Když se žák svěří, že zažívá násilí v blízkých vztazích - 2. díl podcastu Centra LOCIKA

Ze statistik vyplývá, že fyzické násilí v České republice zažívá průměrně každý druhý žák ve školní třídě (UNICEF, 2023). Pokud dítěti doma chybí pocit bezpečí, a blízké osoby jsou pro něj dokonce zdrojem ohrožení, školní prostředí může představovat nejdostupnější „záchrannou síť“. Pedagogičtí pracovníci, kteří přicházejí do kontaktu se žáky každý den, jsou tudíž těmi nejpravděpodobnější osobami, kterým se žák se zážitkem násilí v blízkých vztazích přijde svěřit (Lloyd, 2018). Selvik a kol. (2016) upozorňují na to, že pro žáky a jejich další jednání je v takové chvíli zásadní, jak pedagogický pracovník zareaguje (tj. zda žáka vyslechne, zda vytvoří bezpečný prostor, zda sdělení přikládá význam atp.).

Vzhledem k tomu, že školní psychologové působí jen v některých školách (často ve formě zkrácených úvazku), první osobou, která se o násilí v rodině dozvídá, je nejčastěji učitel. Situace tohoto typu s sebou pro učitele, který je sice v úzkém kontaktu se žákem, ale není vyškolen v postupech krizové intervence, přinášejí mnoho nároků a nejistoty. A to nejen na úrovni řešení samotné situace, ale také v oblasti vedení rozhovoru se žákem a práce s vlastními emočními stavy.

Téma nejistoty učitelů a vysoké nároky vyplývající z krizové situace dokládají i zahraniční studie. Např. Selvik a Helleve (2023) provedli rozhovor s norskými učiteli, kteří popisovali své zkušenosti a prožitky z rozhovoru se žáky, kteří zažili domácí násilí. Autoři z jejich výpovědí zjistili, že učitelé v rámci kontaktu se žáky zažívají intenzivní pocit nejistoty. Jako jeden z hlavních důvodů jejich nejistoty se ukazuje pocit nedostatečné a absence příležitostí ji rozvíjet (tzn. absence školení pro učitele na toto téma). Davies a Berger (2019) zase hovoří – na základě rozhovorů provedených s australskými učiteli – o významu přípravy a vzdělávání učitelů v oblasti poskytnutí podpory žákům, kteří zažívají násilí v blízkých vztazích.

I v Centru LOCIKA evidujeme ze strany pedagogických pracovníků velké množství dotazů týkajících se oblasti vedení rozhovoru s žáky, kteří zažívají násilí v blízkých vztazích, a optimálního přístupu k nim. Z tohoto důvodu jsme k tématu přizvali klinickou psycholožku Alexandru Machkovou. Naším cílem bylo dát pedagogickým pracovníkům praktické rady, jak v takové situaci postupovat. Rozhovor je volně dostupný na YouTube (https://bit.ly/NebudNaToSamYoutube) a Spotify (https://bit.ly/NebudNaToSamSpotify) a je přímo určený pro pedagogické pracovníky, kteří se potýkají s nejistotu ve vedení rozhovor se žáky zažívajícími násilí v blízkých vztazích.