Sociální služby určené osobám se zdravotním postižením

Vzhledem k tomu, že se budeme věnovat sociálním službám poskytovaným osobám se zdravotním postižením, je nutné nejprve vymezit pojem „zdravotní postižení“.

Definici mimo jiné obsahuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), který považuje za zdravotní postižení ¹⁾. Nepříznivou sociální situací, na kterou reagují v této oblasti sociální služby, je

Pro osoby se zdravotním postižením jsou určeny především tytu druhy sociálních služeb:

Druh sociální služby	Forma poskytování[2]
Osobní asistence	terénní
Pečovatelská služba	terénní
Průvodcovské a předčitatelské služby	terénní
Podpora samostatného bydlení	terénní
Odlehčovací služby	terénní, pobytová nebo ambulantní
Centra denních služeb	ambulantní
Denní stacionáře	ambulantní
Týdenní stacionáře	pobytová
Domovy pro osoby se zdravotním postižením[3]	pobytová
Chráněné bydlení	pobytová
Domov se zvláštním režimem	pobytová
Ranná péče	terénní, případně ambulantní
Tlumočnické služby	terénní, případně ambulantní
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením	ambulantní, případně terénní
Sociálně terapeutické dílny	ambulantní
Sociální rehabilitace	terénní, ambulantní nebo pobytové

Výše uvedené druhy služeb spadají do U každé z nich je důležité, že služba má respektovat princip „nepřepečovávání“, tj. poskytovat pouze to, co skutečně osoba podle svých potřeb, schopností a možností nezvládne. Z tohoto principu vychází celý systém podpory v sociálních službách, což vyplývá jak z povinnosti poskytovatelů sociálních služeb individuálně plánovat, tak ze základních zásad zákona o sociálních službách, kdy ⁴⁾.

Jedná se o sociální služby, které mají dopomoci osobám se zdravotním postižením, aby mohly co nejdéle (samozřejmě také s kontaktem se svým okolím). Definici přirozeného sociálního prostředí lze najít v § 3 zákona o sociálních službách, která uvádí, že je za něj považována

V této souvislosti je třeba ještě vymezit pojem osoby blízké. Zákon o sociálních službách odkazuje na definici uvedenou ve starém občanském zákoníku⁵⁾, ale je třeba se řídit definicí dle občanského zákoníku nového⁶⁾, který uvádí následující vymezení:

Z důvodu rozsahu článku se můžeme věnovat pouze některým druhům služeb. Pojďme se tedy podívat na ty nejrozšířenější z nich.

Osobní asistence je vedle pečovatelské služby jednou z nejrozšířenějších terénních služeb zajišťujících podporu a pomoc osobám se zdravotním postižením. Jedná se o poskytovanou lidem, kteří mají sníženou soběstačnost kvůli věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení a jejich situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Nabídka této sociální služby by měla být Mimo pomoci při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, osobní hygienu, při zajištění chodu domácnosti, zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, V rámci tohoto úkonu poskytuje doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby.⁷⁾

V rámci naší problematiky se bude jednat především o a školského zařízení (a samozřejmě zpět). Pomoc s doprovázením nemusí poskytovat pouze osobní asistence, ale mezi svými základními činnostmi ji má také ⁸⁾ nebo podpora samostatného bydlení⁹⁾. Bližší specifikaci poskytovaných základních úkonů je možné nalézt v ustanovení § 5 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „prováděcí právní předpis“).

Tato sociální služba je poskytována za úhradu uživatele. Úhrada je stanovena opět prováděcím právním předpisem (k 1. 1. 2014 byla stanovena maximálně na 130 Kč za hodinu)¹⁰⁾. Je důležité ještě podotknout, že u všech sociálních služeb, u kterých je systém úhrady stanoven za hodinu, je povinností poskytovatele započítaný čas do úhrady zkrátit podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonu.

Další terénní sociální služby jako jsou specifické v rozsahu základních činností, které osobám poskytují, ale jejich účel je vždy stejný (vzhledem k podpoře osoby se zdravotním postižením při setrvání v jejich přirozeném prostředí). Konkrétní úkony, které poskytují zmíněné sociální služby, je možné nalézt v § 6 a § 9 prováděcího právního předpisu.

Často dochází také k tomu, že je zaměňována za další poskytovatele podpory a pomoci osobám se zdravotním postižením, u kterých je v názvu využíván pojem „asistent“, a to především podle zákona o sociálních službách a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“).

Jedná se o:

¹¹⁾ je fyzická osoba jiná než blízká (starší 18 let, zdravotně způsobilá), která může osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby poskytovat potřebnou podporu. Prozatím nejsou nikterak upraveny kvalifikační předpoklady pro jeho výkon ( jedná se ve svém důsledku o poskytovatele neformální péče, „soused/sousedka“).

Zákon o sociálních službách vymezuje, že asistent sociální péče může tuto podporu poskytovat pouze na základě uzavřené písemné smlouvy, která musí mít zákonem definované náležitosti¹²⁾. Podpora poskytovaná asistentem sociální péče může být hrazena z přiznaného příspěvku na péči o osobu¹³⁾. Maximální možná hranice úhrady za takto poskytovanou péči není stanovena, jako například u některých druhů sociálních služeb, ale je třeba vždy vycházet ze situace dané osoby a daná ujednání nesmí porušovat tzv. „dobré mravy“.¹⁴⁾

je pedagogickým pracovníkem, který vykonává přímou pedagogickou činnost.¹⁵⁾Jeho účelem je dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Kvalifikační předpoklady pro jeho výkon upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jeho výkon blíže specifikuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.¹⁶⁾

Už z názvu vyplývá, že se jedná o ambulantní sociální službu, za kterou osoby se zdravotním postižením docházejí nebo jsou dováženy (rodiči dítěte nebo sociální službou, pokud tím není nahrazována podpora rodičů nebo běžně dostupné služby). Cílovou skupinou jsou z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a lidé s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Tato služba je (případnou specifikaci uvádí poskytovatel při registraci - informace uvedené ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb) a vždy ve vymezené hodiny. Účelem denního stacionáře je především zajistit osobám se zdravotním postižením (a samozřejmě jiným) potřebnou podporu a pomoc v době, kdy toto není možné ze zdrojů přirozeného prostředí. Jedná se opět o sociální službu, která umožňuje osobám se zdravotním postižením zůstat v jejich přirozeném prostředí.

Také u tohoto druhu služby jsou poskytovány při zvládání péče o vlastní osobu, osobní hygieny, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a další. Služba zajišťuje stravování, které by mělo odpovídat době poskytování této služby.¹⁷⁾

Úhrada, byť je služba poskytována v prostorech poskytovatele, je (k 1. 1. 2014 maximální výše úhrady činila 130 Kč na hodinu)¹⁸⁾. Prováděcí právní předpis určuje také maximální úhradu za stravování (u oběda maximálně 75 Kč a za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel 170 Kč). Dále je důležité zmínit, že tento systém a výpočet úhrady musí být ( jak u denního stacionáře, tak u jiných druhů sociálních služeb) dodržen, jinak by docházelo k porušování příslušných ustanovení zákona o sociálních službách a jeho prováděcího právního předpisu.

U denního stacionáře jsou někdy poskytovateli stanovovány nebo den strávený uživatelem v této služby. Jak však bylo uvedeno, jedná se o protiprávní jednání poskytovatele sociálních služeb.¹⁹⁾

Raná péče je (případně i k jiným pečujícím), která pečuje o dítě se zdravotním postižením (nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu) tak, aby poskytla podporu jak rodičům, tak dítěti. Poskytovaná podpora se zaměřuje především na vzhledem k jeho specifickým potřebám. Služba je omezena 7. rokem věku dítěte.²⁰⁾

Tato sociální služba je vzhledem ke svému preventivnímu charakteru ve snížení vlivu zdravotního postižení na dané dítě a posilování kompetencí rodiny velmi důležitá.²¹⁾V rámci služby tedy dochází nejen ke vzhledem k možnosti poskytování individuální podpory, ale také poradenství, nácviku a upevňování dovedností rodiny nebo jiných pečujících, kteří napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny (formou poskytování informací, individuálním nácvikem, semináři atd.). Poskytovány jsou také sociálně terapeutické činnosti, a to například formou setkání (nebo i pobytových kurzů pro rodiny), pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte) a další.²²⁾

²³⁾

lze rozdělit podle toho, zda je služba poskytována 7 dní v týdnu nebo pouze v určitých dnech, tedy na služby:

Pobytová sociální služba by měla být poskytována vždy v případě, kdy či podpory zajištěné terénními nebo ambulantními sociálními službami.

V některých z těchto služeb je mimo sociální péče, podpory a pomoci zajištěna také zdravotní péče, a to v rozsahu ošetřovatelsko-rehabilitačním. Tuto povinnost dává ustanovení § 36 zákona o sociálních službách pouze u čtyř druhů pobytové sociální služby, a to v našem případě u:

V těchto službách se samozřejmě kromě ubytování a celodenního stravování poskytuje také pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ale také sociálně terapeutické činnosti, aktivizační nebo pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů (např. pomoc při zajištění příspěvku na péči).

jsou opět stanovena prováděcím právním předpisem (k 1. 1. 2014 na 210 Kč za ubytování za den a 75 Kč za oběd, 170 Kč za celodenní stravu v rozsahu min. tří hlavních jídel). Úhrada za poskytovanou péči se liší dle druhu služby:

Je důležité také podotknout, že osobě v domově pro osoby se zdravotním postižením a domově se zvláštním režimem musí vždy zůstat 15 % z jejího příjmu (u týdenního stacionáře se jedná o 25 %).²⁴⁾ Pokud tomu takto není, je úhrada poměrně snížena. Úhrada u dětí (nezaopatřených dětí) je řešena specifickým způsobem.²⁵⁾

Specifickým druhem sociální služby poskytované ve formě pobytové je odlehčovací služba, která slouží pečující osobě k možnosti nezbytného odpočinku. Jedná se například o situace, kdy jede pečující osoba na dovolenou, potřebuje zabezpečit svého blízkého v případě lékařského zákroku ve zdravotnickém zařízení. Poskytování této sociální služby není taxativně časově omezeno, ale omezení představuje princip stanovený zákonem o sociálních službách ve vztahu k době nezbytného odpočinku pečující osoby.²⁶⁾

Úhrada u této služby probíhá stejným způsobem jako u ostatních pobytových sociálních služeb mimo složky péče, v rámci které je (stejným způsobem jako u osobní asistence, pečovatelské služby nebo denního stacionáře).

Na úhradu poskytování péče je možné využít jednu z dávek systému sociálního zabezpečení, kterou je příspěvek na péči. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v zákoně o sociálních službách stanoveném rozsahu (a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu).²⁷⁾

Účelem této dávky je přispět na úhradu péče zajištěné sociální službou nebo jiným poskytovatelem péče (např. osoba blízká, asistent sociální péče, dětský domov, specializované lůžkové zařízení hospicového typu). Je důležité také zmínit, že příspěvek na péči nekryje celkové náklady na zajištění potřebné pomoci a podpory, ale pouze „přispívá“ k jejich zajištění. O tuto dávku lze požádat na místně příslušných krajských pobočkách Úřadu práce.²⁸⁾,²⁹⁾ Výše příspěvku na péči se rozlišuje na čtyři stupně dle míry závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby a také dle věku (do 18 let a od 18 let).³⁰⁾

Stupeň závislosti	do 18 let věku[31]	nad 18 let věku
I.	3 000 Kč	800 Kč
II.	6 000 Kč	4 000 Kč
III.	9 000 Kč	8 000 Kč
IV.	12 000 Kč	12 000 Kč