1)ředitelů škol na položky týkající se jejich činností v rámci školy byly rozlišeny
dva styly řízení a vedení školy:
pedagogický
(instructional leadership) a
administrativní
(administrative leadership).Pedagogický styl vedení školy
se zaměřuje na vytváření podmínek pro efektivní výuku a učení žáků a je poměrně novým fenoménem. Tento styl vedení školy zahrnuje řízení školy podle předem stanovených vzdělávacích cílů, aktivity zaměřené na zlepšování výuky včetně přímého dohledu nad její kvalitou a nad výsledky vzdělávání žáků. V našich podmínkách bývá tento styl vedení školy označován jako „řízení kvality výuky“.Oproti tomu
administrativní styl vedení školy
je tradičnějším přístupem, ve kterém převažuje odpovědnost za výkon školy a důraz na plánování a dodržování určených postupů. V posledních letech se v souvislosti s novými trendy v řízení veřejné správy proměňuje čistě administrativní vedení na kombinaci administrativního a pedagogického, jehož hlavním předmětem zájmu je vedení učitelů a jejich výuka. Pokud má být vedení školy efektivní, mělo by zahrnovat oba styly vedení školy, přestože je v současnosti pedagogické vedení považováno v tomto ohledu za klíčové.Jak ukázalo šetření TALIS 2008, pedagogický styl vedení školy byl zastoupen ve všech zemích, které se šetření zúčastnily. Mezi jednotlivými zeměmi však byly nalezeny značné rozdíly z hlediska míry využití tohoto stylu vedení školy. Větší důraz na pedagogické vedení kladli ředitelé např. v Brazílii, Slovinsku, Polsku a na Maltě, naopak ve Španělsku a Estonsku ho ředitelé využívali v menší míře. Výsledky dále naznačují, že mnoho ředitelů často využívalo oba styly vedení školy současně. Pouze v Irsku, Malajsii a Norsku ředitelé zapojovali více administrativní než pedagogický styl vedení školy, v Polsku a na Maltě naopak ředitelé využívali ve větší míře pedagogický styl ve srovnání s administrativním.
STYLY VEDENÍ ŠKOLY A CHARAKTERISTIKY ŘEDITELŮ
Co se týká sociodemografických charakteristik, bylo zjištěno, že ve více než jedné třetině zemí se k pedagogickému stylu přikláněly častěji ženy než muži. Mezi vzděláním či délkou praxe a stylem vedení školy nebyla nalezena žádná významná souvislost, která by platila pro dostatečně velký počet zemí.
STYLY VEDENÍ ŠKOLY A RŮZNÉ ASPEKTY PRÁCE UČITELŮ
Styly vedení školy byly analyzovány také ve vztahu k profesním aktivitám učitelů, vyučovacím postupům, postojům učitelů k výuce a třídnímu klimatu. Ve více než jedné čtvrtině zemí učitelé, jejichž ředitelé ve větší míře využívali pedagogický styl,
častěji spolupracovali
se svými kolegy za účelem výměny informací a materiálů. Pedagogický styl vedení školy také souvisel s pozitivnějšími vztahy mezi žáky a učiteli, větší spokojeností učitelů se svou prací a s tím, že svou vlastní výuku hodnotili ve větší míře jako efektivní. Zajímavé je také zjištění, že postoje učitelů k různým vyučovacím postupům, kázeňské klima a čas věnovaný samotné výuce nesouvisely s žádným z uvedených stylů vedení školy.STYLY VEDENÍ ŠKOLY A HODNOCENÍ UČITELŮ
Při posuzování vazby mezi stylem vedení školy a hodnocením učitelů bylo zjišťováno, jak důležitá jsou při hodnocení následující kritéria:
studijní výsledky žáků, inovativnost vyučovacích postupů a účast učitelů v profesním vzdělávání.
Souvislost mezi pedagogickým stylem vedení školy a větší důležitostí přisuzovanou účasti učitelů v profesním vzdělávání byla zjištěna ve více než polovině zemí. Větší důraz kladený na inovativnost vyučovacích postupů se pojil s pedagogickým stylem vedení školy ve 43 % zemí, v necelé třetině zemí pak byl nalezen vztah mezi tímto stylem vedení školy a vyšší důležitostí přikládanou výsledkům žáků. V necelé polovině zemí, kde ředitelé ve větší míře volili pedagogický styl vedení školy, bylo důležitým cílem hodnocení učitelů zlepšit jejich vyučovací postupy. Zároveň ředitelé uplatňující pedagogický styl vedení školy častěji
v důsledku hodnocení navrhovali program profesního vzdělávání
(ve třech čtvrtinách zemí), a to zejména pro slabší učitele. Na druhou stranu mezi stylem vedení školy a mírou účasti učitelů v profesním vzdělávání nebyla nalezena žádná významná souvislost.ZÁVĚR
Celkově lze shrnout, že zatímco mezi administrativním stylem vedení školy a vyučovacími postupy a postoji učitelů k výuce nebyly zjištěny žádné konzistentní vztahy, které by se vyskytovaly v alespoň jedné čtvrtině zemí,
s pedagogickým stylem vedení školy souvisely důležité aspekty řízení efektivní výuky
ve školách.Současné šetření
TALIS 2013
se v oblasti vedení školy zaměří znovu na profily ředitelů a vedení školy v jednotlivých zemích i v mezinárodním srovnání. Bližší pozornost bude věnována přípravě a zkušenostem ředitelů, typologii vedení školy a zejména tomu, jak se různé přístupy k vedení školy pojí s dalšími zkoumanými aspekty učení a vyučování, jako jsou hodnocení a zpětná vazba poskytovaná učitelům, profesní rozvoj a vyučovací praktiky učitelů, mentorování, klima školy a třídy a zapojení rodičů do života školy. Otázky kladené ředitelům v roce 2008 budou rozšířeny o nové, týkající se
týmového vedení školy
(distributed leadership), tj. takového vedení, které je rozložené mezi jednotlivce na všech úrovních organizace.Šetření TALIS 2013 je součástí IPn projektu Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.
ZDROJE
EDU/INES/TALIS. TALIS 2013 Proposed Main Study Analysis Plan. OECD, 2012.
OECD (2009), Creating Effective Teaching and Learning Environments: First Results from TALIS, OECD Publishing [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264068780-en
PONT, B., NUSCHE, D. A MOORMAN, H. Improving School Leadership. Paris: OECD, 2008. Volume 1: Policy and Practice, OECD Publishing [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264044715-en
OECD. TALIS 2013: Conceptual Framework. Draft, 2011.
1 Výsledky analýzy odpovědí 4665 ředitelů škol, resp. nejvýše postavených osob ve vedení škol, které poskytují vzdělávání na úrovni ISCED (v ČR se jedná 2. stupeň základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií a konzervatoří), na 35 otázek v Dotazníku pro ředitele, TALIS 2008. Zpracována byla data z 23 zemí na 4 kontinentech. Při interpretaci výsledků šetření je důležité mít na paměti, že se jedná o subjektivní výpovědi ředitelů, které odrážejí jejich názory, postoje a hodnoty, a mohou se tak lišit např. od administrativně zjišťovaných dat.