Aktuální situace ve školách odráží vysoký nárůst psychických problémů dětí, nedostatečné kapacity pro léčbu dětských psychických obtíží a onemocnění a zvyšující se tendence dospělých k agresivnímu a patologickému chování. Cyklus článků o krizových situacích ve škole proto uzavírám tématem nejzávažnějším – sebevražedným jednáním žáků a sebepoškozováním.
Jak rozpoznat a řešit krizové situace ve škole
3. část – Krize v kontextu sebevražedného jednání a sebepoškozování
Mgr.
Jana
Březinová
psychoterapeutka, supervizorka a lektorka vzdělávacích programů v oblasti pedagogiky, psychologie a psychoterapie
Diskuze s pedagogy na téma krize a krizových situací přináší zjištění, že sebevražda a sebepoškozování je noční můrou každého pedagoga. Máme oprávněně strach, cítíme velký tlak na řešení situace a velkou odpovědnost. Zvažujeme kroky a intervenci, které v rozhovoru uděláme, vážíme slova, otázky, promítáme si v mysli otázky „udělá to?“, „jak moc mu chybí k poslednímu kroku?“. Správně si teď říkáte, že jsme, jako psychoterapeuti, na to školeni, že víme, nebo máme vědět, co dělat, a právem si pokládáte otázky: