Zápis školy nebo školského zařízení do školského rejstříku

Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku stanoví přímo školský zákon, a to v § 147. Tyto náležitosti lze rozdělit do dvou kategorií – údaje, které navrhovatel v žádosti uvede, a doklady, které musí navrhovatel obstarat od jiných správních orgánů. Budeme se věnovat jenom těm náležitostem, které působí v praxi problémy.

Bod f) citovaného paragrafu stanoví, že je potřeba v žádosti uvést rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu. Rozsah či bližší specifikace požadovaného popisu nejsou v zákoně ani v jiném právním předpise blíže určeny, záleží tak z velké míry na správní praxi orgánu, který vede rejstřík.

Obecně lze říci, že personální zajištění musí odpovídat požadavkům zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a příslušného rámcového vzdělávacího programu (pokud je k příslušnému zařízení stanoven), resp. požadavkům blíže specifikovaným ve školním vzdělávacím programu. Jelikož se má jednat o popis „rámcový“, nemusí navrhovatel uvádět konkrétní jména a životopisy jednotlivých pedagogických pracovníků (připomeňme, že navrhovatel žádost připravuje zhruba rok před zahájením činnosti školy nebo školského zařízení, a je tedy nepřiměřené po něm požadovat např. pracovní smlouvy s konkrétními osobami). Navrhovatel by tedy měl uvést, s přijetím kolika pedagogických a nepedagogických pracovníků (včetně přepočtu na celé úvazky) počítá. Dále by měla být uvedena předpokládaná kvalifikace těchto pracovníků.

K dokládání rámcového popisu personálního zajištění činnosti školy nebo školského zařízení je nutné doplnit – a platí to i pro ostatní náležitosti žádosti podle § 147 odst. 1 písm. f) školského zákona –, že navrhovatel sice v žádosti uvádí pouze popis tohoto zabezpečení (v době podání žádosti tedy nemusí tímto zabezpečením disponovat), je ale třeba pamatovat na to, že se tímto popisem sám zavazuje k jeho naplnění. Správní orgán popis zabezpečení školy nebo školského zařízení vyhodnotí a na základě něj (a dalších zákonných kritérií) rozhodne o povolení či nepovolení zápisu do rejstříku škol a školských zařízení. Pokud následně navrhovatel do data zahájení činnosti školy nebo školského zařízení nenaplní např. personální zajištění v rozsahu, který uvedl v žádosti, je to důvod pro výmaz školy z rejstříku na základě ustanovení § 150 odst. 1 písm. f) školského zákona (právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku). Pokud tedy škola nebo školské zařízení zahájí činnost, aniž by byly naplněny předpoklady pro zahájení činnosti specifikované v žádosti, vystavuje se právnická osoba vykonávající činnost takové školy nebo školského zařízení riziku výmazu ze školského rejstříku. Výmaz je teoreticky možný i před samotným zahájením činnosti v případě, kdy bude zřejmé, že právnická osoba nestihne činnost zajistit (např. koncem srpna nemá podepsané pracovní smlouvy s kvalifikovanými pedagogickými pracovníky a chce zahájit činnost od 1. září).

Dalším z požadovaných popisů je rámcový popis majetkového zajištění. Ani tento požadavek není v právních předpisech dále specifikován. Je třeba vycházet zejména z požadavků jednotlivých rámcových vzdělávacích programů, ve kterých je uvedeno optimální materiální zajištění vzdělávání. Tak např. pro základní vzdělávání je v rámcovém vzdělávacím programu stanoven optimální stav prostorového a materiálního vybavení školy. Některé z těchto požadavků je možné považovat za minimální a nezbytně nutné (např. zajištění prostor pro tělovýchovu, kmenové učebny vybavené víceúčelovým a funkčním zařízením, prostor pro odkládání oděvu a obuvi). Rámcový popis majetkového zajištění činnosti by tedy měl obsahovat jak popis prostor, ve kterých bude vzdělávání nebo poskytování školských služeb probíhat, tak popis materiálního vybavení (učebních pomůcek, ICT, nábytku). Navrhovatel opět nemusí tímto vybavením v době podání žádosti (ani v době rozhodování o žádosti) přímo disponovat, podstatné je, aby tímto vybavením disponoval v době zahájení činnosti školy nebo školského zařízení.

Posledním požadovaným popisem upraveným v písm. f) je popis financování činnosti školy nebo školského zařízení. Tento popis je úzce provázán s předchozími, protože navrhovatel by měl ocenit zajištění personálních a majetkových předpokladů své činnosti a uvést, jakými prostředky tyto náklady pokryje. Legitimita tohoto zákonného požadavku spočívá ve faktu, že poskytování vzdělávání podle školského zákona je veřejnou službou, stát tedy garantuje její minimální kvalitu. Není možné vzdělávání ponechat čistě na tržních principech (tedy zapsat do školského rejstříku každou školu s tím, že trh si školy sám přebere), protože s každou neúspěšnou (a např. zkrachovalou) školou jsou spojeny osudy konkrétních žáků, jejichž vzdělávání by bylo nenávratně poškozeno. Existuje tedy veřejný zájem na tom, aby vznikaly pouze školy, které mají předpoklad dlouhodobého a udržitelného fungování, s čímž je finanční stránka neodmyslitelně spjata.

Předpokládá se tedy, že navrhovatel předloží finanční plán činnosti školy nebo školského zařízení, tedy že uvede všechny své předpokládané výdaje, tj. jednorázové výdaje spojené zejména s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a dále průběžné náklady, a všechny předpokládané příjmy. Finanční rozvaha by měla být vyrovnaná či v přebytku, aby bylo zřejmé, že činnost školy nebo školského zařízení bude dlouhodobě udržitelná. Na straně příjmů je možné počítat se státními příspěvky v závislosti na právní povaze zřizovatele (financování se liší v případě veřejných, církevních a soukromých škol, obecně se financování řídí ustanoveními § 160 až 163 školského zákona, pro soukromé školy je pak třeba odkázat na zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením), s příjmy ze školného, s dary či vlastními prostředky. Navrhovatel by měl být připraven na vyžádání správního orgánu, který vede školský rejstřík, prokázat, že finančními prostředky, které uvedl jako vlastní, opravdu disponuje, jinak se vystavuje riziku zamítnutí žádosti podle ustanovení § 148 odst. 3 písm. c) školského zákona (žádost obsahuje nepravdivé údaje), případně pokud již byl zápis proveden, vystavuje se riziku výmazu ze školského rejstříku podle ustanovení § 150 odst. 1 písm. f) školského zákona, jak je uvedeno výše.

Další náležitostí žádosti je doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení. Zatímco doklad o vzniku této právnické osoby (tedy výpis o zápisu právnické osoby do příslušného veřejného rejstříku) lze doložit dodatečně až po vydání rozhodnutí o zápisu (viz § 147 odst. 2 školského zákona), doklad o zřízení či založení je nutné doložit již při podání žádosti.

Dodatečně lze doložit i náležitosti podle písm. l), tedy údaje o řediteli školy nebo školského zařízení. Ředitel školy samozřejmě musí splňovat předpoklady pro výkon funkce ředitele podle § 5 zákona č. 563/2004 Sb. Pokud ředitel předpoklady pro výkon činnosti nesplňuje, nebude do školského rejstříku zapsán a navrhovatel musí nejpozději do data zahájení činnosti jmenovat ředitele jiného.

Dále navrhovatel v žádosti uvede datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Většinou se jedná o začátek školního roku následujícího po datu podání žádosti. Je však možné uvésti i datum jiné (např. začátek kalendářního roku), nikoli však datum, které by předcházelo datu podání žádosti nebo datu nabytí účinnosti rozhodnutí o zápisu školy do školského rejstříku. Je tedy třeba počítat se lhůtou pro vyřízení žádosti a žádost o zápis podat v dodatečném předstihu. Pokud bude datum požadovaného zahájení činnosti ve stejném školním roce, ve kterém byla podána žádost, je potřeba požádat o prominutí zmeškání termínu pro podání žádosti (žádost o zápis údajů do školského rejstříku se totiž podává na následující školní rok).

Další v praxi občas problematické náležitosti žádosti o zápis do školského rejstříku jsou z oné druhé kategorie náležitostí, tedy dokladů, které je nutné obstarat u jiných správních orgánů. Těmito jsou zejména stanoviska příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a stavebního úřadu, ze kterých vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel (tedy poskytování vzdělávání nebo školských služeb), a to v rozsahu, který je navrhovatelem navrhován.

Často se objevují dotazy na maximální stáří těchto stanovisek. Nelze však paušálně stanovit, že do určitého stáří je stanovisko ještě akceptovatelné a o den později již nikoli. Ve správní praxi se zažil postup, kdy je bez dalšího akceptováno stanovisko, které v době rozhodování o žádosti není starší šesti měsíců. Pokud by bylo starší než šest měsíců, je potřeba situaci hodnotit individuálně (s ohledem na dosavadní využití budovy, rozsah stavebních úprav, předchozí správní řízení se stejným účastníkem, konkrétní formulaci stanoviska apod.). Pokud správní orgán nemá důvodnou pochybnost o tom, že stanovisko stále odpovídá aktuálnímu stavu, lze akceptovat i stanovisko starší než šest měsíců. Navrhovatel ovšem musí být připraven na to, že v případě pochybností může být vyzván k doložení stanoviska aktuálního.

Stanoviska je v každém případě potřeba doložit v originále, stejnopisu či ověřené kopii. Nejefektivnější je postup, kdy navrhovatel obdrží stanoviska v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem do své datové schránky a tato přepošle orgánu, který vede rejstřík. Stejně jako doklad o vzniku právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a údaje o řediteli školy nebo školského zařízení lze stanoviska krajské hygienické stanice a stavebního úřadu doložit dodatečně, až v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o zápisu do rejstříku, nejpozději však do data zahájení činnosti školy nebo školského zařízení.

Pokud se žádost týká zápisu základní školy nebo základní umělecké školy a jejím zřizovatelem není dotčená obec, je potřeba k žádosti přiložit stanovisko dané obce. Obec vydává stanovisko v samostatné působnosti. Formu tohoto stanoviska školský zákon přímo neupravuje, nedostatečné je však pouhé vyjádření starosty obce. Obec by se měla vyjádřit ve formě usnesení rady obce nebo zastupitelstva obce. Obdobně se bude postupovat u stanoviska kraje v případě středních a vyšších odborných škol, které budou působit na území kraje a které nezřizuje kraj.

Tiskopis formuláře žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do školského rejstříku, stejně jako informaci k postupu při samotném zápisu naleznete na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v sekci rejstříku škol a školských zařízení (http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/rejstrik-skol-a-skolskych-zarizeni-5). Podání žádosti na předepsaném tiskopise sice není zákonnou podmínkou podání žádosti o zápis, lze jej však doporučit, protože obsahuje všechny zákonné náležitosti, a žadatel tak může mít jistotu, že je jeho žádost kompletní.