Před koncem školního roku 2016/2017 Nadace Open Society Fund Praha, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství zadaly reprezentativní šetření, jehož cílem bylo zmapovat zavádění změn ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) platných od září 2016, označovaných jako společné vzdělávání. Cílem šetření bylo získat bližší informace o zkušenostech ředitelů a učitelů základních škol s implementací novelizované legislativní úpravy, zavádějící systém nárokových podpůrných opatření.
Šetření zrealizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere metodou CAWI.1) Reprezentativní vzorek ředitelů a učitelů ZŠ byl vybrán z databáze škol České republiky spravované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a zahrnoval 507 učitelů a 126 ředitelů základních škol ze všech krajů.
I----------------------------------------------------------------------------I
I Shrnutí hlavních zjištění I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - 49 % ředitelů a 38 % učitelů uvádí, že jim novela školského zákona I
I umožnila či částečně umožnila poskytnout lepší podporu žákům se SVP. I
I I
I - Ředitelé škol, kteří vnímají pozitivní změny, konkrétně uváděli lepší I
I zajištění finančních prostředků na asistenty pedagoga a kompenzační a I
I speciální didaktické pomůcky. I
I I
I - Podle 72 % ředitelů není nedostatek finančních prostředků na podpůrná I
I opatření zásadní překážkou pro vzdělávání žáků se SVP. I
I I
I - 94 % ředitelů uvedlo, že mají dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním žáků I
I se SVP. I
I I
I - Překážkou v zajištění podpory vzdělávání žáků se SVP je podle ředitelů I
I nedostatek uchazečů na pozice asistentů pedagoga a speciálních pedagogů. I
I Z pohledu učitelů je největší překážkou vysoký počet žáků ve třídě. I
I I
I - Dostatečně informováno o postupu při přiznávání podpůrných opatření I
I žákům se SVP se cítí být 67 % ředitelů a 49 % učitelů. I
I I
I - Shodně 60 % ředitelů i učitelů uvedlo, že existuje nějaká oblast v I
I podpoře vzdělávání žáků se SVP, ve které by potřebovali více informací. I
I Nejvíce žádané jsou praktické metodiky a příklady realizace podpory žáků I
I se SVP. I
I I
I - 78 % učitelů a 80 % ředitelů by uvítalo intenzivnější metodickou podporu I
I poskytovanou pracovníky školských poradenských zařízení. I
I I
I - 78 % ředitelů uvedlo, že v jejich školách je prováděna pedagogická I
I diagnostika pro zjištění potřeby podpůrných opatření 1. stupně. I
I I
I - Spolupráci učitelů s asistenty pedagoga hodnotí kladně 84 % učitelů. I
I I
I - 71 % oslovených učitelů uvedlo, že pociťují dopad legislativních změn ve I
I vzdělávání žáků se SVP od září 2016. Méně změny pociťují učitelé ve věku I
I do 35 let, více učitelé ve věku 36 až 45 let a učitelé působící na I
I druhém stupni základních škol. I
I----------------------------------------------------------------------------I
Změny a nová podpora pro žáky se SVP
Mezi hlavními přínosy bylo nejčastěji uváděno zajištění finančních prostředků na asistenty pedagoga a pomůcky pro žáky (75 % ředitelů a 35 % učitelů, kteří uvedli, že jim novela v něčem pomohla). Druhým nejčastěji uváděným přínosem bylo získání pracovníka na pozici asistenta pedagoga. 42 % ředitelů a 39 % učitelů sdělilo, že jim novela k poskytnutí lepší podpory žákům se SVP nepomohla. Přínos novely pro podporu vzdělávání žáků se SVP častěji negativně hodnotili ti učitelé, kteří zároveň uvedli, že o ní nejsou dostatečně informováni, a také učitelé starší 46 let.
Polovina učitelů považuje některý z nových administrativních úkonů spojených s novelou za neúměrně zatěžující, druhá polovina nikoliv. Ve skupině ředitelů škol mírně převažují ti, kteří vnímají zvýšenou administrativu (57 %). Nárůst administrativy jako pociťovanou změnu uváděli ve větší míře učitelé, kteří současně vyjádřili, že se necítí být dostatečně poučeni o novele školského zákona. Respondenti byli zároveň dotázáni, které nové administrativní úkony vnímají jako zatěžující. Zde ředitelé i učitelé uváděli nejčastěji administrativu obecně, dále plán pedagogické podpory, individuální vzdělávací plán a vyplnění dotazníku z poradenského zařízení. Individuální vzdělávací plán však nebyl zaveden novelou školského zákona, školy jej pro žáky se SVP zpracovávají již od roku 2004. Novelou vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, byly také od září 2017 zmírněny podmínky pro zpracování plánu pedagogické podpory. Ten již není nutné zpracovávat vždy, když jsou žákovi poskytována podpůrná opatření 1. stupně. Je tedy pravděpodobné, že vnímání administrativní náročnosti se z pohledu učitelů od realizace výzkumu o něco snížilo.
Někteří ředitelé také poukazovali na zbytečné udělování souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga ze strany krajského úřadu. Pokud je totiž školským poradenským zařízením asistent pedagoga doporučen, krajský úřad nemůže zřízení této funkce v novém systému zamítnout. Stejně tak již krajský úřad nerozhoduje o výši přidělených prostředků škole, ta je dána normovanou finanční náročností, stanovenou ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Povinnost získat souhlas krajského úřadu je tedy v novém systému nadbytečná, protože nemá žádnou regulativní funkci. Její zrušení je plánováno od následujícího školního roku.
Zkušenosti škol se vzděláváním žáků se SVP
Údaje z šetření potvrzují, že základní školy hlavního vzdělávacího proudu vzdělávají žáky se SVP již řadu let. Pro naprostou většinu z nich není vzdělávání těchto žáků novou zkušeností. Dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP deklarovalo 94 % ředitelů zapojených v šetření. Absenci dosavadní zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP uvedla pouze 2 % ředitelů.
Tabulka č. 1 Hodnocení učitelů, jak se jim daří pracovat se žáky s uvedenými speciálními vzdělávacími potřebami2)
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Druh SVP I 1 - I 2 - I 3 I 4 - I 5 - I
I I velmi I spíše I I spíše I velmi I
I I snadno I snadno I I špatně I špatně I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Vývojové poruchy učení I 11 % I 52 % I 30 % I 4 % I 3 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Sociální znevýhodnění I 11 % I 36 % I 33 % I 13 % I 7 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Vady řeči I 15 % I 48 % I 29 % I 5 % I 3 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Tělesné postižení I 28 % I 47 % I 20 % I 4 % I 2 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Sluchové postižení I 18 % I 42 % I 35 % I 2 % I 3 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Chronické onemocnění I 23 % I 50 % I 20 % I 4 % I 3 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Mentální postižení I 5 % I 26 % I 35 % I 15 % I 19 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Vývojové poruchy chování I 2 % I 21 % I 40 % I 20 % I 16 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Poruchy autistického I 7 % I 30 % I 36 % I 14 % I 13 % I
I spektra I I I I I I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Nedostatečná znalost I 6 % I 33 % I 33 % I 17 % I 11 % I
I vyučovacího jazyka I I I I I I
I (cizinci) I I I I I I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Zrakové postižení I 17 % I 43 % I 33 % I 3 % I 4 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Psychické onemocnění I 2 % I 20 % I 36 % I 21 % I 21 % I
I--------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I
V oslovených školách mají nejčastěji zkušenost se žáky s vývojovými poruchami učení (97 %), vývojovými poruchami chování, vadami řeči a sociálním znevýhodněním. Nejméně mají učitelé zkušenost se žáky se smyslovým postižením, chronickým a psychickým onemocněním. Nízká míra zkušenosti se žáky se zrakovým a sluchovým postižením je dána celkovým nízkým výskytem tohoto postižení v dětské populaci. Ve školním roce 2016/2017 mělo (bez přidruženého postižení) zrakové postižení 589 žáků a sluchové postižení 730 žáků z celkového počtu 906 188 žáků v základním školství. Chronická a psychická onemocnění nejsou ve statistických ročenkách MŠMT evidována.
Práci se žáky s vývojovou poruchou učení označilo za velmi snadnou či spíše snadnou 73 % ředitelů a 63 % učitelů, kteří s jejich vzděláváním mají zkušenost. Převažující většina učitelů považuje za velmi či spíše snadnou práci se žáky s tělesným postižením (75 %) a zrakovým postižením (60 %). Jako velmi snadnou či spíše snadnou označila převažující většina ředitelů i učitelů také práci se žáky s chronickým onemocněním, vadami řeči a sluchovým postižením. Se vzděláváním žáků s mentálním postižením má dosavadní zkušenost 59 % oslovených ředitelů a polovina oslovených učitelů. V hodnocení míry náročnosti práce s těmito žáky se učitelé dělí na tři početně obdobné skupiny - 31 % učitelů ji považuje za snadnou či spíše snadnou, 35 % za středně obtížnou a 34 % za spíše či velmi obtížnou. V souvislosti s legislativní změnou nenastalo žádné zásadní zvýšení počtu žáků s mentálním postižením v běžných základních školách. Dle statistické ročenky školství se v minulém školním roce vzdělávalo 85 % žáků s lehkým mentálním postižením ("LMP") ve speciálních školách, běžnou základní školu navštěvovalo 1 915 z nich. Jeden žák s LMP v běžné základní škole tak v uplynulém školním roce v průměru připadal na 473 žáků.
Práci se žáky s vývojovými poruchami chování hodnotilo 36 % učitelů jako spíše či velmi obtížnou. Poskytování podpory těmto žákům je v českých školách považováno za velmi náročné. Šetření zároveň potvrdilo, že učitelé cítí potřebu dalšího vzdělávání a zavedení ověřených metodik zaměřených na zvládání problémového chování žáků. V uplynulém školním roce se v běžných základních školách vzdělávalo 7 777 žáků se závažnou poruchou chování. Pro učitele je náročná také podpora žáků s psychickým onemocněním. Informace z šetření potvrzují skutečnost, že problémové chování žáků je oblastí, kde učitelé potřebují intenzivní podporu, ať již v oblasti osvojení efektivních metod a postupů, nebo v oblasti spolupráce s dalšími odborníky. Ovlivňování chování žáků totiž často vyžaduje koordinovanou multioborovou spolupráci, která v České republice téměř není rozvinutá.
Postup při zajišťování podpůrných opatření
16 % ředitelů potvrdilo zkušenost s tím, že zákonný zástupce žáka neudělil informovaný souhlas s poskytováním podpůrných opatření. Bez získání tohoto souhlasu škola nemůže zahájit poskytování podpůrných opatření žákovi, kterému byla doporučena. V takovém případě se ředitelé nejčastěji snaží prostřednictvím komunikace se žákovými rodiči informovaný souhlas získat. Pokud se jej získat nedaří, kontaktují školské poradenské zařízení.
Novela zavedla povinnost komunikace mezi školou a školským poradenským zařízením (ŠPZ) při navrhování podpůrných opatření. Ředitel školy má nově povinnost určit pedagogického pracovníka, který bude odpovídat za komunikaci mezi školou a ŠPZ v této záležitosti. 42 % ředitelů, kteří uvedli, že jsou schopni odhadnout pracovní vytížení pracovníka pověřeného komunikací se ŠPZ, odhaduje vytížení touto aktivitou na jednu až devět hodin měsíčně. 38 % ředitelů se domnívá, že výkon činnosti pověřenému pracovníkovi zabere 10 až 19 hodin měsíčně, 21 % odhaduje pracovní vytížení na 20 až 50 hodin měsíčně. Časová náročnost komunikace školy se školským poradenským zařízením se odvíjí od počtu žáků se SVP ve škole.
78 % ředitelů uvedlo, že je v jejich škole realizována pedagogická diagnostika pro zjištění potřeby podpůrných opatření prvního stupně. Ve větší míře realizují toto zjišťování ve školách, kde působí ředitelé do 45 let, a ve školách, kde je podíl žáků se SVP vyšší než 10 %. Z učitelů tuto diagnostiku provádí 36 % dotázaných. Více se jí věnují učitelé prvního stupně, učitelé z Moravy a učitelé, kteří se cítí být poučeni o změnách zavedených novelou školského zákona.
Zjišťování potřeby podpůrných opatření prvního stupně ve školách dle vyjádření ředitelů nejčastěji provádějí sami učitelé (70 %) a výchovní poradci (65 %). 27 % ředitelů uvedlo, že v jejich škole provádí toto zjišťování školní speciální pedagog. Konkrétní rozložení odpovědí je uvedeno v grafu č. 1.
Informovanost o novele a podpoře žáků se SVP
Šetření také zjišťovalo, zda jsou pedagogové seznámeni s hlavním cílem novely školského zákona, kterým je zavedení systému nárokových podpůrných opatření pro všechny žáky se SVP. Tento cíl uvedlo téměř 40 % ředitelů i učitelů. Více než dvě pětiny ředitelů vidí podstatu novely školského zákona ve vzdělávání všech žáků se SVP v běžných školách. Stejného názoru je i polovina dotázaných učitelů. 7 % učitelů a 12 % ředitelů se domnívá, že cílem novely je zrušení speciálních škol. O tom, že podstatou novely je vzdělávání všech dětí se SVP v běžných školách, jsou přesvědčeni především ředitelé a učitelé, kteří mají ve své škole nízký podíl žáků se SVP. Zavedení systému nárokových podpůrných opatření pro všechny žáky se SVP za podstatu novely častěji považují ředitelé ve věku do 45 let.
Graf č. 1 Osoby odpovědné za diagnostiku potřeby poskytování podpůrných opatření 1. stupně
Dostatečně informováni o postupu při stanovení druhů a stupňů podpůrných opatření u žáků se cítí být spíše ředitelé (67 %) než učitelé (49 %). Také v problematice poskytování podpůrných opatření konkrétním žákům se cítí být informován o něco vyšší podíl ředitelů (64 %) než učitelů (55 %). Více obeznámeni se v postupech stanovování podpůrných opatření cítí být učitelé, kteří mají ve školách vyšší podíl žáků se SVP. Dostatečně informovaní jsou podle svých slov také ředitelé nad 45 let.
Shodně téměř 60 % ředitelů i učitelů uvádí, že existuje nějaká oblast týkající se podpory vzdělávání žáků se SVP, ve které by potřebovali více informací. Tuto potřebu vyjadřovaly častěji ženy než muži, dále ředitelé venkovských škol a především pak ředitelé ve věku do 45 let (97 %). Ředitelé by potřebovali více informací zejména v oblasti příkladů metodických postupů v práci se žáky se SVP (15 %) a v působení asistentů pedagoga (15 %). Třetí nejčastější oblastí zájmu je administrativa spojená s inkluzí (13 %). Učitelé pak potřebují více informací především v oblasti speciální pedagogiky (19 %), dále by ocenili větší množství příkladů metodických postupů v práci se žáky se SVP (18 %) a rozšíření znalostí o konkrétních druzích SVP (18 %).
Šetření zahrnovalo ještě řadu dalších tematických oblastí, mimo jiné zajišťování podpůrných opatření spočívajících v pedagogické a speciálně pedagogické intervenci, spolupráci škol s externími partnery (např. poskytovateli sociálních a zdravotních služeb) či zajišťování jazykové přípravy pro žáky s odlišným mateřským jazykem. Získané poznatky jsou zadavateli výzkumu používány zejména při formulaci návrhů na zlepšení podpory škol při poskytování podpůrných opatření a snížení administrativní zátěže s ním spojené. Jednou z doporučovaných změn je např. zahrnutí financování asistentů pedagoga a školních speciálních pedagogů do standardního financování škol tak, aby jejich fungování ve škole nebylo závislé na přítomnosti konkrétního žáka nebo žáků se SVP.
Cílem prezentovaného šetření bylo přinést poznatky ze zavádění legislativních změn ve vzdělávání žáků se SVP v prvním roce tzv. přechodného období, ve kterém dochází k souběhu působení původní a nové legislativy. Informace by měly sloužit k realizaci opatření, která se ukázala v praxi jako potřebná pro naplnění smyslu novely školského zákona označované jako společné vzdělávání.
1 Computer Assisted Web Interviewing; sběr dat prostřednictvím strukturovaných elektronických dotazníků.
2 Součet některých sloupců neodpovídá hodnotě 100 % v důsledku zaokrouhlení.