Následující článek představuje čtvrtý díl seriálu o školském rejstříku. V první části článku rozebereme nejčastější typy žádostí o zápis změny údajů vedených v rejstříku a uvedeme, jaké náležitosti žádost musí mít, aby jí bylo možné vyhovět. Ve druhé části článku se budeme věnovat Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2019–2023 a dopadu, který má na posuzování žádostí o zápis údajů do rejstříku.
Zápis změny v údajích zapsaných ve školském rejstříku upravuje § 149 školského zákona. Typově lze žádosti o zápis změn rozdělit na dvě kategorie. Dělicím kritériem je údaj, o jehož změnu se žádá.
První kategorií jsou žádosti o změnu těchto údajů: seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání, nebo seznam školských služeb, nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení nebo v oboru vzdělání a označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby. Na žádost o zápis změny v těchto údajích se vztahuje obdobně § 146 školského zákona.
To znamená, že žádost je nutné podat na následující školní rok nejpozději do 30. 9., případně je nutné požádat o prominutí zmeškání zákonného termínu. Zmeškání termínu totiž může orgán, který vede školský rejstřík, prominout. Na prominutí ovšem není právní nárok a je vázáno na výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, nelze se tedy spoléhat na to, že zmeškání termínu pro podání žádosti bude prominuto.
V praxi bohužel mnoho ředitelů a zřizovatelů nechává podání žádosti o zápis změny údajů (zejména změnu nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů) s účinností od 1. 9. následujícího školního roku až na období školních prázdnin. V takovém případě je rozhodnutí před začátkem školního roku velmi nejisté, a to i v případě, že zmeškání zákonného termínu pro podání žádosti bude prominuto. Orgán, který vede rejstřík, má totiž lhůtu pro rozhodnutí žádosti 90 dnů, a pokud např. žádost není kompletní a je potřeba ji doplňovat, nemusí se vydání rozhodnutí stihnout. Důrazně tedy všem ředitelům a zřizovatelům škol doporučuji žádat o změnu údajů zapsaných v rejstříku co nejdříve poté, co se o potřebě změny údajů dozvědí(např. u základních škol, které chtějí provést změnu údaje o nejvyšším povoleném počtu žáků, zažádat ihned v návaznosti na předání seznamu dětí, pro které je škola spádová podle ustanovení § 36 odst. 8 školského zákona).
Druhou kategorií jsou žádosti o změnu ostatních údajů vedených v rejstříku škol a školských zařízení [konkrétně žádost o změnu údajů uvedených v ustanoveních § 144 odst. 1 písm. b), c), i), j) a m), tedy žádost o změnu identifikačních údajů o právnické osobě vykonávající činnost školy, o zřizovateli školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, o řediteli školy či o statutárním orgánu a o změnu adresy elektronické pošty]. Žádosti o změnu těchto údajů se podávají do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a orgán, který vede rejstřík, o nich rozhodne bez zbytečného odkladu bez vydání rozhodnutí. O provedení změny se účastníci řízení pouze vyrozumějí.
Lze tedy shrnout, že s první kategorií žádostí o zápis změny údajů vedených v rejstříku je zacházeno obdobně jako se žádostí o zápis nové školy nebo školského zařízení. Nejedná se tedy pouze o řízení evidenční, ale orgán, který vede rejstřík, zkoumá podmínky pro provedení zápisu ve smyslu ustanovení § 148 školského zákona (zejména předpoklady pro činnost z hlediska materiálního, personálního a finančního a dále soulad žádosti s dlouhodobými záměry). Důvod pro takovéto procesní řešení je zřejmý. Jedná se o změnu v údajích, které jsou zcela zásadní jednak pro fungování samotné školy, jednak pro řízení soustavy škol a školských zařízení.
Druhá kategorie žádostí je pak víceméně evidenční povahy. Orgán, který vede rejstřík, posoudí formální náležitosti žádosti a následně fakticky provede změnu údajů v rejstříku. I v tomto případě však může dojít k situaci, že orgán, který vede rejstřík, shledá nesoulad žádosti se zákonem, a musí tedy zápis změny údajů zamítnout (např. je navrhován zápis nového ředitele, který nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů). V takovém případě je vydáno zamítavé rozhodnutí, proti kterému účastník řízení sice může podat odvolání (případně rozklad, rozhoduje-li v prvním stupni Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), k samotnému zápisu však do 30 dnů nedojde. Pokud rozhodnutí o zamítnutí žádosti nabude právní moci (tedy pokud se účastník řízení neodvolá nebo pokud odvolací orgán zamítavé rozhodnutí potvrdí), musí účastník řízení podat novou žádost tak, aby již byla v souladu s právními předpisy (tedy např. jmenovat nového ředitele školy, který bude splňovat předpoklady pro výkon funkce). V mezidobí jsou však ve školském rejstříku uvedeny neaktuální údaje, což je velice nežádoucí (rejstřík tak neplní jednu ze svých základních funkcí – funkci publicity).
Pro všechny žádosti o zápis změny v údajích platí, že musejí obsahovat pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Tyto doklady je třeba dodat v originále nebo v úředně ověřných kopiích. Dále pro nejčastější žádosti uvedeme, jaké doklady to konkrétně jsou.
Nejčastějšími údaji, o jejichž změnu je žádáno, jsou údaje o řediteli školy nebo školského zařízení, údaje o nejvyšším povoleném počtu dětí, žáků nebo studentů (kapacita školy) a údaje o místech poskytovaného vzdělávání.
Pro zápis ředitele školy nebo školského zařízení je nutné doložit:
*
doklad o jmenování,
*
doklad o vzdělání a pedagogické způsobilosti,
*
podepsaný profesní životopis,
*
výpis z rejstříku trestů a
*
doklad o zdravotní způsobilosti.
V příloze A formuláře žádosti o změnu zápisu (formulář je dostupný na webových stránkách MŠMT – http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/rejstrik-skol-a-skolskych-zarizeni-5) se jedná o přílohy č. 10 až 14.
Pro zápis změny (resp. pouze navýšení) kapacity školy nebo školského zařízení a pro zápis nového místa poskytovaného vzdělávání je nutné doložit:
*
rámcový popis personálního zajištění provozu,
*
rámcový popis majetkového zajištění provozu, rámcový popis financování činnosti školy nebo školského zařízení,
*
doklady o užívacím právu k objektu,
*
kladné stanovisko krajské hygienické stanice pro daný počet dětí, žáků nebo studentů,
*
stanovisko stavebního úřadu (pokud bude navýšení kapacity vyžadovat rozšíření prostor, kde je vzdělávání poskytováno),
*
vyjádření obce v případech základní školy a základní umělecké školy (pouze v případě, že obec není jejich zřizovatelem) a
*
vyjádření kraje v případě střední školy a vyšší odborné školy (opět pouze v případě, že kraj není jejich zřizovatelem).
K žádosti je taktéž nutné doložit souhlas zřizovatele (u obecních základních škol usnesení rady obce). Jedná se o přílohy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 16, 17, 18, 19 a 20 v závislosti na tom, o jaký druh školy nebo školského zařízení a jakého zřizovatele se jedná.
Ve zbývající části článku bych se chtěl věnovat novému dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, tedy záměru na roky 2019 až 2023 (dále jen „DZ ČR“). Dlouhodobé záměry (vedle celostátního také na něj navazující krajské) jsou důležitým nástrojem řízení vzdělávací soustavy, jelikož nesoulad žádosti o zápis údajů do rejstříku škol a školských zařízení, byť jen s jedním z těchto dlouhodobých záměrů, je důvodem pro zamítnutí žádosti. Tento princip (tedy podmíněnost zápisu souladem žádosti s dlouhodobými záměry) byl v nedávné době předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu České republiky, který jej potvrdil, když zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona (nález Pl. ÚS 34/17 ze dne 9. 7. 2019).
Právě nový DZ ČR byl dne 8. 7. 2019 usnesením č. 489 schválen vládou České republiky. V kapitole
A. Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení
DZ ČR stanoví kritéria pro zápis škol a školských zařízení, jejich kapacit, oborů vzdělání a míst poskytovaného vzdělávání do rejstříku škol a školských zařízení. DZ ČR je dostupný na webových stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven-2009.Nový DZ ČR navazuje na předchozí dlouhodobé záměry, v některých aspektech se však podstatně odlišuje. Jedná se zejména o úpravu podmínek pro zápis mateřských a základních škol. DZ ČR nově rozlišuje mezi školami spádovými a nespádovými, protože tyto školy ve školském systému plní odlišné role. Dále DZ ČR umožňuje podrobnější úpravu zápisu oborů vzdělání středních škol v dlouhodobých záměrech jednotlivých krajů, upravuje podrobněji zápis školních družin, stanoví krajské limity pro zápis nových kapacit základních uměleckých škol a další. Všichni zřizovatelé (a potenciální zřizovatelé) by se tedy s textem DZ ČR měli již před podáním žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku (případně před podáním žádosti o změnu tohoto zápisu) seznámit.
Poznámka redakce
K problematice školských rejstříků bylo doposud publikováno:
*
Proč nepodceňovat školský rejstřík (1. část) – Řízení školy 5/2019
*
Zápis školy nebo školského zařízení do školského rejstříku (2. část) – Řízení školy 6/2019
*
Zápis školy nebo školského zařízení do školského rejstříku (3. část) – Řízení školy 10/2019
Všechny texty najdete v online archivu časopisu (
). Přístup je součástí předplatného.