Zastupování

Při stanovení platových podmínek zastupující pracovnice je nutné odlišit od (stupně). Při zařazování zaměstnance do platové třídy je rozhodující nejnáročnější práce, která je po zastupující pracovnici požadována. Pokud bude zaměstnavatel po zastupující pracovnici požadovat stejnou práci jako po zastupované, pak by ji měl zařadit do stejné platové třídy. Učitelka MŠ může být zařazena do 8. nebo 9. platové třídy. Zaměstnavatel přitom vychází z ustanovení nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě:

Pokud tedy zastupující pracovnice bude na škole třeba celý školní rok, a bude se podílet na zpracování a úpravách vzdělávacího programu, pak musí být zařazena do 9. platové třídy. Jestliže půjde jen o v řádu dnů nebo týdnů, zastupující učitelka bude zřejmě jen pracovat podle hotového vzdělávacího programu, a bude tedy vykonávat jen práce v 8. platové třídě. Zde záleží na individuálním posouzení každého případu zaměstnavatelem, jak náročnou práci bude zastupující pedagog vykonávat. Dalším krokem je nebo pokud uplatníme používanější pojem – platového stupně. Pedagogičtí pracovníci jsou do platových stupňů zařazováni podle délky započitatelné praxe (podle § 123 odst. 4 zákoníku práce) a míry jejího zápočtu. Při uplatnění tohoto principu se nedá vždy dosáhnout toho, aby byla zastupující pracovnice zařazena do stejného platového stupně jako zastupovaná učitelka. Není možné uzavřít ani žádnou dohodu se zastupující ve smyslu jejího souhlasu s platovým zařazením, zákoník práce to jednoznačně a důrazně zakazuje. Pracovnice by se tím vzdávala svých práv.

Sjednat dohodou lze pouze výši mzdy (soukromé školy). Plat v příspěvkových organizacích v rámci pracovního poměru sjednat nelze, jeho určení je vázáno přísnými pravidly, od kterých se nelze odchýlit. Pokud by tedy začínající učitelku, která je v 9. platové třídě a prvním platovém stupni, zastupovala důchodkyně s třicetiletou praxí, určitých úspor lze dosáhnout jen jejím zařazením do 8. platové třídy, protože kvůli délce své praxe by musela být zařazena v 5. platovém stupni.

Jedno z možných řešení nabízí § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech, podle kterého lze platový tarif stanovit zvláštním způsobem, bez ohledu na délku započitatelné praxe. Tato možnost se dříve nabízela jen u nepedagogických pracovníků, od 1. 1. 2012 ji lze použít i u pedagogických pracovníků. Zatím se však jedná jen o možnost teoretickou, protože tento způsob by se musel použít u všech zaměstnanců vykonávajících stejný druh práce, tedy v uvedeném případě u všech učitelek MŠ.

Reálnější je možnost uzavření jiného pracovněprávního vztahu, než je pracovní poměr. V rámci dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti lze výši odměny z těchto dohod sjednat, její výše není vázána na tabulky platových tarifů.