Dysgrafie, definovaná jako porucha psaného projevu, patří mezi specifické poruchy učení s odhadovanou prevalencí 10–34 % (v závislosti na zdroji). K její diagnostice jsou určeny různé testy, které však nejsou k tomuto účelu primárně určeny. Samotné projevy dítěte s dysgrafií jsou zaznamenávány na základě pozorování dítěte při psaní. V současné době neexistují objektivní testy ani normy pro diagnostiku poruch psaní. Proto vznikla spolupráce mezi týmem psychologů z Psychologického ústavu FF MU pod vedením profesora Urbánka, inženýrů z Laboratoře analýzy onemocnění mozku (BDALab) na FEKT VUT pod vedením dr. Mekysky a Jiřiny Bednářové, speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny. Naším cílem je lepší pochopení grafomotorických obtíží u dětí a zároveň vytvoření přesnější a objektivnější metody jejich hodnocení, která by sloužila odborníkům z praxe. V následujícím článku popíšeme současný stav týkající se poruch psaní, jejich diagnostiku, stejně jako nový, objektivní způsob měření. Zároveň nabídneme čtenáři i srovnání dvou dětí vzhledem k vybraným parametrům.
Nový přístup k diagnostice grafomotorických obtíží
Vydáno:
Nový přístup k diagnostice grafomotorických obtíží
PhDr.
Katarína
Šafárová
Ph.D.
výzkumnice v oblasti psychodiagnostických metod, členka týmu projektu GA18-16835S, zabývajícího se výzkumem dysgrafie, Psychologického ústavu FF MU
Problémy se psaním a jejich diagnostika
Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 2009) definuje specifickou poruchu psaní a výslovnosti (F 81.1) pouze jako „(…) specifické a výrazné poškození vývoje dovednosti psát, aniž by byla přítomna nějaká specifická porucha čtení, a které nelze přičítat pouze nízkému mentálnímu věku, špatnému vidění čteného textu nebo nepostačující výuce“. Zároveň – jelikož jde o specifické vývojové poruchy školních dovedností – není tato porucha způsobena získaným poraněním nebo onemocněním mozku, mentální retardací nebo následkem nedostatku příležitosti k učení. MKN však nenabízí žádná diagnostická kritéria.
V zahraniční odborné literatuře se dysgrafie označuje vícero pojmy, např. problémy se psaním (handwriting issues; handwriting difficulties), špatný rukopis (poor handwriting), nebo je obecně řazena pod specifické poruchy učení (specific learning disorders; specific learning disabilities). Zatímco dyslexii byla a je věnována větší pozornost ze strany výzkumníků i praktiků, dysgrafie zůstává bez výraznějšího povšimnutí. Příkladem je srovnání počtu článků věnovaných těmto dvěma tématům. Po jejich zadání do vyhledávače databáz