Do berlínských lesních školek Robin Hood i Lesních běžců jezdíme již sedmým rokem. Díky této kontinuitě zde vznikla pevná síť vztahů a můžeme také vnímat proměny, kterými si jednotlivé školky procházejí, a to jak v Německu, tak v Čechách. Při každé návštěvě nás zajímá, jaké mají ve školkách zázemí, kolik a jak starých dětí ve skupině mají, jak řeší spaní či stravování a jak to vše zvládají v zimě. Pomalu se začíná ukazovat, že většinu toho už umíme i v České republice. A tak se nabízí otázka – máme se ještě v zahraniční co naučit?
Jak to chodí v berlínských lesních školkách
Tereza
Valkounová
Asociace lesních MŠ
Lesní školky v Německu existují už třicet let, spadají pod pravomoc ministerstva sociálních věcí a péče a na rozdíl od nás nemají v zákoně žádnou speciální definici lesní mateřské školy. Jednoduše proto, že se vejdou do obecných rámců daných pro předškolní zařízení a rozhodnutí o konkrétní lesní školce je v rukách místních úřadů, které posuzují kvalitu individuálně. Naprostou většinu z nich zřizují spolky, často zakládané rodiči (Elterninnitiative), nebo jiné soukromé subjekty (GmBh. = s. r. o.). Stát zřizuje školky pouze tam, kde se naplňování potřeb občanů (tedy dostatku míst v mateřských školách) žádná občanská iniciativa nezhostila. Je zde velmi patrn