Zákon o svobodném přístupu k informacím: Vyřízení žádosti, 2. část

Jak již bylo uvedeno v minulém článku, škola odloží žádost, pokud (a) neobsahuje úplnou identifikaci žadatele nebo pokud (b) se požadované informace nevztahují k působnosti školy. Důvodem neposkytnutí informace, a tedy de facto odložení žádosti je též (c) nezaplacení požadované úhrady za poskytnutí informací. V minulém článku byly rozebrány první dva případy, níže se věnuji odložení žádosti pro nezaplacení požadované úhrady.

V případě, že bude škola požadovat úhradu za danou informaci, musí v souladu se zveřejněným sazebníkem úhrad oznámit žadateli výši úhrady za poskytnutí informací.¹⁾ V této výzvě uvede výši úhrady za poskytované informace. Úhradu je však nutné specifikovat a uvést částku za každou položku (tedy např. zvlášť cena CD a zvlášť poštovné). Připomínám, že škola může požadovat též úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací. V případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání je však nutné provést tzv. kvalifikovaný odhad doby vyhledávání. Ten by měl mít reálný základ. Zpravidla by měla škola odhadnout, jak dlouho bude hledat odpověď na jednu otázku, a to vynásobit počtem otázek. Například žadatel požaduje poskytnutí všech platných smluv, kde plnění školy nepřesahuje 50 000 Kč (a tedy nejsou zveřejněny v registru smluv). Škola vyhledá jednu smlouvu a zjistí dobu, jak dlouho jí trvá vyhledání smlouvy a její případná anonymizace a naskenování smlouvy. Tuto dobu pak vynásobí odhadovaným počtem smluv. Následně vyzve žadatele k zaplacení požadované úhrady. Výzva k zaplacení úhrady by měla obsahovat rozpis požadovaných úhrad s odkazem na zveřejněný sazebník.²⁾ Pokud žadatel nezaplatí úhradu do 60 dnů od oznámení požadované úhrady, škola žádost o informace odloží.

Opravným prostředkem žadatele proti odložení žádosti ať již pro nesouhlas s výší úhrady, pro odložení pro neúplnou identifikaci žadatele, nebo pro nedostatek působnosti je podání stížnosti podle §16a informačního zákona.

Druhým způsobem vyřízení žádosti o informace je poskytnutí požadované informace. Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů. Tuto lhůtu lze v některých případech prodloužit, a to nejvýše o 10 dní.³⁾ O tomto prodloužení musí škola žadatele informovat a sdělit mu důvody prodloužení lhůty. Těmito důvody jsou (a) vyhledání a sběr informací na více „úřadovnách“, (b) vyhledání velkého objemu informací různého druhu nebo (c) konzultace s jiným povinným subjektem, pokud tento druhý subjekt má závažný zájem na vyřízení této žádosti. V případě, že žadatel požaduje informaci, která je již veřejně dostupná, např. žadatel požaduje zaslání výroční zprávy, postačí předat odkaz na zveřejněnou informaci, nicméně lhůta k poskytnutí se zkracuje na sedm dní.⁴⁾

Pokud se žadatel domnívá, že škola neposkytla všechny informace nebo informaci neposkytla vůbec, nereagovala na žádost nebo v rozporu s jejími povinnostmi pouze odkázala na zveřejněnou informaci, je opravným prostředkem ze strany žadatele stížnost podle § 16a.

Nejprve rekapituluji, že stížnost podle § 16a informačního zákona je opravným prostředkem, který může podat žadatel, (a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na zveřejněnou informaci, (b) kterému po uplynutí lhůty k poskytnutí informace nebyla informace poskytnuta a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, (c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž by bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo (d) který nesouhlasí s výší úhrady požadovanou v souvislosti s poskytováním informací. V těchto případech se tedy neuplatní institut odvolání. Lhůta pro podání stížnosti činí 30 dnů a počítá se od doručení sdělení o vyřízení žádosti [bod (a) a (c)], sdělení o výši požadované úhrady [bod (d)] nebo od uplynutí lhůty pro podání informace [bod (b)]. Pokud by žadatel podal stížnost rovnou k nadřízenému orgánu, tento orgán má povinnost předat ji zpět škole, jelikož škola má možnost ještě stížnost vyřídit jinak (tzv. autoremedura). Pokud škola nevyhoví v celém rozsahu podané stížnosti, tzn. neposkytne informaci nebo nevydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti, je povinna ji do sedmi dnů ode dne, kdy stížnost obdržela, předat se spisovým materiálem nadřízenému orgánu. O stížnosti pak rozhoduje nadřízený orgán.

Je až s podivem, že až do nedávné doby nebylo zřejmé, kdo je nadřízeným orgánem školy, zda zřizovatel, krajský úřad, nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), definuje v § 183 odst. 4 a 5, kdy je nadřízeným orgánem školy krajský úřad a kdy MŠMT. Školský zákon však odpověď na otázku, kdo je nadřízeným orgánem školy pro působnost jiných zákonů, nestanoví. Subsidiárně je tedy nutné použít zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně § 178 správního řádu, který zní:

Pro prostředí škol se tedy nadřízeným orgánem neurčeným ve školském zákoně rozumí správní orgán, který školu výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Odpověď na to, zda pověřuje výkonem veřejné správy zřizovatel, krajský úřad, nebo MŠMT, vyřešila až nedávná judikatura, konkrétně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2018, čj. 7 As 235/2018-35. V něm je stanoveno, že nadřízeným orgánem pro působnost informačního zákona je orgán, který vede školský rejstřík. Nadřízeným orgánem škol tedy bude krajský úřad, příp. MŠMT, nikoliv však zřizovatel.

Nadřízený orgán přezkoumá došlou stížnost a v případě, že se nejedná o stížnost proti výši úhrady za poskytnuté informace, rozhodne tak, že

Pokud stížnost směřuje proti výši úhrady pro poskytnutí informací, nadřízený orgán může rozhodnout následovně:

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je škola povinna vydat, pokud z nějakého důvodu, byť jen částečně, neposkytne požadovanou informaci. Zde lze opět rozlišit dvě situace, a to když (a) žádost je formulována příliš obecně či nesrozumitelně nebo (b) existuje výjimka, proč danou informaci nelze poskytnout. Je třeba upozornit na skutečnost, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti musí již obsahovat všechny náležitosti rozhodnutí podle správního řádu, tedy především výrokovou část, odůvodnění a poučení o opravném prostředku⁵⁾.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti není stížnost, ale odvolání. Lhůta pro podání odvolání je 15 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Odvolání se podává obdobně jako stížnost prostřednictvím školy nadřízenému orgánu, kterým je stejně jako u stížnosti zpravidla krajský úřad. Škola po posouzení odvolání má možnost ještě své stanovisko přehodnotit a odvolání zcela vyhovět, tedy poskytnout veškeré požadované informace. Pokud škola odvolání nevyhoví, je povinna jej s celým spisem předat nadřízenému orgánu, a to do 15 dnů od doručení odvolání. Nadřízený orgán je povinen odvolání vyřídit do 15 dnů od předložení odvolání školou. U odvolání je významná skutečnost, že se pro jeho vyřízení použije správní řád, který stanoví např. náležitosti odvolání, účinky odvolání či postup nadřízeného orgánu, které nejsou upraveny v informačním zákoně.

Nadřízený orgán

Informační zákon zná dva opravné prostředky při nespokojenosti žadatele s vyřízením žádosti o informace, a to stížnost a odvolání. Pro praxi škol považuji za velmi důležitou skutečnost, že nadřízeným orgánem bude zpravidla krajský úřad, což až do nedávné doby nebylo zdaleka jasné.