Až 17 % dospívajících má zkušenost se sebepoškozováním. Co v takové chvíli můžete udělat?

Sebepoškozování se může objevit v kterémkoli věku, nejčastější je ale mezi dospívajícími a mladými dospělými – zkušenost s ním má až 17 % z nich. Čísla ale mohou být vyšší, protože sebepoškozování často provází stud se s obtížemi svěřit. Bránit mohou i předsudky společnosti o duševních obtížích, které vedou k přesvědčení, že lidé se sebepoškozují pro upoutání pozornosti nebo protože chtějí „být zajímaví“. I pokud by bylo cílem získat pozornost, jde ve skutečnosti o volání o pomoc v situaci, kdy dotyčný nebo dotyčná nemá dostatečné či možnosti, jak si o ni říct. tedy .

Sebepoškozování je nejčastěji důsledkem silných emocí: vzteku, úzkosti, smutku nebo také studu. Ty mají vliv na kapacitu myšlení a hledání řešení obtížných prožitků, což ovlivňuje i způsob, jakým člověk na zaplavení náročnými emocemi zareaguje. Dalším důvodem pak může být naopak pocit prázdnoty, kdy sebepoškození slouží k navození pocitu, že „alespoň něco cítím“. Odborníci uvažují také o souvislosti sebepoškozování a pozitivního emočního doprovodu vyvolaného vyplavením endorfinů, kdy by se mohlo jednat o formu sebemedikace u lidí trpících depresí. Může se jednat i o formu sebetrestání jako reakci na nízkou sebehodnotu, sebenenávist a pocity viny. Sebepoškozování se může objevit také jako reakce na traumatickou událost.

Lidé, kteří se sebepoškozují, nejčastěji zmiňují, že jim to pomáhá k fyzickému i psychickému uvolnění. Sebepoškozování se tak může stát copingovou strategií, která ale není dlouhodobě udržitelná a je nebezpečná. Na uvolnění se může vytvořit návyk a vzniká riziko psychické závislosti.

Samotného sebepoškozování se netýká ohlašovací povinnost, týká se ale problémů, které může sebepoškozování doprovázet (např. šikana, sexuální zneužívání, syndrom CAN). Je ale vhodné řešit sebepoškozování se zákonnými zástupci a motivovat je i dítě k vyhledání další odborné pomoci.

Základní přístup je vždy stejný – přibližuje ho naše infografika .

Téma sebepoškozování může být specifické tím, že je pro dotyčného či dotyčnou často náročné o svých obtížích mluvit. Pomoci vám mohou následující rozšiřující :

Je přirozené zažívat silné emoce, jako je strach nebo vztek, i mít potřebu ihned situaci vyřešit. Pokud však budete příliš tlačit, bude o to těžší si vybudovat vzájemnou důvěru a porozumění.

Při podezření na sebepoškozování v rozhovoru nemusíte samotné téma ihned řešit. Pokuste se nabídnout možnost svěřit se a zajímejte se o to, jak se dítěti / žákovi/žákyni celkově daří.

Pokud s vámi mluvit odmítá, dejte mu / jí najevo, že jste tu pro něj / pro ni, že je pro vás důležité, aby mu / jí bylo dobře, a že za vámi může přijít, až se na to bude cítit. Předejte kontakt na Linku bezpečí (116 111, funguje nonstop, je zdarma a anonymní) a pokuste se ho / ji povzbudit, aby se svěřil/a rodičům.

Pokud se vám svěří, oceňte snahu nalézt řešení a vyhledat pomoc.

Společně se zkuste zamyslet nad situacemi, které potřebu ublížit si vyvolávají, a vymyslet alternativy a způsoby, jak jim předcházet. Můžete nabídnout i následující tipy:

Můžete také nabídnout možnost zajít za vámi ve chvíli, kdy cítí potřebu si ublížit, a situaci společně předejít. Následující body, kterými můžete dotyčného nebo dotyčnou provést, vycházejí z technik tzv. dialektické behaviorální terapie (DBT) vytvořené Marshou Linehanovou. Jsou zaměřeny na regulaci emocí.

Když se vám dítě svěří, že se sebepoškozuje, je vhodné kontaktovat zákonné zástupce a doporučit další odbornou péči. Vždy se ale předem domluvte s dítětem na postupu tak, aby se cítilo zapojeno a v bezpečí.

Můžete se obrátit na Linku pro rodinu a školu (116 000, funguje nonstop, je zdarma a anonymní), kde vám poradí, když si nebudete vědět rady.

Pamatujte na svou duševní pohodu a pravidelně pečujte o své duševní zdraví. Pokud se sami cítíte vyčerpaní a přehlcení, je obtížné být tu jako opora a pomoc pro druhé. Pokud máte možnost, využijte supervizi a intrervizi. V případě nouze je tu Linka první psychické pomoci (116 123, funguje nonstop, je zdarma a anonymní). Další kontakty naleznete na našich stránkách https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/.