Výskyt alergických onemocnění (atopický ekzém, astma, alergická rýma, lékové a potravinové alergie) v populaci stoupá, v poslední době až geometrickou řadou. Potravinová alergie je nežádoucí reakce na potraviny. Trpí jí 3–4 % dospělých a dvojnásobné procento dětí. Zatímco před dvaceti lety byla alergie na bílkovinu kravského mléka vzácnou diagnózou, dnes na ni pomýšlíme při zažívacích potížích malých dětí často. Potravinová alergie je také prvním krokem tzv. atopického pochodu – tedy postupného se objevování různých alergických projevů (již zmíněný atopický ekzém, pylové alergie, astma) od časného dětství až do dospělosti.
Co je a co není potravinová alergie
Nežádoucích reakcí na potraviny může být mnoho. Jen někdy se však jedná o alergii. Nežádoucí reakce mohou být například charakteru otravy, kdy na podkladě kontaminace potraviny bakteriemi, viry, parazity nebo histaminem dochází k zažívacím a jiným potížím. Nežádoucí reakce ale mohou vznikat také při chybění enzymů ke strávení potravy. Příkladem je intolerance mléčného cukru laktózy při nedostatku enzymu laktázy nebo nesnášenlivost ovocného cukru při nedostatku fruktózy. Obojí způsobuje zažívací potíže po požití mléka a mléčných výrobků nebo ovocných šťáv. Nežádoucí reakce na potraviny může být dána i mechanismem psychogenním. Nazýváme ji potravinovou averzí. Vzniká-li nežádoucí reakce na imunologickém podkladě, pak mluvíme o potravinové alergii. Je to reakce spouštěná buňkami imunitního systému. Může být způsobena přítomností protilátek alergického typu, které jsou zaměřené proti potravině – imunoglobuliny typu E (IgE). Tyto reakce jsou obvykle časné a říkáme jim reakce IgE-mediované. Část reakcí vzniká bez přítomnosti IgE a na jejich vzniku se účastní imunokompetentní buňky zvané lymfocyty. Tyto reakce jsou obvykle pozdní a říkáme jim reakce non-IgE-mediované. Je důležité určit, o jaký typ nežádoucí reakce na potraviny se jedná, protože od toho se také odvíjí prognóza nemoci a způsob léčby. Ale ne