Vzdělávání cizinců je stále běžnější součástí činností škol v ČR. Článek popisuje základní situace, které je mateřská, základní a střední škola povinna řešit v souladu s právními předpisy.
Základní momenty právní úpravy vzdělávání cizinců v ČR
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialistka na školskou problematiku
Informace uvedené v článku se vztahují na školy veřejné, soukromé i církevní.
V textu jsou uvedeny odkazy na následující právní předpisy:
zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, v platném znění,
zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění,
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění,
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění,
vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění,
vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění,
vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění.
Kategorie cizinců
Cizinci se školským zákonem dichotomicky dělí na dvě základní kategorie:
cizinci, kteří jsou občany Evropské unie,
cizinci, kteří nejsou občany Evropské unie.
Cizinci, kteří jsou občany EU
V souladu s ust. § 183b odst. 1 školského zákona se ve školském zákoně pod
občanem EU
rozumí nejen občan jednoho z 28 členských států EU, ale i občan Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (občan Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví a Norského království).
Občané EU mají přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané České republiky
(§ 20 odst. 1 školského zákona).V souvislosti s oprávněností pobytu občana EU na území ČR a potvrzením o přechodném pobytu občana EU
upozorňuji na následující skutečnosti:
Občan EU může v ČR pobývat bez jakéhokoli povolení po libovolně dlouhou dobu [§ 18 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., v platném znění].
Občan EU není povinen požádat o potvrzení o přechodném pobytu dle § 87a zákona č. 326/1999 Sb., v platném znění.
V případě, že potřebuje občan EU o svém pobytu na území ČR úřední potvrzení a plánuje pobývat na území ČR déle než 3 měsíce, může požádat o potvrzení o přechodném pobytu (§ 87a zákona č. 326/1999 Sb., v platném znění).
Pouze s potvrzením o přechodném pobytu může občan EU získat rodné číslo.
Rodinní příslušníci občanů EU
Nejen občané EU, ale i jejich
rodinní příslušníci (bez ohledu na občanství) mají přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané České republiky
(§ 20 odst. 1 školského zákona).Osoby, které se podle školského zákona považují za rodinné příslušníky občana EU, jsou vymezeny ust. § 183b odst. 2 školského zákona. Toto vymezení je totožné s tím, jak stanoví okruh rodinných příslušníků zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění, a to v § 15a.
§ 15a
(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Evropské unie1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,
c)
dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a
d)
nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
(2) Za nezaopatřenou osobu se podle odstavce 1 písm. d) považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který
a)
se nejdéle do 26 let věku soustavně připravuje na budoucí povolání,
b)
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(3) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že
a)
je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud
1.
ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,
2.
je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo
3.
se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo
b)
má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.
(4) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a.
PŘÍKLAD
Dítě se narodilo svobodné matce, občance Ruské federace. Toto dítě je také občanem Ruské federace. Matka dítěte se provdala za občana České republiky. Uvedené dítě je rodinným příslušníkem manželky občana EU.
V souvislosti
s oprávněností pobytu rodinného příslušníka občana EU na území ČR
a potvrzením o přechodném pobytu občana EU upozorňuji na následující skutečnosti:Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat ministerstvo o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území (§ 87b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., v platném znění).
Cizinci, kteří nejsou občany EU („ostatní“ cizinci)
Cizincům, kteří nejsou občany Evropské unie (ve smyslu § 183b školského zákona) ani jejich rodinnými příslušníky, je věnováno ust. § 20 odst. 2 školského zákona. Ve vztahu k uvedeným „ostatním“ cizincům je nutné vyčlenit následující skutečnosti:
možnost přístupu ke vzdělávání a školským službám za
stejných podmínek jako občané EU
,získání
právního postavení dítěte mateřské školy, žáka střední školy nebo studenta vyšší odborné školy
podmíněné prokázáním oprávněnosti pobytu na území ČR.Pokud lze „ostatní“ cizince podřadit pod některý z případů definovaných v § 20 odst. 2 školského zákona, mají (za podmínek dále definovaných v § 20 odst. 2 školského zákona) přístup ke vzdělání a školským službám za stejných podmínek jako občané EU.
V případech uvedených v § 20 odst. 2 písm. c) a d) školského zákona (střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání, předškolní vzdělávání) je získání právního postavení dítěte, žáka nebo studenta školy nebo školského zařízení podmíněno tím, že přijatý uchazeč (resp. zákonný zástupce nezletilého uchazeče) prokáže nejpozději při zahájení1) vzdělávání nebo poskytování školských služeb řediteli školy nebo školského zařízení oprávněnost svého pobytu na území České republiky (§ 29 odst. 3 školského zákona). V opačném případě a přímo ze zákona (tj. ze školského zákona) pozbude rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělávání nebo školským službám účinnosti.
Vzdělávání cizinců - občanů EU v mateřské škole
Cizinci, kteří jsou občany EU a kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU, mají přístup k předškolnímu vzdělávání a školnímu stravování v mateřské škole
za stejných podmínek jako občané ČR
(§ 20 odst. 1 školského zákona). Na uvedené děti se vztahuje ust. § 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění:
„Za žáka
2)
se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje ... žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.“
Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
„se vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu
3)
a služeb asistenta pedagoga
2)
). Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením“.
Uplatňování vyrovnávacích opatření
má pomoci např. zajistit dítě v situacích, kdy pedagogovi nerozumí, v situacích, které mohou pro dítě znamenat jídelní tabu, při zvládnutí případných předsudků všech zúčastněných (předsudků pedagoga, dětí a rodičů dětí).Vzdělávání „ostatních“ cizinců v mateřské škole
Někteří „ostatní“ cizinci mají také přístup k předškolnímu vzdělávání a školnímu stravování za stejných podmínek jako občané EU. Musí však pobývat na území ČR v jedné ze zákonem předvídaných forem pobytu [§ 20 odst. 2 písm. d) školského zákona].
Jedná se o tyto formy pobytu:
pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů,
pobyt za účelem výzkumu,
azyl,
doplňková ochrana,
pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany (tj. azylu nebo doplňkové ochrany),
pobyt osoby požívající dočasné ochrany.
„Ostatní“ cizinci (cizinci, kteří nejsou občany EU ani nejsou rodinnými příslušníky občana EU) jsou přijímáni k předškolnímu vzdělávání v souladu se školským zákonem. Ve srovnání s občany EU nebo rodinnými příslušníky EU však musí splnit ještě jednu podmínku. Přijaté děti (resp. jejich zákonní zástupci) musí nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb prokázat řediteli školy oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Teprve předložením uvedeného dokladu se stávají dětmi mateřské školy.
Jestliže však poté, co se již uchazeč stane dítětem mateřské školy, tato osoba pozbude svého oprávnění k pobytu na území ČR, nepřestává být dítětem mateřské školy. Tato skutečnost není ani důvodem pro ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 školského zákona.
I na děti mateřské školy - „ostatní“ cizince se vztahuje ustanovení vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění, o jejich posouzení pro účely poskytování vyrovnávacích opatření jako dětí se sociálním znevýhodněním (§ 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění), o možných vyrovnávacích opatřeních (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění).
Některé děti mateřské školy - „ostatní“ cizinci mohou být dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, protože jsou dětmi se sociálním znevýhodněním na základě § 16 odst. 4 písm. c) školského zákona. Podle § 16 odst. 4 písm. c) školského zákona je sociálním znevýhodněním pro účely školského zákona postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního předpisu. Proto mají tyto děti právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení (§ 16 odst. 6 školského zákona).
Za podmínek stanovených školským zákonem (§ 16 odst. 10)
může ředitel mateřské školy
zřídit ve třídě, ve které se vzdělává dítě se speciálními vzdělávacími potřebami,
funkci asistenta pedagoga.
Vzdělávání cizinců - občanů EU v základní škole
Cizinci, kteří jsou občany EU a kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU, mají přístup k základnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané ČR (§ 20 odst. 1 školského zákona). Současně platí, že se na občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů,
vztahuje povinnost plnit povinnou školní docházku
dle ust. § 36 odst. 2 školského zákona.Uchazeč je
přijat k základnímu vzdělávání na základě přihlášky
(žádosti), kterou podá jeho zákonný zástupce. Žádný právní předpis neuvádí povinné přílohy žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání. Je však vhodné, aby v průběhu správního řízení předložil zákonný zástupce uchazeče
rodný list uchazeče a doklady o jeho předchozím vzdělávání
(v případě potřeby s jejich úředním překladem).V rámci správního řízení se zjišťuje
úroveň jazykových dovedností
uchazeče (např. pohovorem s uchazečem). V závislosti na věku uchazeče, absolvovaných ročnících vzdělání a úrovni jazykových dovedností je uchazeč zařazen do určitého ročníku základního vzdělávání v základní škole.I v případě uvedených žáků-cizinců je
vyučovacím jazykem český jazyk
(§ 13 školského zákona)5). Zabezpečení jejich přístupu k základnímu vzdělávání předpokládá i překonání případných jazykových a kulturních rozdílů. Z tohoto důvodu je krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáků povinen zajistit ve spolupráci se zřizovatelem školy
bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání,
zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků (§ 20 odst. 5 školského zákona).Vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu je dále upraveno ust. § 10 a § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění. Seznam škol, ve kterých je na území kraje poskytována
bezplatná jazyková příprava,
zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 10 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb.).Ředitel školy, ve které plní žák povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka do jednoho týdne po jeho přijetí do školy o
možnosti docházky do tříd s jazykovou přípravou
(§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění). Zákonní zástupci se rozhodnou, zda možnosti jazykové přípravy žáka využijí, či nikoli.Jestliže
zákonní zástupce žáka požádají
o jeho zařazení do třídy pro jazykovou přípravu, zařazuje se do uvedené třídy nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Do tříd pro jazykovou přípravu se žáci zařazují průběžně, v závislosti na počátku jejich pobytu v ČR.
Žák zařazený do třídy pro jazykovou přípravu není z právního hlediska žákem školy, ve které je třída pro jazykovou přípravu zřízena.
Rozsah a obsah jazykové přípravy
upravuje § 11 vyhlášky č.48/2005 Sb., v platném znění:celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích (odst. 2);
obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (odst. 3).
O absolvování jazykové přípravy vydá škola zřizující třídy pro jazykovou přípravu žákovi
osvědčení
(§ 11 odst. 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění). Absolvování jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku (§ 11 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění).Uvedeným žákům-cizincům zajistí krajský úřad podle možnosti ve spolupráci se zeměmi původu žáka
podporu výuky mateřského jazyka
a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. Dále se na tyto žáky vztahuje ust. § 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění:
„Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje ... žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.“
Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění,
„se vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga
2)
). Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením“.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povinnou součástí školního vzdělávacího programu (v části Charakteristika ŠVP).
Vzdělávání žáků-cizinců
je dle materiálu MŠMT
Odůvodněné případy pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce od 1. září 2013
6) považováno za jeden z případů, kdy mohou žáci pokračovat v upevňování a rozvíjení (prvního) cizího jazyka a nemusejí se povinně vzdělávat v rámci druhého cizího jazyka.Hodnocení žáků na vysvědčení je mimo jiné upraveno ust. § 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění:
„Při hodnocení žáků-cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.“
Za stejných podmínek jako občané ČR mají tito cizinci přístup k případnému
školnímu stravování
(školská služba) a
zájmovému vzdělávání
ve školní družině nebo školním klubu (§ 20 odst. 1 školského zákona).Vzdělávání „ostatních“ cizinců v základní škole
„Ostatní“ cizinci (cizinci, kteří nejsou občany EU ani nejsou rodinnými příslušníky občana EU) mají přístup k základnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané EU, a to včetně základního vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území ČR [§ 20 odst. 2 písm. a) školského zákona].
Současně platí, že se na tyto „ostatní“ cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany
vztahuje povinnost plnit povinnou školní docházku
dle ust. § 36 odst. 2 školského zákona.Totéž, co bylo uvedeno v případě žáků-cizinců, kteří jsou občany EU, platí:
o správním řízení, jehož výsledkem je přijetí k základnímu vzdělávání; i v tomto případě platí, že školský zákon nepožaduje, aby byl pobyt cizince na území ČR legalizován, postačuje, pokud cizinec pobývá na území ČR,
o možnosti bezplatně se vzdělávat na jejich žádost ve třídách pro jazykovou přípravu (§ 20 odst. 6 školského zákona),
o jejich posouzení pro účely poskytování vyrovnávacích opatření jako žáků se sociálním znevýhodněním (§ 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění), o možných vyrovnávacích opatřeních (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění),
o možnosti pokračovat v upevňování a rozvíjení (prvního) cizího jazyka,
o hodnocení žáků na vysvědčení (§ 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění).
Pokud jsou tito cizinci žáky základní školy, mají za stejných podmínek jako občané EU přístup k případnému
školnímu stravování
(školská služba) a
zájmovému vzdělávání
ve školní družině nebo školním klubu v denní docházce [§ 20 odst. 2 písm. b) školského zákona].Odlišnost spojená s žáky - „ostatními“ cizinci může spočívat v tom, že někteří z nich mohou být žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, protože jsou
žáky se sociálním znevýhodněním
dle § 16 odst. 4 písm. c) školského zákona. Podle § 16 odst. 4 písm. c) školského zákona je sociálním znevýhodněním pro účely školského zákona postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního předpisu. Proto mají tito žáci
právo na vzdělávání
, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení (§ 16 odst. 6 školského zákona).Za podmínek stanovených školským zákonem (§ 16 odst. 10) může ředitel základní školy zřídit ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami,
funkci asistenta pedagoga.
Vzdělávání cizinců - občanů EU ve střední škole
Cizinci, kteří jsou občany EU a rodinnými příslušníky občanů EU, mají přístup ke střednímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané ČR (§ 20 odst. 1 školského zákona). Uchazeč je přijat ke střednímu vzdělávání na základě přihlášky (žádosti), kterou podá zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce uchazeče. Přijímací řízení probíhá v souladu s pravidly danými školským zákonem a vyhláškou č. 671/2004 Sb., v platném znění.
Přitom platí, že
součástí přihlášky ke vzdělávání
jsou také následující doklady nebo jejich ověřené kopie:doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou [§ 1 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění],
osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí žáka vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání [§ 1 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění].
V případě dokladů vyhotovených v jiném než českém jazyce přikládá uchazeč jejich úřední překlad do českého jazyka, pokud ředitel školy uchazeči sdělí, že úřední překlad nevyžaduje.
V případě dokladů vyhotovených ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje
(§ 6 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění).Všem cizincům, tj. i cizincům z jiných států EU, kteří získali předchozí vzdělání v zahraniční škole7), se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední škole (a konzervatoři) promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, ověří škola u těchto osob rozhovorem (§ 20 odst. 4 školského zákona). Vybočením z rozhovoru není, je-li uchazeč požádán o napsání jednoho či několika slov na tabuli.8)
Výsledek rozhovoru
je nezbytné v rámci přijímacího řízení ohodnotit (typicky určitým počtem bodů). V opačném případě by nebylo možné porovnat výsledek přijímacího řízení uchazečů skládajících zkoušku z českého jazyka a uchazečů absolvujících rozhovor a vydat objektivní rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení.I na průběh vzdělávání žáka-cizince ve střední škole se vztahuje vyhláška č. 73/2005 Sb., v platném znění. Podle vyhlášky se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření považuje za žáka se sociálním znevýhodněním i žák znevýhodněný
nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka
(§ 1 odst. 6).
Vyrovnávací opatření
(např. vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu) jsou definována ust. § 1 odst. 2. V ŠVP pro denní formu vzdělávání škola povinně charakterizuje přístupy ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.9)Průběh maturitní zkoušky žáka-cizince
může být upraven v souladu s ust. § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., v platném znění:
„Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než čtyři roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 30 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.“
Tito cizinci mají přístup k případnému
školnímu stravování
(školská služba) a
zájmovému vzdělávání
ve školním klubu (§ 20 odst. 1 školského zákona) za stejných podmínek jako občané ČR.Vzdělávání „ostatních“ cizinců ve střední škole
„Ostatní“ cizinci (kteří nejsou občany EU a nejsou rodinnými příslušníky občana EU) mají přístup ke střednímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní a ochranné výchovy, za stejných podmínek jako občané EU, pokud pobývají oprávněně na území České republiky [§ 20 odst. 2 písm. c) školského zákona].
V případě žáků střední školy - „ostatních“ cizinců školský zákon nevyžaduje konkrétní formu pobytu.
Postačí oprávněnost v režimu:
zákona č. 325/1999 Sb., v platném znění,
zákona č. 326/1999 Sb., v platném znění,
zákona č. 221/2003 Sb., v platném znění,
resp. zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
Informace o přijímacím řízení, které jsou uvedeny v části věnované cizincům - občanům EU, se vztahují i na „ostatní“ cizince. Aby se „ostatní“ cizinci stali žáky střední školy, musejí splnit ještě jednu podmínku. Přijatí uchazeči (resp. jejich zákonní zástupci) musejí nejpozději při zahájení vzdělávání prokázat řediteli školy oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Teprve předložením uvedeného dokladu se stávají žáky střední školy (§ 20 odst. 3 školského zákona).
Totéž, co bylo uvedeno v případě žáků-cizinců, kteří jsou občany EU, platí:
o jejich posouzení pro účely poskytování vyrovnávacích opatření jako žáků se sociálním znevýhodněním (§ 1 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění),
o možných vyrovnávacích opatřeních (§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění),
o podmínkách konání maturitní zkoušky (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., v platném znění).
Jestliže jsou žáci - „ostatní“ cizinci žáky ročníku střední školy nebo konzervatoře, který odpovídá ročníku základní školy (např. nižší stupeň víceletého gymnázia), pak mají přístup k případnému
školnímu stravování a zájmovému vzdělávání
v pravidelné denní docházce za stejných podmínek jako občané EU [§ 20 odst. 2 písm. b) školského zákona].„Ostatní“ cizinci - žáci ročníku střední školy nebo konzervatoře, který neodpovídá ročníku základní školy (např. žáci vyššího stupně víceletého gymnázia, čtyřletého oboru vzdělání ukončeného maturitní zkouškou), mají přístup ke
školnímu stravování
(tj. jedné z forem školských služeb) za stejných podmínek jako občané EU, jestliže:mají právo pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů,
jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu,
jsou azylanty,
jsou osobami požívajícími doplňkové ochrany,
jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany,
jsou osobami požívajícími dočasné ochrany.
Výše uvedené vyžadované konkrétní formy pobytu jsou uvedeny v ust. § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona.
Závěr
Nejen
občané EU, ale i jejich rodinní příslušníci
(bez ohledu na občanství) mají přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané České republiky.Cizinci, kteří
nejsou občany EU
a kteří nejsou rodinnými příslušníky občana EU,
mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané České republiky, jestliže pobývají na území ČR v jedné ze zákonem předvídaných formách pobytu. Přijatí uchazeči (resp. jejich zákonní zástupci) musí nejpozději při zahájení vzdělávání prokázat řediteli školy oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Teprve předložením uvedeného dokladu se stávají dětmi mateřské školy;
mají přístup k základnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané České republiky, jestliže pobývají na území ČR;
mají přístup ke střednímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané České republiky, jestliže pobývají oprávněně na území ČR. Přijatí uchazeči (resp. jejich zákonní zástupci) musí nejpozději při zahájení vzdělávání prokázat řediteli školy oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Teprve předložením uvedeného dokladu se stávají žáky střední školy.
Podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění, se pro účely
poskytování vyrovnávacích
opatření považuje za žáka se sociálním znevýhodněním i žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. K vyrovnávacím opatřením patří i
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu nebo služby asistenta pedagoga.
Někteří cizinci mohou
spadat do kategorie dětí nebo žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(kteří mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení), protože mají postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR.1) Školský zákon nevyžaduje předložení dokladu opravňujícího k pobytu již před přijetím k předškolnímu vzdělávání.
2) Pojem žák je v tomto případě legislativní zkratkou. Označuje i dítě mateřské školy (§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění).
3) Jako další upozornění je nutné uvést, že děti mateřské školy se nemohou vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán je určen pouze žákům základní nebo střední školy a studentům vyšší odborné školy (viz § 18 školského zákona).
4) Po zhlédnutí výčtu a informací v tabulce lze snadno určit cizince, kterým školský zákon nepřiznává přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občanům EU. Jedná se o cizince, kteří nejsou občany EU a kteří pobývají na území ČR do 90 dnů. Zájem uvedených cizinců o předškolní vzdělávání sice není příliš pravděpodobný, ale nelze jej vyloučit. Tyto děti-cizince může mateřská škola přijmout k předškolnímu vzdělávání. Ve vztahu k uvedeným dětem může (nemusí) škola uplatnit odlišné podmínky přístupu k předškolnímu vzdělávání (např. vyšší úplatu za předškolní vzdělávání nebo školní stravování).
5) MŠMT doporučuje pedagogickým pracovníkům na základních školách k využití publikaci Čeština jako cílový jazyk I. - Metodika pro výuku dětí do 15 let. MŠMT zpracovalo abecední seznam doporučených učebnic a dalších materiálů pro výuku žáků-cizinců. Materiály jsou přístupné v sekci Základní vzdělávání/Vzdělávání cizinců.
6) Odůvodněné případy pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce od 1. září 2013. [online]. [cit. 1. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/oduvodnene-pripady-pro-nezarazeni-vzdelavaciho-oboru-dalsi.
7) Jestliže však uchazeč-cizinec absolvoval nikoli zahraniční školu, ale školu zařazenou do vzdělávací soustavy ČR, možnost prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka nemá.
8) Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 86/2007-76.
9) Na střední škole lze při výuce českého jazyka použít publikaci, kterou doporučuje MŠMT - Čeština jako cílový jazyk II - Metodika pro výuku dospělých osob. MŠMT zpracovalo abecední seznam doporučených učebnic a dalších materiálů pro výuku žáků-cizinců. Materiály jsou přístupné v sekci Základní vzdělávání/Vzdělávání cizinců.