Výzkumný pobyt na Yaleu testoval mé limity

Upřesnila bych, že 10 let se věnujeme základnímu a aplikovanému výzkumu v oblasti kognitivní psychologie a kognitivní pedagogiky. Naším záměrem bylo a je uvažovat o efektivní diagnostice kognitivních i emocionálních deficitů žáka takovým způsobem, aby se výstupy z diagnostiky hned propojily s následnou reedukací či intervencí – jinými slovy aby výsledky diagnostiky jen nekonstatovaly, že výkony žáka jsou v určitých oblastech oslabené, případně mu byla přidělena diagnostická „nálepka“, např. dyslexie. Snažíme se odpovědět na otázku, proč je výkon žáka jiný, např. snížený (ale v případě nadaných žáků může být i vyšší, než je v populaci běžné). Chceme zjistit, které kognitivní procesy a funkce způsobují, že má žák speciální vzdělávací potřeby. Pokud dokážeme prostřednictvím vhodných diagnostických nástrojů určit a izolovat deficitní kognitivní funkci, víme pak také, jak připravit cílený intervenční program, jaká relevantní doporučení dát učitelům, speciálním pedagogům, rodičům apod.

Při analyzování mentálního úkonu jako procesu myšlení i během studia odborné literatury (a také díky mému schopnému,„investigativnímu“ doktorandovi) jsme pak narazili na koncept exekutivních funkcí. Původní neurologický koncept je v posledních letech intenzivně zkoumán ve sféře kognitivní psychologie i v pedagogických disciplínách. Pojem exekutiva na nejobecnější úrovni znamená „související s výkonnou mocí, mající výkonnou moc“ (Slovník současného slovenského jazyka, 2006, s. 924). V kognitivní oblasti jde o systém řídicích procesů, které některým úkonům přiřazují prioritu, zatímco aktivitu jiných dočasně tlumí. Jsou to vyšší, nadřazené, exekutivní/řídicí procesy, které ovládají kognitivní funkce. Existují různé přístupy, modely či koncepce dělení exekutivních funkcí, ale jejich společným jmenovatelem je, že se odrážejí v procesech inhibice, kontroly pozornosti, pracovní paměti, seberegulace, kognitivní flexibility a kognitivního plánování. Koncept exekutivních funkcí je zajímavý jak z neurobiologického, tak z edukačního hlediska.

Úroveň a kvalita exekutivních funkcí může být jedním z významných faktorů, které odliší žáka s výbornými výsledky od žáka s podprůměrnými výsledky, zejména v běžných školách. Už v roce 1978 psal Walsh o nutnosti zapojení exekutivních funkcí do výukových situací, obzvlášť pokud je lze charakterizovat následujícími znaky: úloha je příliš komplikovaná, nová, řešení není automatizované, neexistují vzorce pro realizaci řešení, úkol vyžaduje integraci informací z více různých zdrojů. V takových momentech žák potřebuje zapojit svou kognitivní exekutivu, tedy kontrolovat pozornost, která je bránou k pracovní paměti, potlačit/inhibovat nežádoucí vlivy, podněty i naučené behaviorální vzorce, kognitivně plánovat, což vlastně znamená totéž jako strategicky myslet, a v neposlední řadě eliminovat chování typu „pokus a omyl“.

Studovala jsem na střední pedagogické škole, pak pedagogiku, ruský jazyk a literaturu a rozšířila jsem si kvalifikaci v oboru výchovná dramatika na DAMU v Praze v rámci postgraduálního studia. Celý svůj pracovní život jsem se zamýšlela nad tím, jak by bylo možné učit jinak, lépe, efektivněji. Zajímalo mě, proč jeden žák učivo zvládá lépe než druhý, co způsobuje rozdíly ve školních výkonech, jak to, že když učitel pracuje se všemi žáky podobně, výsledky se u každého liší, tedy co se skrývá za pojmy „schopnost“, „učení“ apod.

Před 10 lety jsem získala možnost absolvovat výzkumný pobyt v rámci stipendia Fulbrightovy nadace na Yaleově univerzitě v USA. Tam se na půl roku stalo mým pracovištěm PACE Center (Center for the Psychology of Abilites, Competencies and Expertise – Centrum pro psychologii schopností, kompetencí a expertizy). Centrum bylo tehdy vedeno prof. Robertem Sternbergem, významným kognitivním psychologem, který byl po celou dobu mého studijního pobytu mým supervizorem a konzultantem. Získala jsem jedinečnou příležitost participovat ve výzkumných týmech, které řešily problematiku diagnostiky a stimulace kognitivních schopností specifických skupin populace. Přiznám se, že výzkumný pobyt testoval mé limity – jazykové, sociální i profesní. Výzkumná témata i způsoby práce výzkumných týmů byly na hony vzdálené mé tehdejší pracovní zkušenosti. Zážitky z Yaleovy univerzity nastartovaly mou další vědeckou práci.

V posledních 10 letech pracujeme v týmu 12 až 15 lidí. S mírnými obměnami jde o stále stejný tým odborníků a je výrazně interdisciplinární. Máme v něm experty ze dvou univerzit a několika různých fakult. Patří mezi ně psychologové, konkrétně odborníci na psychometrii, diagnostiku, neuropsychologii, ale také pedagogové, odborníci na didaktiku matematiky, lingvisté i odborníci na didaktiku mateřského jazyka. V takovém týmu lze analyzovat mentální akt – myšlenkový proces (při řešení testových úloh, matematiky, ale i při práci s učebními texty). To vše je průnikem způsobů uvažování a práce psychologie, pedagogiky, lingvistiky i matematiky. Práce je to náročná, ale nesmírně obohacující a komplexní. A především – naším cílem je získávat údaje, které pomohou učitelům i žákům.

V současnosti se v našem týmu věnujeme přípravě a experimentálnímu ověření intervenčních programů pro školsky neúspěšné žáky. Programy obsahově vycházejí z kurikula dvou stěžejních vyučovacích předmětů základní školy – matematiky a slovenského jazyka. Jsou určené pro žáky čtvrté třídy ZŠ, kteří nemají diagnostikovaný žádný konkrétní kognitivní deficit. Jejich problém spočívá jen v tom, že se jim učení nedaří, jejich školní výsledky jsou slabé. Takoví žáci často potřebují intervenci, která je zaměřená na exekutivní anebo metakognitivní fungování jedince. Programy budou využívat učitelé, speciální pedagogové i rodiče. Zásadní je, že ti, které to zajímá, získají ucelenou sadu metodických materiálů, které jim ukážou, jak během doučování matematiky anebo jazyka (v našem případě slovenského) rozvíjet exekutivní a kognitivní procesy. Věnujeme se například nácviku strategií, jak lépe porozumět naučnému textu z přírodovědy nebo vlastivědy prostřednictvím stimulace kognitivní exekutivy.

Z hlediska výzkumných záměrů se mi podařilo realizovat více různých výzkumných projektů na národní i mezinárodní úrovni a získat finanční prostředky v takovém rozsahu, abychom mohli spolupracovat s renomovanými experty z celého světa, pozvat je k nám na univerzitu, zakoupit licencované materiály i šířit získaná data. Je třeba říci, že bez peněz, u nás říkáme „jako chudý příbuzný“, je těžké se na světové úrovni prosadit. V náročném výběrovém řízení se mi třeba podařilo získat grant Mezinárodní asociace školních psychologů (v roce 2015 byl pro financování vybrán jen jediný projekt).

Mimo to máme všichni v týmu radost, že se nám podařilo adaptovat a standardizovat komplexní diagnostickou baterii exekutivního fungování žáka (D­KEFS baterie). Máme normy pro slovenskou populaci, jak pro standardní populaci žáků, tak pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí s jiným než slovenským mateřským jazykem (u nás jde především o romské žáky). V současné době můžeme ale diagnostiku používat jen pro své experimenty a výzkumy. Hledáme instituci, která by nám pomohla navázat diskusi s vydavatelstvím Pearson, abychom mohli testy také veřejně distribuovat mezi odborníky.

V aplikační oblasti jsme pak pyšní na pozitivní zpětnou vazbu na výše zmíněné intervenční programy, a to ze strany učitelů, speciálních pedagogů i žáků, kteří absolvují třicetihodinové individuální nebo párové intervence.

Už jsem zmínila, že během svého výzkumného pobytu v kognitivním centru na Yaleu jsem byla konfrontována se zcela novou situací. Moje dosavadní poznání jen v redukované podobě umožňovalo zpracovat podněty z nesmírně stimulujícího prostředí, v němž jsem se tehdy ocitla. Mnoho jsem pochopila a zpracovala až později, po návratu domů, po dalším studiu i během pokračujících kontaktů se zahraničními partnery.

Jedním z našich hostů byl samozřejmě profesor Sternberg. Potom následovaly také početné tréninky našeho výzkumného týmu v rozsahu čtyř až deseti dnů. Celý náš tým před 10 lety prakticky netušil, co slovo„kognitivní“ znamená. Tak jsme objevovali nové souvislosti pod vedením odborníků, kteří byli experty ve svém oboru. Mezi nimi musím zmínit Davida Tzuriela (Bar­Ilanova univerzita, Izrael), Wilmu Resing (Universiteit Leiden, Nizozemsko), Karla Wiedla (Universität Osnabrück, Německo), Carol Robinson (San Diego State University, USA) nebo Mogena Jensena (International Centre for Mediated Learning, USA). Kdybych měla spočítat tréninky, tak ten člen týmu, který zvládl všechny, má za sebou přibližně 30 dnů intenzivní zkušenosti v oblasti kognitivní diagnostiky a intervence. Kdybych měla sečíst svou desetiletou zkušenost, výzkumné a studijní pobyty v zahraničí, tréninky, konference a semináře, bylo by to určitě více než 500 dní. Kognitivní diagnostika a stimulace jsou složitá a komplexní oblast.

Vzpomínám si, že zpočátku jsme ani nerozuměli základním konceptům, které byly ve světě dávno prozkoumané a v nějaké podobě aplikované do praxe: zprostředkování, deficitní kognitivní funkce, distální a proximální faktory kognitivního výkonu, kognitivní funkce, proces, operace, kognitivní analýza úloh, metakognice a exekutivní fungování, pracovní paměť a kognitivní flexibilita… A to jmenuji jen část pojmů, jejichž význam nám byl na počátku naší práce značně vzdálený. Mým cílem bylo, abychom se nesoustředili jen na porozumění jedné vybrané koncepci kognitivní diagnostiky či stimulace – např. Feuesteinova teorie zkušenosti zprostředkovaného učení je u nás již známá. Chtěla jsem, abychom zmapovali trendy v této oblasti a na základě tohoto poznání si vytvořili vlastní eklektický přístup k diagnostice a intervenci, který bude validní v kontextu našeho oboru.

Nejprve je zapotřebí seznámit se s teoretickým pozadím kognitivního výkonu žáka ve školním prostředí. Učitelé často požadují návody, jak mohou něco rychle prakticky aplikovat do praxe. V tomto případě to není možné. Všeobecně platí, že učitelé u nás nemají dostatečnou průpravu v aplikované pedagogické psychologii. Studenti se učí, jak definovat paměť, jaké jsou druhy paměti, ale mnohem méně to, jak se například odrazí obtíže s pracovní pamětí při řešení rovnic nebo co s tím může učitel dělat. Určitě by bylo přínosné absolvovat ucelenou systematickou průpravu na toto téma. Například podpora a rozvoj metakognice úzce souvisí s kvalitou exekutivního fungování žáka.

Existuje mnoho vynikajících knih, metodických materiálů i online programů. Všechny jsou za různé finanční částky dostupné v angličtině. Představují základ přístupů, které se nazývají edukační terapie. Ta je orientovaná i na podporu exekutivního fungování žáků se zhoršenými školními výsledky. Nemám příliš povědomí o českém prostředí. S naším týmem jsme ale vydali několik odborných publikací a připravujeme sérii tréninků pro zájemce z řad učitelů a speciálních pedagogů.