Zveřejňování osobních údajů žáků

Z logiky věci se dá usoudit, že spočívající v tom, že o zveřejnění se bude jednat v případě, kdy zveřejňovaného osobního údaje, jak naznačuje definice, když fakultativně uvádí na prvním místě hromadné sdělovací prostředky, mezi něž se běžně řadí periodický tisk v nejširším slova smyslu,¹⁾ rozhlas, televize²⁾ a také bezpochyby internet jako prostředek moderní elektronické komunikace a šíření informací.³⁾

Naproti tomu zpřístupnění lze chápat spíše tak, že osobní údaj je zpřístupněn omezenému okruhu adresátů, byť by tento omezený okruh mohl být i relativně velký. Nebude se však jednat o „širokou veřejnost“, tak jak je tento pojem dnes běžně chápán, tedy že zveřejněná informace je určena jakoby všem, na něž dopadá i teoretický nebo potencionální vliv daného sdělovacího prostředku. Zveřejnění ve smyslu ZoOU je však vždy třeba chápat jako zpracování, tedy jako ve smyslu ustanovení § 4 písm. e) ZoOU. Přitom je zveřejňování nutno považovat za

Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU je správce povinen Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas. Z uvedeného je zjevné, že právě Je tedy nepřípustné, aby správce shromáždil osobní údaje k určitému účelu a následně je on sám nebo zpracovatel zpracoval k účelu jinému. To by pravděpodobně znamenalo, že subjekt údajů zůstane bez informace o tomto novém účelu. Tímto ustanovením se současně vylučuje možnost obcházení ZoOU⁴⁾a zároveň je kladen limit libovůli správců, kteří si často myslí, že mají-li nějaké osobní údaje, mohou s nimi nakládat dle svého uvážení a zpracovávat je v podstatě i za jakýmkoli jiným účelem. Snaha zákonodárce zde směřuje k tomu, aby správce nebo zpracovatel nemohl osobní údaje, získané například pro poskytování zdravotní péče, správce nebo zpracovatele nebo je pro tyto potřeby pro další jiné zpracování s rozdílným účelem zpracování.⁵⁾

Obecně platí, že osobní údaje je možné v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 ZoOU zpracovávat pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je možné zpracování pouze v případech, které spadají do některé z výjimek, jak je uvádí § 4 odst. 2 písm. a) až g) ZoOU.

Mezi nejčastější způsoby zveřejňování osobních údajů patří v místnosti, kde k nim mají přístup všichni učitelé a další osoby, případně prostřednictvím internetu a Pokud jde o první případ, je třeba rozlišit právě zveřejňování na nástěnkách, kdy k údajům má přístup více osob – většinou učitelů (děje se tak často ve čtvrtletí a pololetí), a poskytování informací o prospěchu prostřednictvím internetu rodičům.

v souladu s povinností vyplývající jí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Ale jelikož školský zákon, ani žádný jiný právní předpis, studentů, je nutno dojít k závěru, že se na daný postup bude vztahovat obecná úprava nakládání s osobními údaji obsažená v ZoOU. Škola je jako správce osobních údajů ve smyslu § 4 písm. j) ZoOU povinna podle § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU nakládat s osobními údaji pouze v souladu s účelem, pro který byly shromážděny, a k jinému účelu jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6 tohoto zákona, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas. (vedení matriky žáků, resp. organizační zajištění studia) je zveřejněním osobních údajů žáků nepochybně překročen. Vyvěšení seznamu dětí s osobními údaji je tak porušením uvedeného ustanovení, když není důvodné zveřejňovat tyto osobní údaje popsanou formou, přístupnou komukoliv.

Dále by se mohlo jednat o porušení ustanovení § 13 ZoOU. Podle tohoto ustanovení je (zde škola) povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Pokud tedy byly na nástěnce, k níž mají přístup i osoby, které nemají oprávnění seznamovat se s osobními údaji, zveřejněny osobní údaje žáků školy, došlo tak k porušení výše uvedeného ustanovení ZoOU.

Pokud jde o poskytování informací o žácích a jejich prospěchu prostřednictvím internetu rodičům, i tady je nutné respektovat skutečnost, že správce (tedy škola) může zpracovávat, tedy ve smyslu ustanovení § 4 písm. d) ZoOU rovněž zveřejňovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů, není-li naplněno některé z ustanovení § 5 odst. 2 ZoOU, podle kterého může správce zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektu údajů.

Poskytovat informace o žácích a jejich prospěchu rodičům žáků prostřednictvím internetu, kdy každý z rodičů je oprávněn získat pouze informace o svém dítěti, může škola jako správce pouze se souhlasem subjektu údajů, tedy žáků. Za neplnoleté žáky však tento souhlas obvykle poskytují zákonní zástupci, což ve většině případů budou právě rodiče. U plnoletých žáků by měla škola disponovat jejich souhlasem. Na druhou stranu zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 21 odst. 3 uvádí, že na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost. Bude tedy třeba najít rovnováhu mezi množstvím a typem údajů o průběhu a výsledcích vzdělávání, které je možné sdělovat bez souhlasu na základě školského zákona, a údajů, k nimž již bude souhlasu zapotřebí.

Pokud bude škola pracovat se souhlasy, musí tyto splňovat náležitosti stanovené § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 ZoOU, podle nichž se souhlasem subjektu údajů rozumí svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů

a obsahuje pouze ty osobní údaje, k nimž byl souhlas dán, (alespoň do doby jejich plnoletosti). Jakmile však dosáhnou plnoletosti, bude škola povinna

Zatímco tedy ZoOU umožňuje za určitých okolností seznamovat některé osoby s prospěchem žáka, se je tomu jinak. Jak již bylo uvedeno výše, ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU stanoví povinnost správci osobních údajů zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny. ať už do 1. třídy nebo na střední školu dětí, jež byly do školy zapsány. Vyvěšení seznamu dětí s osobními údaji je porušením shora uvedeného ustanovení, když v souladu s účelem oznámení zapsaných dětí pro informaci rodičů není důvodné zveřejňovat osobní údaje popsanou formou, přístupnou komukoliv. Pro uvedené neformální potvrzení o přijetí a úvodní informaci pro rodiče pro další jednání se školou o nástupu žáka je vhodné použít

Škola tímto jednáním také pravděpodobně poruší i další ustanovení ZoOU, a to § 5 odst. 3, když veřejným vyvěšením seznamu přijatých dětí s jejich osobními údaji škola, jako správce osobních údajů, a nezajistí, aby přístup k osobním údajům dětí byl umožněn pouze dotčeným subjektům. Dále dojde k porušení § 13 ZoOU, když pro informaci rodičů by postačoval jiný způsob zpracování osobních údajů v menším rozsahu.