Příspěvek si klade za cíl upozornit na některé další možnosti auditivního tréninku podporujícího poslech, naslouchání a rozlišování primárních zvuků v rámci utváření fonologických procesů u dětí. Je zde poukázáno na dílčí negativa týkající se dominance posilování fonémického povědomí v tréninku sluchové percepce na úkor širší provázanosti rozvoje fonologických procesů u dětí předškolního věku. Důkazy o vzájemné propojenosti fonologických schopností, sluchového zpracování a vývoje řeči nacházíme nejen ve výzkumných pracích, ale zejména i v pedagogické a logopedické praxi.
Fonologická hlediska stimulace sluchové percepce
PaedDr.
Yveta
Odstrčilíková
Ph.D.
speciální pedagog ve speciálně pedagogickém centru pro vady řeči a sluchu, krajský koordinátor logopedické péče
Mgr. et Mgr.
Petra
Volná
speciální pedagog ve speciálně pedagogickém centru
V současnosti je zaznamenáván v dětské populaci nárůst dětí se specifickými vývojovými poruchami. Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka mají vliv nejen na vývoj řeči (v závislosti na době vzniku či stupni), ale i na celkový vývojový komplex jedince – hrubou, jemnou motoriku, sluchové zpracování, poruchy senzomotorické integrace i psychosociální stránku života jedince. Fonologické povědomí, které bývá u těchto dětí narušeno, je všeobecně považováno za jednu z důležitých schopností ve školních procesech učení se číst a psát. Rozdíly ve schopnostech dětí manipulovat se zvuky na fonologické úrovni v rámci auditivního tréninku přinášejí nové poznatky a formy reedukace dětí s oslabením ve sluchové percepci v předškolní pedagogice.
Komplexnost fonologického povědomí
Fonologická vědomost je metakognitivní dovednost – uvědomění si toho, co slyšíme, či schopnost přemýšlet o tom, co slyšíme (Caravolas, 2005). Je to i výklad vlastního myšlení v rámci zvukových struktur jazyka. Literatura informuje o vědomé
kognitivní
dovednosti různými způsoby identifikovat, členit a manipulovat zvukové jednotky slova, například slabiky, prétury nebo fonémy (mj. Caravolas, 2005; Mikulajová, 2012).Fonologické povědomí je tvořeno procesy jako rýmování, dělení slov na slabiky a izolace jednotlivých hlásek (sluchová analýza), spojování slabik a hlásek (sluchová syntéza), manipulace s hláskami. Fonologické povědomí je charakterizováno také jako vnímání objektů zvuků, včetně prostorového slyšení, tónů, zabarvení hlasu, vnímání řeči, které zahrnuje percepci zvuků řeči, fonémů
,
slov nebo syntaktických kategorií, rychlé automatické jmenování a auditivní krátkodobá paměť.Během svého řečového vývoje by dítě mě