Ke studiu na naší střední škole jsme přijali žáka, který má ukrajinskou národnost. Bude něco platit za vzdělání, stravování, ubytování? Kde bychom toto našli?
Vzdělávání cizinců
PhDr.
Monika
Puškinová
Ph.D,
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění p. p.
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)
zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění p. p.
Autor dotazu uvádí, že byl na střední školu přijat žák ukrajinské „národnosti“.
Vzhledem ke kontextu dotazu („bude něco platit...“) lze předpokládat, že měl autor dotazu ve skutečnosti na mysli, že žák je
občanem
Ukrajiny.Jestliže je tento předpoklad správný a dotaz je směřován na vzdělávání cizince (občana Ukrajiny), pak tuto situaci upravuje školský zákon v ustanovení § 20.
Odpověď rozčleníme do následujících bodů:
.
cizinec, který není občanem EU
.
oprávněnost pobytu na území ČR
.
přístup ke vzdělávání a školským službám: vztah občanů EU a ostatních cizinců
.
střední vzdělávání žáka, který není občanem EU
.
školní stravování žáka, který není občanem EU
.
ubytování žáka, který není občanem EU
a) cizinec, který není občanem EU
Ustanovení § 20 upravuje vzdělávání cizinců, poskytování školských služeb podle školského zákona, a to pro dvě kategorie cizinců:
.
pro občany EU (§ 20 odst. 1 školského zákona),
.
pro osoby, které nejsou občany EU (tzv. cizinci ze třetích států) (§ 20 odst. 2 a 3 školského zákona)
Je jasné, že
žák – občan Ukrajiny – spadá do kategorie osob, které nejsou občany EU.
b) oprávněnost pobytu na území ČR
Z dotazu vyplývá, že žák střední školy – občan Ukrajiny –
pobývá na území ČR oprávněně,
neboť nejpozději při zahájení vzdělávání prokázal oprávněnost svého pobytu na území ČR (§ 20 odst. 3 školského zákona).Oprávněnost pobytu cizinců, kteří nejsou občany EU, se prokazuje u cizinců pobývajících v ČR přechodně, u cizinců pobývajících v ČR trvale a u dlouhodobě pobývajících rezidentů a jejich rodinných příslušníků. V těchto případech se použije zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, v platném znění.
Další možnosti (žadatel o udělení azylu, azylant, žadatel o poskytnutí dočasné ochrany, cizinec požívající dočasné ochrany) v případě žáka střední školy nejsou pravděpodobné. Přesto jsou v přehledu souvisejících předpisů uvedeny zákony, které regulují právě tyto situace.
c) přístup ke vzdělávání a školským službám: vztah občanů EU a ostatních cizinců
I když řešíme situaci žáka střední školy, který není občanem EU, je nutné se odrazit od znění § 20 odst. 1 školského zákona. V něm se hovoří o tom, že občané EU a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek jako občané ČR. (Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.)
V § 20 odst. 2 se již hovoří o osobách, které nejsou občany EU.
Je důležité si uvědomit, že v § 20 odst. 2 jsou vyjmenovány případy vzdělávání a poskytování služeb, na které mají osoby,
jež nejsou občany EU, nárok za stejných podmínek jako občané ČR
(tj. i občané EU).d) střední vzdělávání žáka, který není občanem EU
Z § 20 odst. 2 písm. c) školského zákona (Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup ke střednímu vzdělávání, …pokud pobývají oprávněně na území České republiky) jednoznačně vyplývá, že žák střední školy, který není občanem EU a je oprávněn k pobytu na území ČR, má ke střednímu vzdělávání přístup za stejných podmínek jako občan ČR (resp. občan EU). Pokud je žákem veřejné střední školy, za vzdělávání nic neplatí.
e) školní stravování žáka, který není občanem EU
Z § 20 odst. 2 písm. b) školského zákona (Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup ke školnímu stravování..., pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře) plyne, že žák střední školy, který není občanem EU, má
nárok
na stejný přístup ke školnímu stravování za stejných podmínek jako občané ČR (resp. EU), jestliže je žákem těch ročníků šestiletého gymnázia, osmiletého gymnázia nebo konzervatoře, které odpovídají určitým ročníkům základní školy (např. šesté nebo sedmé třídě základní školy). Jestliže se tato situace vztahuje na žáka, který je uveden v dotazu, pak se mu školní stravování
musí nutně poskytovat za stejných podmínek (za stejnou úplatu) jako žákům, kteří jsou občany ČR
(resp. EU).Jestliže žák uvedený v dotazu je žákem střední školy, na které neodpovídají ročníky určitému ročníku základní školy (např. čtyřleté gymnázium, SOŠ), pak tento žák
nemá nárok
na stejné podmínky přístupu ke školnímu stravování jako občané ČR (resp. EU).Z toho plyne, že se
umožňuje, aby v případě takového cizince byly stanoveny odlišné podmínky jeho přístupu ke školnímu stravování (odlišná platba
než u žáků – občanů ČR).
Lze se
proto
odchýlit
od pravidel stanovených pro poskytování školního stravování a současně nedojde k jejich porušení.Je na rozhodnutí školy (případně samostatné školní jídelny), jak nastaví pravidla stravování těchto žáků: cizinci ze „třetích států“ se
mohou
stravovat
za stejných podmínek (za stejnou úplatu)
jako žáci, kteří jsou občany ČR (resp. EU), nebo se
mohou
stravovat za odlišných podmínek (za odlišnou úplatu) než občané ČR (resp. EU). Je samozřejmě žádoucí, aby škola dokázala v obou případech (samostatná školní jídelna) své pravidlo zdůvodnit a prokázat, že i při poskytování stravování za stejných podmínek jako pro občany ČR je schopna zajistit hospodárný provoz.f) ubytování žáka, který není občanem EU
Řešení otázky stravování žáka střední školy, který není občanem EU, lze použít i na otázku ubytování.
Ubytování je školskou službou poskytovanou podle školského zákona (§ 7 školského zákona). Ustanovení § 20 odst. 2 je však speciálně neuvádí.
V § 20 odst. 2 písm. d) se sice hovoří o „školských službách“ a o tom, že osoby, které nejsou občany EU a splňují určité podmínky (např. mají právo pobytu na území ČR delší než 90 dnů), mají přístup ke školským službám za stejných podmínek jako občané EU. Lze však dovodit, že v § 20 odst. 2 písm. d) se mají na mysli školské služby uvedené § 20 odst. 2 písm. a) až c).
Stručně lze tedy konstatovat, že žákovi střední školy, který není občanem EU, může být ubytování poskytováno
za stejných podmínek (za stejnou úplatu)
jako žákovi, který je občanem ČR (resp. EU), stejně tak –
za odlišných podmínek (za odlišnou úplatu)
než žákovi, který je občanem ČR (resp. EU). Také v tomto případě platí, že odůvodněnost určitého řešení má doložit škola nebo samostatné ubytovací zařízení.