• Oblíbené
  • Poznámka

Gramatický rozcestník aneb Osvojování české gramatiky hravě a efektivně

Vydáno:

„Honzo, v diktátu máš pět gramatických chyb, musíš se víc učit!“ slyšel Honza od paní učitelky skoro po každém diktátu. Dobře míněná rada byla namístě, vždyť gramatické chyby tam měl vždycky minimálně čtyři. Ale Honza už získal nejen k diktátům, ale celé češtině odpor. Proč? Protože se dost dlouho snažil, opravdu doma s maminkou (později už přes velké protesty) procvičoval, psal diktáty i doplňovačky. Honza všechny jevy zdůvodňoval, chyby opravoval, ale výsledek prakticky žádný. Prostě čeština byla, jak sám říká, tak zapeklitá, že se vždycky něco našlo – chyb bylo nakonec dost a obvykle vše končilo špatnou známkou.

Gramatický rozcestník aneb Osvojování české gramatiky hravě a efektivně
PaedDr.
Drahomíra
Jucovičová
Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 1, 2 a 4, externí lektorka PedF UK, FN Bulovka, autorka pomůcek a publikací nejen k problematice specifických poruch učení a chov
Není divu, že do poradny přišel Honza značně rozladěný. Důvodem vyšetření bylo podezření na specifickou poruchu učení – dysortografii. Honza u mě musel mj. přečkat i diktát, který byl pro mě kromě rozboru školních prací ukazatelem jeho chybovosti i postoje k tomuto typu činnosti. V ostatních předmětech měl prospěch výborný, takže výsledky v českém jazyce s ostatními výsledky výrazně kontrastovaly. Při následném ústním rozboru diktátu byl výkon Honzy nejistý, odpovídal neochotně, byl otrávený.
Pro zjištění příčin chybovosti jsem využila výukový koberec – gramatický rozcestník Putování pouští. A co vyšlo najevo? I když Honza gramatické učivo vesměs ovládal, měl problémy v několika krocích: nerozpoznal koncovku slova (nov-ých), neuměl odlišit správný slovní druh (např. ve spojení Petrovi kamarádi), a i když určil správně vzor, nedosadil jej (vidět pány, nikoliv páni), a tudíž zbytečně chyboval. Příčina jeho problémů tedy nebyla tak složitá, podezření na specifickou poruchu učení bylo vyvráceno. Honza dostal tři zcela konkrétní doporučení. Moc nevěřil, že by tak málo mohlo stačit pro zlepšení dlouhodobě nepříznivé situace.
Při další návštěvě jsem Honzu nepoznávala, protože doslova zářil. Hned v čekárně mi ukazoval sešit s diktáty – smál se, že ho paní učitelka podezřívala, jestli nezačal opisovat. „Putování“ po výukovém koberci se pro něj stalo zábavou – ani se mi nechtělo věřit, že stačily tři týdny k tomu, aby Honza svůj postoj k české gramatice úplně změnil!
Na výše uvedeném příkladu jsem popsala jednu z výhod výukového koberce
gramatického rozcestníku, který bych vám ráda představila. Koberec názorně ukazuje způsob, jak se vyznat v aplikaci gramatických pravidel. Přitom využívá zapojení více smyslů (zrak, sluch, hmat), propojení s pohybem (děti „putují pouštní krajinou“), ale zejména vlastní aktivity – to vše přitažlivou formou. Výhodou je i velký formát, který umožňuje zapojení více dětí najednou a názornou demonstraci pro více účastníků. I prostředí pouštní krajiny má pro děti nádech exotiky, neobvyklosti.
Gramatický rozcestník umožňuje postup po malých krocích už od počátku osvojování české gramatiky (od 2. třídy ZŠ, kdy si děti osvojují pravopis i/y po tvrdých a měkkých souhláskách). Cesta se sice postupně prodlužuje a komplikuje, ale výhodou je, že navazuje na již známé – dostatečně zafixované, zautomatizované – úseky. Zůstává tak i prostor pro snadnější zapamatování různých výjimek. Já ve své poradenské praxi oceňuji práci s gramatickým rozcestníkem zejména u starších, druhostupňových žáků, kteří jsou již často značně demotivovaní a při aplikaci gramatických pravidel inklinují k tipování.
Zejména v počátečních fázích je vhodná přítomnost dospělého, který v případě potřeby pomáhá dětem ve správném „putování“. Dospělý (pedagog, rodič) tak má i šanci zjistit, v jakém momentě potřebuje dítě podporu, na co konkrétně se má při svém učení zaměřit apod. (např. nerozpozná životný a neživotný rod mužský u slova strom, chybně určí vzor podstatného jména, nerozpozná koncovku u slova malých…). Tím předejdeme i demotivaci dětí v důsledku opakování toho, co již nepotřebují, rezignaci na opakovaná nekonkrétní doporučení typu „opakuj si pravidla“, „procvičuj si diktáty“ atp.
Při práci s gramatickým rozcestníkem se děti rozestaví kolem pokud možno tak, aby mohly sledovat cestu směrem od počátku. Při rozhodování o konkrétním gramatickém jevu „putují“ po rozcestníku směrem od počátečního bodu (po směru šipek) a na rozcestích se rozhodují, kam dál. Zpočátku je potřeba volit méně náročné jevy, ve kterých si děti připadají jistější, aby je neodradilo, že na rozcestích opakovaně stojí a vůbec netuší, kudy pokračovat (což jim pochopitelně bývá i dost nepříjemné), nebo pouze tipují. Při nejistotě je proto lepší dítě vhodně nasměrovat (návodnou otázkou, uvedením obdobného příkladu apod., dítě může plán cesty také pouze předem naznačit) než jej nechat jít špatnou cestou a poté jej vracet. Zaměřujeme se také na omezené množství jevů a teprve po jejich zvládnutí přidáváme další.
Putování lze propojit i s pokládáním kartiček se slovy na odpovídající místa. Lze využít také postup, kdy děti ověřují, zda kartičky se slovy položené na koberci jsou umístěny správně. Mohou také vymýšlet slova s různými gramatickými jevy, zapisovat je na kartičky a hledat pro ně správné umístění na koberci. Při své praxi tvoříme s dětmi např. i kartičky ke slovům, ve kterých mají tendenci často chybovat. Putování (chůzi) po koberci propojujeme s hlasitým popisem cesty a ukazováním.
Popis gramatických pravidel na koberci je co nejjednodušší, nechá se ještě rozšířit, doplnit – děti si v případě potřeby tvoří další, doplňující kartičky (používáme kartičky ve tvaru písečných dun, kartičky s velbloudy apod.) a také kartičky, které jim pomáhají překonat jejich konkrétní problémy. Hodně námětů na jejich vizualizaci i zjednodušení lze získat např. v interaktivních učebnicích českého jazyka (k dispozici je pět dílů) nebo i v Kufříku 1. pomoci v českém jazyce(např. kartička pro rozlišení rodu mužského životného a neživotného, k rozlišení koncovek, kartičky se zjednodušenými pravidly ke shodě přísudku s podmětem nebo k pravopisu koncovek přídavných jmen přivlastňovacích). Další kartičky si mohou děti tvořit k různým výjimkám i záludnostem v české gramatice (např. ve tvaru kaktusů – na ty je také potřeba si dát pozor :)).
Lze také pokládat různé předměty (např. kamínky) k určitým gramatickým popisům a děti mají vymyslet konkrétní příklady jejich aplikace. Některé popisy na koberci lze po určité době také předem zakrýt – děti vyvozují zakryté gramatické popisy.
Koberec lze využít nejen pro nácvik správné aplikace gramatických pravidel, ale i pro jejich osvojování, při rozboru chybovosti (např. v diktátech) apod. Používání gramatického rozcestníku lze zároveň propojit s již zmíněným Kufříkem 1. pomoci v českém jazyce, kde jsou pravidla pokud možno zjednodušená a vizualizovaná – děti si k nim navíc mohou dopisovat různé „chytáky“ a výjimky nebo využít nápovědu z druhé strany (Kufřík je vhodný zejména pro individuální práci a pro individuální potřebu dětí).
Koberec lze položit na podlahu, rozložit na lavice nebo na stůl, upevnit na stěnu nebo zavěsit na tabuli, v případě potřeby je možné ho snadno srolovat, přemístit, uklidit (doufám, že ne nadlouho :)). Lze jej využít ve školách při výuce českého jazyka, při reedukaci specifických poruch učení, při zmírňování výukových deficitů v českém jazyce v rámci doučování apod., ale i při domácí přípravě, při osvojování české gramatiky u Čechů i cizinců. Žákům s poruchou pozornosti a s hyperaktivitou pomáhá přitažlivější způsob osvojování gramatiky a propojení s pohybem nejen v delší koncentraci na činnost, ale i ve zvýšení efektivity učení.
Gramatický rozcestník by měl všem uživatelům bez rozdílu věku ukázat, že postupným putováním a trpělivostí se jim podaří osvojit si spolehlivě českou gramatiku.
Hodně radosti a užitku s gramatickým rozcestníkem vám přeje Drahomíra Jucovičová.

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu