Zveřejňování je jednou z forem zpracování tak, jak je chápe ustanovení § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“), a je samostatně charakterizováno v ustanovení § 4 písm. l) ZoOU. Je důležité vnímat, že sama definice nepříliš šťastně využívá i další formu zpracování, kterou je zpřístupňování. Vzhledem k tomu, že zákonodárce oba pojmy jako formy zpracování osobních údajů rozlišil, naznačuje, že mezi zpřístupněním a zveřejňováním bude rozdíl.
Zveřejňování osobních údajů žáků
JUDr.
Eva
Janečková
ÚOOÚ, Oblastní inspektorát práce hl. m. Praha, přednáší a publikuje na téma pracovní právo a ochrana osobních údajů
Z logiky věci se dá usoudit, že
zveřejňování je zvláštní forma zpřístupnění
spočívající v tom, že o zveřejnění se bude jednat v případě, kdy
osobní údaje budou zpřístupněny neurčitému okruhu příjemců
zveřejňovaného osobního údaje, jak naznačuje definice, když fakultativně uvádí na prvním místě hromadné sdělovací prostředky, mezi něž se běžně řadí periodický tisk v nejširším slova smyslu,1) rozhlas, televize2) a také bezpochyby internet jako prostředek moderní elektronické komunikace a šíření informací.3)Naproti tomu zpřístupnění lze chápat spíše tak, že osobní údaj je zpřístupněn omezenému okruhu adresátů, byť by tento omezený okruh mohl být i relativně velký. Nebude se však jednat o „širokou veřejnost“, tak jak je tento pojem dnes běžně chápán, tedy že zveřejněná informace je určena jakoby všem, na něž dopadá i teoretický nebo potencionální vliv daného sdělovacího prostředku. Zveřejnění ve smyslu ZoOU je však vždy třeba chápat jako zpracování, tedy jako
systematickou činnost správce osobních údajů
ve smyslu ustanovení § 4 písm. e) ZoOU. Přitom je zveřejňování nutno považovat za
jeden z nejcitlivějších způsobů zpracování.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU je správce povinen
zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny.
Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas. Z uvedeného je zjevné, že právě
tato povinnost bývá porušována neoprávněným zveřejněním.
Je tedy nepřípustné, aby správce shromáždil osobní údaje k určitému účelu a následně je on sám nebo zpracovatel zpracoval k účelu jinému. To by pravděpodobně znamenalo, že subjekt údajů zůstane bez informace o tomto novém účelu. Tímto ustanovením se současně vylučuje možnost obcházení ZoOU4)a zároveň je kladen limit libovůli správců, kteří si často myslí, že mají-li nějaké osobní údaje, mohou s nimi nakládat dle svého uvážení a zpracovávat je v podstatě i za jakýmkoli jiným účelem. Snaha zákonodárce zde směřuje k tomu, aby správce nebo zpracovatel nemohl osobní údaje, získané například pro poskytování zdravotní péče,
zpracovávat třeba pro komerční potřeby
správce nebo zpracovatele nebo je pro tyto potřeby
předávat dalším subjektům
pro další jiné zpracování s rozdílným účelem zpracování.5)Obecně platí, že osobní údaje je možné v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 ZoOU zpracovávat pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je možné zpracování pouze v případech, které spadají do některé z výjimek, jak je uvádí § 4 odst. 2 písm. a) až g) ZoOU.
Mezi nejčastější způsoby zveřejňování osobních údajů patří
uvádění prospěchu žáků na nástěnkách
v místnosti, kde k nim mají přístup všichni učitelé a další osoby, případně
poskytování informací o žácích a jejich prospěchu
prostřednictvím internetu a
zveřejňování osobních údajů žáků spolu s informací o přijetí či nepřijetí na školu.
Pokud jde o první případ, je třeba rozlišit právě zveřejňování na nástěnkách, kdy k údajům má přístup více osob – většinou učitelů (děje se tak často ve čtvrtletí a pololetí), a poskytování informací o prospěchu prostřednictvím internetu rodičům.Škola zpracovává osobní údaje svých žáků
v souladu s povinností vyplývající jí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Ale jelikož školský zákon, ani žádný jiný právní předpis,
neobsahuje podmínky zveřejňování osobních údajů
studentů, je nutno dojít k závěru, že se na daný postup bude vztahovat obecná úprava nakládání s osobními údaji obsažená v ZoOU. Škola je jako správce osobních údajů ve smyslu § 4 písm. j) ZoOU povinna podle § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU nakládat s osobními údaji pouze v souladu s účelem, pro který byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6 tohoto zákona, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas.
Stanovený účel zpracování
(vedení matriky žáků, resp. organizační zajištění studia) je zveřejněním osobních údajů žáků nepochybně překročen. Vyvěšení seznamu dětí s osobními údaji je tak porušením uvedeného ustanovení, když není důvodné zveřejňovat tyto osobní údaje popsanou formou, přístupnou komukoliv.Dále by se mohlo jednat o porušení ustanovení § 13 ZoOU. Podle tohoto ustanovení je
správce
(zde škola) povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Pokud tedy byly na nástěnce, k níž mají přístup i osoby, které nemají oprávnění seznamovat se s osobními údaji, zveřejněny osobní údaje žáků školy, došlo tak k porušení výše uvedeného ustanovení ZoOU.Pokud jde o poskytování informací o žácích a jejich prospěchu prostřednictvím internetu rodičům, i tady je nutné respektovat skutečnost, že správce (tedy škola) může zpracovávat, tedy ve smyslu ustanovení § 4 písm. d) ZoOU rovněž zveřejňovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů, není-li naplněno některé z ustanovení § 5 odst. 2 ZoOU, podle kterého může správce zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektu údajů.
Poskytovat informace o žácích a jejich prospěchu rodičům žáků prostřednictvím internetu, kdy každý z rodičů je oprávněn získat pouze informace o svém dítěti, může škola jako správce pouze se souhlasem subjektu údajů, tedy žáků. Za neplnoleté žáky však tento souhlas obvykle poskytují zákonní zástupci, což ve většině případů budou právě rodiče. U plnoletých žáků by měla škola disponovat jejich souhlasem. Na druhou stranu zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 21 odst. 3 uvádí, že na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost. Bude tedy třeba najít rovnováhu mezi množstvím a typem údajů o průběhu a výsledcích vzdělávání, které je možné sdělovat bez souhlasu na základě školského zákona, a údajů, k nimž již bude souhlasu zapotřebí.
Pokud bude škola pracovat se souhlasy, musí tyto splňovat náležitosti stanovené § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 ZoOU, podle nichž se souhlasem subjektu údajů rozumí svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu
informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období.
Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů
musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.
Proti zveřejnění, které je prováděno
na základě souhlasu
a obsahuje pouze ty osobní údaje, k nimž byl souhlas dán,
není možné se ze strany žáků bránit
(alespoň do doby jejich plnoletosti). Jakmile však dosáhnou plnoletosti, bude škola povinna
nahradit souhlas zákonných zástupců jejich souhlasem.
Zatímco tedy ZoOU umožňuje za určitých okolností seznamovat některé osoby s prospěchem žáka, se
zveřejňováním osobních údajů žáků spolu s informací o jejich přijetí či nepřijetí na školu
je tomu jinak. Jak již bylo uvedeno výše, ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU stanoví povinnost správci osobních údajů zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny.
Právní předpisy neupravují rozsah osobních údajů dětí nově přijatých
ať už do 1. třídy nebo na střední školu
a způsob zveřejnění seznamu
dětí, jež byly do školy zapsány. Vyvěšení seznamu dětí s osobními údaji je porušením shora uvedeného ustanovení, když v souladu s účelem oznámení zapsaných dětí pro informaci rodičů není důvodné zveřejňovat osobní údaje popsanou formou, přístupnou komukoliv. Pro uvedené neformální potvrzení o přijetí a úvodní informaci pro rodiče pro další jednání se školou o nástupu žáka je vhodné použít
jinou formu zpracování osobních údajů s omezeným rozsahem těchto údajů.
Škola tímto jednáním také pravděpodobně poruší i další ustanovení ZoOU, a to § 5 odst. 3, když veřejným vyvěšením seznamu přijatých dětí s jejich osobními údaji škola, jako správce osobních údajů,
poruší právo na ochranu soukromého a osobního života
a nezajistí, aby přístup k osobním údajům dětí byl umožněn pouze dotčeným subjektům. Dále dojde k porušení § 13 ZoOU, když pro informaci rodičů by postačoval jiný způsob zpracování osobních údajů v menším rozsahu.Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.
Např. zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Důvodová zpráva k zákonu č. 101/2000 Sb., Sněmovní tisk 374/0.
BARTÍK, V., JANEČKOVÁ, E.
Zveřejňování osobních údajů prostřednictvím internetu.
In: Daně a právo v praxi 2/2013.