Nahlédnout pod pokličku kariérového poradenství na dánský způsob jsem mohla díky dvěma mezinárodním projektům, které nastartovaly příjemnou a obohacující spolupráci mezi pražskou EKS a VIA Univerzity v Aarhus. Naši dánští kolegové působí na jedné z univerzit, kde lze studovat kariérové poradenství jako obor na bakalářském i magisterském stupni, a tak jsem se na společných setkáních snažila nasát co nejvíce informací. Proč? Osobně považuji dánský příklad za zajímavé řešení a leccos se dá aplikovat i v českém kontextu.
Kariérové poradenství v Dánském království
Ing.
Helena
Košťálová
ekskurzy.cz, Expertní komora kariérového poradens
Povinná školní docházka v Dánsku je pro žáky ve věku 6 až 16 let a realizuje se jeden rok v rámci předškolního stupně po dobu devíti let na jednotné základní škole. Podobně jako u nás jsou školy financovány státem (kromě těch soukromých). Za pozornost ale stojí snaha dánských kolegů zvýšit šance každého žáka na studijní úspěch. Všichni žáci například mohou navštěvovat hodiny doučování, které organizuje každá škola. Zajímavostí je i dobrovolný 10. ročník, který si mohou zvolit žáci, kteří si potřebují ještě něco doplnit. Po ukončení povinné školní docházky mají dánští žáci možnost vybrat si ze dvou variant: všeobecného středního vzdělávání (podobné našim gymnáziím) a odborného středního vzdělávání.
A co kariérové poradenství na školách?
Kariérové poradenství v Dánsku má vysokou prioritu. Staví na spolupráci interních i externích odborníků a každý, kdo je součástí tohoto systému, ví, jaké jsou jeho kompetence. Dánové rozlišují kariérové poradenství a kariérové vzdělávání. Obě činnosti jsou vzájemně propojené a ve výsledku podporují žáka, aby byl schopen se po celý život rozhodovat o své další kariéře a také si zodpovědně řídit svůj profesní život.
Jinými slovy, pokud žák využívá obou těchto služeb, dokáže si nejen zodpovědně vybrat střední školu, ale i zvládat v budoucnu náročné studijní či pracovní situace a přebírat zodpovědnost za svůj život.
Kariérové poradenství si klade za cíl poskytovat specifickou podporu při volbě dalšího vzdělávání. Tyto konzultace zahrnují činnosti, které pomáhají mladým lidem porozumět informacím z pracovního trhu a aplikovat je do kontextu vlastního života, stejně jako chápat vlastní potřeby, identifikovat možné bariéry a pracovat na vlastním rozvoji. Kariérové poradenství neposkytuje škola, ale externí experti (vystudovaní kariérové poradci) v tzv. místních centrech pro mládež. Tyto aktivity jsou povinnou součástí studia a využívají je obvykle žáci posledních ročníků ZŠ. Místní centra mají jednotný sylabus a úzce spolupracují se školami. Obsahem poradenství je například informování o systému vzdělávání, návštěvy vzdělávacích institucí nebo krátkodobé volitelné stáže.
Samotné školy jsou zodpovědné za kariérové vzdělávání (od 1. do 9. třídy), tj. koncept, který zahrnuje vzdělávání v oblasti hodnot, norem a širších souvislostí a podporuje schopnost reflektovat vytoužený cíl z různých úhlů pohledu. Těžištěm kariérového vzdělávání je rozvoj dovedností pro řízení vlastní profesní a vzdělávací dráhy.
Konkrétně se kariérové vzdělávání na školách zaměřuje především na přechod na další vzdělávací stupeň (vč. přípravy na změnu, která žáky čeká), dále na podporu (motivaci) k dokončení daného stupně vzdělávání a prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. V neposlední řadě pak jde o speciální péči o znevýhodněné studenty, zohledňování individuálních zájmů, potřeb a schopností žáků s důrazem na neformálně nabyté kompetence (celostní přístup k člověku), posilování schopnosti žáků pracovat s informacemi (vyhledat a porozumět) a rozpoznávat příležitosti.
Kariérové vzdělávání na dánských školách je součástí výuky všech předmětů, tj. týká se v podstatě všech učitelů. Národní kurikulum definuje vzdělávací oblast „Vzdělávání a práce“, která je povinná a integruje se do výuky. Mezi doporučeními je pojímat toto téma celostně, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém žáci žijí (tj. jaké příběhy o světě práce slyší žák doma, jaké další vlivy na něj působí atd.). Za velmi důležitou součást jsou považovány aktivity mimo školu (např. exkurze, stáže, osobní kontakt se středními školami, místními zaměstnavateli apod.). Nutnou podmínkou pro úspěšnost kariérového vzdělávání na dánských školách je provázanost aktivit, a to od předškolního vzdělávání až po 9. ročník.
Příklad vzdělávacího plánu kariérového vzdělávání
Jak tedy může takové kariérové poradenství na školách vypadat? V národním kurikulu jsou doporučeny tři základní okruhy, které jsou postupně rozpracovávány dle věku a možností dětí. Tato osnova na jednu stranu zajistí kontinuitu všech důležitých témat, na stranu druhou ponechává školám poměrně velkou svobodu, jak a ve kterých předmětech budou témata naplňovat.
U těch nejmenších vypadá plán například takto:
Předškolní vzdělávání – 3. ročník ZŠ
1.
Osobní volba
a)
Moje cíle: Výuka se zaměřuje na prostředí, které žák zná, a prozkoumává možnosti. Žáci zvažují, co je jejich snem, jaké by mohly být možnosti do budoucnosti. Součástí je také uvědomování si osobního příběhu žáka a jeho silných stránek.
b)
Moje příležitosti: Žáci prozkoumávají profesní/osobní život členů širší rodiny a porovnávají rozmanitost možností.
c)
Moje rozhodování: Děti pracují s jednoduchými situacemi, na kterých se učí důsledky svých rozhodování, učí se řešení problémových situací.
2.
Ze školy do práce
a)
Ze školy do práce: Žáci se učí důležitosti vzdělávání, učí se chápat souvislosti mezi vzděláváním a prací.
b)
Informace: Žáci se učí získávat a porovnávat informace z různých zdrojů – rodina, škola.
c)
Znalost světa práce a vzdělávání: Žáci by měli být schopni popsat konkrétní příklady ze světa práce či vzdělávání, vč. podnikání.
3.
Pracovní život
a)
Pracovní podmínky: Žákům jsou představeny rozmanité typy práce, vč. neplacené, dobrovolnické, prospěšné komunitní práce atd. Součástí jsou i exkurze a domácí úkoly k pozorování v rozmanitých prostředích.
b)
Trh práce: Žáci se zamýšlejí nad svým kontextem – pracemi, které mohou vidět ve svém okolí, v rodině. Zamýšlejí se nad rozmanitými rolemi a uvědomují si genderový kontext povolání.
c)
Pracovní život: Děti pozorují a porovnávají různé životní styly a zamýšlejí se nad harmonií mezi rodinným, osobním a profesním životem. Součástí je i studium pracovního života v jejich vlastní rodině.
V průběhu vzdělávání nadále zůstávají identické okruhy, nová témata se nepřidávají, jen se žáci postupně posouvají v tématech více do hloubky. Protože je plán závazný, mohou se učitelé vyšších ročníků spolehnout na to, že žáci již mají základy a že je na co navazovat. Samozřejmostí je začleňování reflexe reálných zážitků, které žáci získali mimo školu.
Pro 7.–9. ročník ZŠ tedy vypadá plán takto:
1.
Osobní volba
a)
Moje cíle: Žáci se učí stanovovat své cíle na základě vlastních zkušeností ze vzdělávání a praktických na práci orientovaných zážitků.
b)
Moje příležitosti: Žáci prozkoumávají profesní/osobní život členů širší rodiny i širší komunity a porovnávají rozmanitost možností.
c)
Moje rozhodování: Děti pracují se složitějšími situacemi, na kterých se učí důsledky svých rozhodování, učí se řešení problémových situací, porovnávají alternativní možnosti řešení.
2.
Ze školy do práce
a)
Ze školy do práce: Žáci si upevňují vnímání důležitosti vzdělávání, učí se chápat souvislosti mezi vzděláváním a prací a jsou seznamováni s různými alternativami celoživotního vzdělávání.
b)
Informace: Žáci se učí získávat a porovnávat informace z různých zdrojů – rodina, škola, lokální zaměstnavatelé, informační technologie.
c)
Znalost světa práce a vzdělávání: Žáci by měli být schopni popsat a vysvětlit konkrétní příklady ze světa práce či vzdělávání, vč. podnikání, jednotlivé příklady porovnávat a hledat souvislosti.
3.
Pracovní život
a)
Pracovní podmínky: Žákům jsou představeny rozmanité typy práce, vč. neplacené, dobrovolnické, prospěšné komunitní práce atd. Součástí jsou i exkurze, domácí úkoly k pozorování v rozmanitých prostředích, vč. prvních reálných pracovních zkušeností.
b)
Trh práce: Žáci rozpracovávají své plány v kontextu rozmanitých kariérních cest, hledají různé varianty a možnosti. Učí se hledat souvislosti mezi sebepojetím, světem kolem nás a možnostmi volby.
c)
Pracovní život: Žáci se učí hledat vazby mezi kariérní volbou a vlastními hodnotami, zájmy a dovednostmi. Výběr vhodné volby povolání je dáván do souvislostí s důsledky, které jednotlivá rozhodnutí znamenají. Žáci si rozvíjejí kritické myšlení s ohledem na volbu dalšího vzdělávání a její důsledek pro život.
Inspirace do ČR
Co si z toho lze odnést do praxe českých škol? V prvé řadě poznatek, že kariérové poradenství a kariérové vzdělávání spolu úzce souvisejí a že nemůžeme od patnáctiletých dospívajících očekávat, že si zvládnou „dobře vybrat“, aniž bychom je tuto dovednost naučili. Také si můžeme všimnout, že dobré kariérové poradenství nemusí nutně znamenat časově i energeticky náročné školní projekty. Do začátku úplně postačí:
*
zmapovat aktivity, které se již na škole dějí a které do kariérového poradenství a vzdělávání patří (vodítkem může být plán dánského kariérového vzdělávání);
*
ujasnit si, které osoby jsou do kariérového poradenství zapojeny (školní kariérový poradce nemusí dělat všechno sám, stačí, když má o aktivitách přehled);
*
propojovat (navazovat na) aktivity, které již jsou realizovány v různých předmětech a různých ročnících;
*
sbírat výstupy z aktivit a opakovaně je využívat v evaluačních a autoevaluačních aktivitách i jako podklad pro rozhodování o budoucí škole;
*
probouzet v dětech nadšení a motivaci pro další vzdělávání;
*
zapojit do spolupráce osoby mimo školu (rodiče, návazné vzdělávací organizace, firmy, organizace poskytující kariérové poradenství apod.).
ZDROJE
*
Denmark Overview. Eurydice [online]. Dostupné z: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/denmark_en.
*
Guidance in Education. The Educational Guidance System in Denmark. Euroguidance Denmark [online]. 2014. Dostupné z: https://ufm.dk/publikationer/2014/filer-2014/guidance_in_education_2014_pdfa.pdf.
*
KOŠŤÁLOVÁ, H. (ed.). Rozmanitý svět kariérového poradenství. Praha: EKS, 2017.
*
Skills anticipation in Denmark. Skills Panorama [online]. Dostupné z: https://skillspanorama.cedefop.europa.eu/en/analytical_highlights/skills-anticipation-denmark#_skills_assessment.
*
SKOVHUS, R. B. A focus on educational choice has social justice consequences. Journal of the national institute for career education and counselling. 2016, s. 54–60.
*
SKOVHUS, R. B. JOBLAND. Desk-based research, guidance and counselling for children in primary school (Denmark 12-02-2019). 2019.
*
THOMSEN, R. A nordic perspective on career competences and guidance: Career choices and career learning. NVL & ELGPN concept note. Oslo: NVL, 2014.
*
Youth Guidance Centres. Ministry of Children and Education [online]. Dostupné z: http://eng.uvm.dk/educational-and-vocational-guidance/youth-guidance-centres.