Správní řízení bylo pro některé ředitele škol od doby, kdy vešel v platnost zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), ve znění pozdějších předpisů, velkým zmatkem.
Zápis do 1. třídy
Mgr.
Kamila
Mikáčová
ředitelka školy základní a mateřské
Jedna z podstatných a vítaných změn se týkala § 165 odstavce 2 písm.e). Do § 183 se totiž dostalo následující ustanovení:
(2)
Správní řád se nevztahuje
na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, 90 odst. 12, § 102 odst. 9,
§ 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g).
To podle zdravého selského rozumu znamenalo, že ředitel by sice rozhodl o přijetí žáka, ale nešlo by o správní rozhodnutí ( jen hranaté razítko místo úředního, není zde poučení o možnosti odvolání, nemusí zde být odůvodnění, nemusí být doručeno do vlastních rukou, nečekáme na nabytí právní moci). Asi po týdnu nezkalené radosti prostého ředitelského lidu ale vydalo MŠMT následující právní výklad:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb., obsahuje nové znění § 183 odst. 2, kdy byla doplněna slova § 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g).
Cílem tohoto znění, které se do školského zákona dostalo při projednávání novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jako poslanecký pozměňovací návrh, mělo pravděpodobně být vyloučení některých druhů rozhodování ředitelů škol zřizovaných tzv. veřejnými zřizovateli z režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Důsledkem však je naopak založení vnitřní rozpornosti školského zákona, což je v rozporu s platnými ústavními principy. Byť jsou tedy určitá řízení „jakoby“ ze správního řízení vyloučena, ve skutečnosti tomu tak není a být nemůže, nedošlo-li k odpovídajícím změnám právě v § 165 odst. 2 školského zákona a nebyla-li současně doplněna speciální procesní úprava (resp. též přechodná ustanovení, která jsou z právního hlediska v ustanoveních, která obsahují procesní úpravu, při jeho změně naprosto nezbytná).
I po nabytí účinnosti zákona č. 49/2009 Sb., kterým se mění školský zákon, bude platit, že ředitel školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, rozhoduje v případech podle § 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g) podle správního řádu. Pouze takovýto postup lze považovat za postup v souladu s platnými právními předpisy.
Pro úplnost lze odkázat na § 1 odst. 2 správního řádu, kde je zakotveno, že pokud zvláštní právní předpis (kterým je zde školský zákon) nestanoví jiný postup (což v daném případě splněno není), použije se vždy správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení.
Potvrzení najdete i v dalších dokumentech:
Soubor pedagogicko–organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2009/2010, č.j. 1 447/2009-20:
1.3 Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání (Gesce odbor 22) Na rozhodování ředitele školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o přijetí do prvního ročníku a o zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona se vztahuje správní řád (§ 165 odst. 2 školského zákona).“
1. Zahájení správního řízení
Jak bylo již uvedeno v minulém čísle, správní řízení se obecně zahajuje dvěma způsoby: na žádost nebo z moci úřední, v tomto případě na žádost zákonného zástupce žáka. Ten musí podat žádost o přijetí k základnímu vzdělávání nebo k odkladu povinné školní docházky. Tuto žádost může podat písemně nebo ústně do protokolu. Školy mají připraven tiskopis žádosti, ale protože formu podání si volí zákonný zástupce dítěte, má tiskopis školy jen doporučující charakter. Podání žádosti ústně znamená, že je o ní sepsán písemný protokol.
Žádost musí dle § 45 správního řádu obsahovat tyto údaje:
*
kdo ji podává – jméno, příjmení datum narození a místo pobytu, popř. jinou adresu pro doručování),
*
předmět žádosti – co žadatel žádá,
*
označení správního orgánu, jemuž je žádost doručována, případné další náležitosti,
*
podpis žadatele.
Žadatel je povinen na výzvu prokázat svoji totožnost průkazem.
2. Založení spisu
I když všechna rozhodnutí ředitele školy nemusí být rozhodnutími ve správním řízení, je vhodné při pořádání zápisu do 1. třídy založit spis dítěte. V něm budou uloženy např. následující dokumenty:
*
žádost zákonného zástupce, případně protokol o ústně podané žádosti,
*
rozhodnutí ředitele školy,
*
doklad o předání rozhodnutí (rodiče potvrdí svým podpisem na kopii rozhodnutí o přijetí),
*
v případě odkladu doporučení školského poradenského zařízení k odkladu nebo doporučení odborného lékaře k odkladu,
*
případně informace o přerušení správního řízení a ukončení správního řízení.
Nahlížet do spisu, právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu, mají především účastníci a jejich zástupci.
Pro přehlednost je vhodné vytvořit obálku spisu pro zaznamenávání důležitých skutečností.
3. Přerušení a zastavení správního řízení
Přerušit správní řízení musí správní orgán (ředitel školy) tehdy, pokud žádost neobsahuje předepsané náležitosti (§ 64 správního řádu) – tedy když k rozhodnutí o odkladu chybí potřebné přílohy žádosti – kladné vyjádření školského poradenského zařízení, nebo doporučení odborného lékaře. Přerušení je nutné, pokud by ředitel nemohl dodržet zákonnou lhůtu 30 dnů pro vydání rozhodnutí.
O přerušení řízení vyrozumí ředitel školy účastníky řízení usnesením a provede o tom záznam do spisu.
Legislativní opora: Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád:
§ 64
(1) „Správní orgán může řízení usnesením přerušita) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2.
(1) „Správní orgán může řízení usnesením přerušita) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2.
Žádost
(2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64).
Usnesení
(1) V případech stanovených zákonem rozhoduje správní orgán usnesením.
(3) Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu.
(5) Proti usnesení se může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat.
Oznamování rozhodnutí
(1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.
(2) Pokud se všichni účastníci vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, učiní se místo písemného vyhotovení rozhodnutí pouze záznam do spisu podle § 67 odst. 2 věty druhé.
Pokud se účastníci písemně vzdali nároku podle předchozího odstavce, není nutné dávat usnesení písemnou formu, což je výhodné, protože s touto formou dokumentu nemají školy zkušenosti a vhodné vzory nejsou k dispozici.
Zastavení řízení
Zastavení správního řízení je možné provést usnesením např. v případě, že žadatel vzal svou žádost zpět (zpětné vzetí žádosti musí splňovat náležitosti podání) nebo byla-li žádost zjevně právně nepřípustná.
4. Rozhodnutí
Na rozhodování ředitele školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
o přijetí do prvního ročníku a o zamítnutí žádosti o odklad
povinné školní docházky podle § 37 školského zákona se vztahuje správní řád (§ 165 odst. 2 školského zákona).Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné podobě a obsahuje následující náležitosti: Označení „rozhodnutí“, označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního (kulatého) razítka, jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby, jména a příjmení všech účastníků.
Rozhodnutí má obecně tři části:
výrok, odůvodnění a poučení účastníků.
Výrok
*
Jak byl vyřešen předmět řízení (žádosti),
*
právní norma určující, že odklad školní docházky je možný,
*
právní norma, ze které vyplývá oprávnění ředitele rozhodnout o odkladu,
*
označení účastníků řízení,
*
lhůtu – kdy bude školní docházka zahájena.
Odůvodnění
*
Důvod rozhodnutí – byla podána žádost,
*
podklady pro rozhodnutí – výše uvedená dvě doporučení,
*
čím se správní orgán při rozhodnutí řídil – že obě doporučení byla kladná,
*
informace o námitkách a jejich vyřešení.
Odůvodnění není nutné, pokud se žádosti vyhoví v plném rozsahu.
Poučení
Poučení se vztahuje na možnost podání odvolání, lhůtu k podání odvolání, správní orgán, který o odvolání rozhoduje a správní orgán, u kterého se odvolání podává.
Článek pokračuje objasněním náležitostí, které se váží k lhůtě pro vydání rozhodnutí, způsoby doručení a uložení. Dále se věnuje problematice přijetí k základnímu vzdělávání, odkladu povinné školní docházky a odvolacímu řízení.