Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v § 3 odst. 1 konstatuje, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv a ochrana osobních údajů
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková
odbornice na školskou problematiku
V registru smluv se tedy nebudou uveřejňovat
informace, které nelze poskytnou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o svobodném přístupu k informacím").Mezi informace, které nelze poskytovat, patří mimo jiné
osobní údaje
, a to podle § 8a a § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím.Ochrana osobních údajů
Zákon o registru smluv neobsahuje speciální úpravu v oblasti ochrany osobních údajů. Pouze v již zmiňovaném § 3 odst. 1 odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím, který dále v § 8a obsahuje odkaz na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně osobních údajů"). Je proto nutné vycházet z obecné právní úpravy tohoto zákona. Zákon o svobodném přístupu k informacím v případě poskytování či zveřejňování osobních údajů v zásadě rozlišuje dvě skupiny osob:
-
příjemce veřejných prostředků (§ 8b zákona o svobodném přístupu k informacím),
-
ostatní.
Pokud jde o příjemce veřejných prostředků, zákon o svobodném přístupu k informacím v § 8b říká, že povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. Toto se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území. Základní osobní údaje je možné poskytnout pouze v tomto rozsahu:
jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
K rozšíření rozsahu zveřejňovaných osobních údajů není možné využít ani § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů, který správci umožňuje v odpovídajícím rozsahu shromažďovat a zpracovávat osobní údaje svého smluvního partnera, fyzické osoby, pokud je takové zpracování nezbytné k jednání o uzavření či změně smlouvy nebo k jejímu plnění. K problematice se vyslovil i Úřad pro ochranu osobních údajů, který uvedl, že
"daný titul je možné aplikovat při vztahu správce s dotčenou osobou, druhou smluvní stranou, kdy správce z pochopitelných důvodů i bez explicitního souhlasu může zpracovávat její osobní údaje v rozsahu nezbytném pro uzavření, změnu či plnění smlouvy. V případě, kdy rozsah identifikačních údajů fyzické osoby použitelných i ve smlouvě upravuje obecný předpis občanského práva, konkrétně § 3019 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak je správce na základě § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů oprávněn údaje v tomto rozsahu využívat. Právní titul upravený v § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů však nedopadá na zpracování údajů za účelem plnění povinnosti subjektů veřejné sféry informovat o svém hospodaření tak, jak jim to ukládá zákon registru smluv. Jinak řečeno, ač v dané smlouvě bude fyzická osoba, příjemce veřejných prostředků, identifikována v širším rozsahu, zveřejnit jakýmkoliv způsobem, na individuální žádost, z vlastního rozhodnutí povinného subjektu či v registru smluv, lze pouze údaje vymezené v § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím".
1Co se týče ostatních osob, kromě příjemců veřejných prostředků, stanoví § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt
poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu
. Základním předpisem je zde proto zákon o ochraně osobních údajů a zveřejnění údajů bude možné pouze v případech, kdy správce bude moci uplatnit některý z právních titulů uvedených v tomto zákoně.Byť zákon o ochraně osobních údajů takových titulů obsahuje šest, prakticky využitelné budou pouze tři. Prvním z nich je ustanovení
§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů
, právní povinnost.Druhým právním titulem je
§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů
, tedy zpracování nezbytné pro plnění smlouvy. Jak již bylo uvedeno výše, v tomto případě je možné zpracovávat osobní údaje bez souhlasu pouze za účelem plnění ze smlouvy, za účelem uzavření či změny smlouvy. Není však automaticky titulem pro zveřejnění osobních údajů.Třetím využitelným právním titulem je
§ 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů
, zveřejnění osobních údajů o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. I tento právní titul bude hojně využívaný, jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o registru smluv.Ve výjimečných případech lze uvažovat i o souhlasu dotčené osoby s takovýmto zpracováním jejích údajů. Souhlas fyzické osoby k takovému zpracování osobních údajů lze samozřejmě získat, avšak tento souhlas by musel splňovat všechny požadavky stanovené zákonem o ochraně osobních údajů. Zejména se jedná o podmínky uvedené v § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů (musí se tedy jednat o svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů) a v § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů (musí se jednat o informovaný souhlas), tzn. že souhlas se zpracováním osobních údajů, který by byl podmíněn například poskytnutím určité služby nebo při jehož vyžadování nebyly subjektu údajů sděleny všechny potřebné informace ve smyslu § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů, by mohl být považován za vynucený projev vůle, který nelze v žádném případě považovat za svobodně učiněný, a tedy platný.
Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů
musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.Ve smlouvách je vhodné před jejich zveřejněním
anonymizovat
následující údaje:-
podpisy jednajících osob,
-
bankovní spojení a čísla účtů smluvních stran,
-
jméno, příjmení, telefon, e-mail zástupců protistrany, pokud se nejedná o osobu podepisující smlouvu, tj. je nutné anonymizovat veškeré údaje o zaměstnancích protistrany - dodavatele (např. údaje o kontaktní osobě ve věcech technických apod.); v případě zaměstnanců školy zůstane pouze jméno, příjmení a pozice zaměstnance, tj. anonymizují se telefon a email, příp. jiný kontakt,
-
případně další osobní údaje vyskytující se ve smlouvě (jména, příjmení, data narození, rodná čísla),
-
pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která je příjemcem veřejných prostředků, je nutné znečitelnit veškeré údaje kromě jména, příjmení, roku narození, obce, kde má příjemce trvalý pobyt.
Metadata
Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv. Metadata mají podle zákona obsahovat:
-
identifikaci smluvních stran,
-
vymezení předmětu smlouvy,
-
cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,
-
datum uzavření smlouvy.
Jak vyplývá z Metodického návodu k aplikaci zákona o registru smluv, v metadatech mají být uvedeny pouze
základní údaje
o smluvních stranách, a to označením názvu. Další údaje identifikující smluvní strany nebudou muset být povinně vyplněny. Jsou jimi identifikátor datové schránky, útvar, odbor nebo organizační složka, identifikační číslo a adresa. Metadata identifikace smluvních stran nemusí subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n) vyplňovat vždy, neboť zákon o registru smluv stanoví, že se nevyplní, jsou-li obchodním tajemstvím.Ministerstvo vnitra dále uvádí:
"Bude-li smluvní stranou fyzická osoba jednající v rámci své podnikatelské činnosti, pak se vyplní název, pod kterým podniká, popř. nepovinné údaje uvedené výše. Je-li smluvní stranou fyzická osoba, která nejedná v rámci podnikatelské činnosti, a je-li možné její osobní údaje uveřejnit (existuje průlom do ochrany osobních údajů), pak se vyplní její osobní údaje v rozsahu, ve kterém jsou uvedeny ve smlouvě; u těchto fyzických osob je nutné vycházet z požadavků stanovených zákonem o ochraně osobních údajů na nezbytnost a účelnost zpracování a měly by být uvedeny toliko ty údaje, které jsou nezbytné pro identifikaci dané osoby pro účely zákona o registru smluv. Určitě se v registru smluv nesmí objevit rodné číslo takové fyzické osoby. Neexistuje-li průlom do ochrany osobních údajů, tedy typicky nevyslovila-li fyzická osoba se zpracováním osobních údajů souhlas nebo není možné aplikovat některé z ustanovení § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů, pak není možné osobní údaje takové fyzické osoby zpracovávat a v metadatech se uvedou toliko např. její iniciály nebo se do tohoto pole uvede, že se uplatňuje výjimka, a tudíž se fyzická osoba neidentifikuje (výjimku tvoří osobní údaje v rozsahu § 8b odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím ve vztahu k příjemcům veřejných prostředků; je-li smlouva uzavřena s příjemcem veřejných prostředků, pak se možné jako tato metadata uvést jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt)."
2S tímto výkladem by bylo možné polemizovat. Jestliže zákon o registru smluv jednoznačně uvádí, že metadata obsahují identifikaci smluvních stran, bude dle názoru autorky průlom do ochrany osobních údajů existovat vždy. Zákon o registru smluv je v tomto případě zvláštní právní úpravou vůči zákonu o ochraně osobních údajů a bude aplikován § 5 odst. 2 písm. a), podle něhož je možné zpracovávat osobní údaje bez souhlasu, jestliže je prováděno zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce.
Nicméně i Úřad pro ochranu osobních údajů se ve svém stanovisku přiklonil k ministerstvu vnitra, když uvedl, že
"ve zveřejněných metadatech mohou být obsaženy osobní údaje nejvýše ve stejném rozsahu, jako jsou obsaženy ve zveřejňovaných verzích smluv. Ostatně opačný výklad, kdyby některé osobní údaje ve smlouvě zveřejněné v registru smluv z důvodu ochrany soukromí dotčených osob, která je zaručena shora zmíněnými právními předpisy, obsaženy nebyly, nicméně ve veřejně dostupných metadatech k této smlouvě již ano, by byl zjevně protismyslný, vedl by k neoprávněnému zásahu do práv dotčených osob a bylo by možné jej označit za obcházení zákona."
31 Webové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou dostupné na www.uoou.cz. Text s názvem Ochrana osobních údajů v souvislosti se zákonem o registru smluv naleznete na www.uoou.cz/ochrana-osobnich-udaju-v-souvislosti-se-zakonem-o-registru-smluv/d-20322/p1=1099
2 Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv, dostupný na www.mvcr.cz/clanek/registr-smluv.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D
3 Webové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou dostupné na www.uoou.cz. Text s názvem
Ochrana osobních údajů v souvislosti se zákonem o registru smluv
naleznete na www.uoou.cz/ochrana-osobnich-udaju-v-souvislosti-se-zakonem-o-registru-smluv/d-20322/p1=1099