Článek přibližuje téma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Popisuje právní úpravu, její principy i východiska, nastiňuje problematiku diskriminace i činnost veřejného ochránce práv a představuje jeho zkušenosti s některými typy podpůrných a jiných přiměřených opatření pro děti se zdravotním postižením: financování asistenta pedagoga, tlumočení do českého znakového jazyka, individuální vzdělávací plán a přístup asistenčního psa do výuky.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a podpůrná opatření v činnosti veřejného ochránce práv
Mgr.
Eva
Kočí Svobodová
právnička Kanceláře veřejného ochránce práv
Principy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Jednou ze základních zásad vzdělávání v ČR zakotvených ve školském zákoně je zásada rovného přístupu bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení.1) S ní se pojí mimo jiné zásada zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.2) Speciální vzdělávací potřeby (SVP) mohou mít žáci z důvodu zdravotního stavu, kulturního prostředí nebo jiných podmínek.3) Posouzení je v rukou školských poradenských zařízení (ŠPZ), škol a dalších odborníků. Je třeba zdůraznit, že se nejedná nutně pouze o žáky se zdravotním postižením, ale také o žáky dlouhodobě nemocné, ze znevýhodněného sociálního prostředí nebo s odlišným mateřským jazykem, kterým školský zákon přiznává právo na poskytnutí podpůrných opatření.
Mezinárodní a vnitrostátní
legislativa
Požadavek na rovný přístup ke vzdělání vyplývá z mezinárodněprávních dokumentů, jimiž je ČR vázána. Mezi tyto dokumenty patří
Listina základních práv EU
široce zakotvující povinnost nediskriminace a obecně právo na vzdělání, jehož součástí je bezplatná povinná školní docházka.4) Požadavek na rovné, bezplatné a povinné základní vzdělání zakotvuje také
,5)