Co to znamená, když někdo školu nebo vzdělání opustí předčasně? Kde dohledat data k tomuto tématu a co z nich lze vyčíst? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU a kdo jsou ti, kteří nejčastěji odcházejí? Předkládaný článek, který se snaží na tyto otázky odpovědět, vznikl v rámci výzkumu zabývajícího se předčasnými odchody ze vzdělávání v Jihomoravském kraji (výzkum byl realizovaného pod záštitou projektu iKAP JMK II). Jeho cílem je přiblížit základní terminologii předčasných odchodů, představit datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě popsat míru a částečně i charakter předčasných odchodů v Jihomoravském kraji v celorepublikovém a mezinárodním srovnání.
O čem mluvíme, když mluvíme o předčasných odchodech ze vzdělávání – část I.
Mgr.
Andrea
Svobodová
Ph.D.
členka výzkumného týmu Agentury pro sociální začleňování zaměřujícího se na témata inkluze ve vzdělávání, v JCMM, z. s. p. o., se zabývá tématem předčasných odchodů ze vzdělávání
Data k předčasným odchodůmze vzdělávání
Předčasné odchody lze rozdělit na
předčasné odchody ze vzdělávání
a
předčasné odchody ze škol
. Zatímco první kategorie předčasných odchodů vypovídá o definitivním zanechání studia, v druhém případě to tak být nutně nemusí, neboť se předpokládá, že žák se může do školy po dočasném přerušení ještě vrátit a studium dokončit. Z tohoto důvodu je číslo osob předčasně ukončujících vzdělávání nižší než číslo těch, kdo předčasně odcházejí ze škol.Statistická data k předčasným odchodům ze vzdělávání shromažďuje a vyhodnocuje Eurostat1) a označuje je termínem „early school leavers“. Informace o osobách, které předčasně odcházejí ze škol, tzv. „early school dropouts“, Eurostat ani ČSÚ neshromažďují a čerpat je lze pouze ze školního výkaznictví (administrativní data). V této (první části) článku se budeme věnovat předčasným odchodům ze vzdělávání.