Motto: Děti jsou naše budoucnost Severské země věnují předškolnímu vzdělávání a rané péči mimořádnou pozornost. Jsou přesvědčeny, a dokazují to i průzkumy OECD, že investice do kvality rané péče a vzdělávání se několikanásobně vrátí1). Politické záměry i pedagogické přístupy těchto zemí byly prezentovány na mezinárodní konferenci „International Conference on Nordic Early Childhood Education and Care policies and pedagogy“ ve dnech 26–27. března 2019 v Oslo2).
Severská cesta: Vzdělávání a péče o děti v raném dětství
PhDr.
Irena
Borkovcová
MBA
oddělení kanceláře ústředního školního inspektora, Česká školní inspekce
Konference byla pořádána Norskou unií pro vzdělávání ve spolupráci s norským ministerstvem školství a výzkumu a Severskou radou ministrů. Zúčastnilo se jí 300 delegátů z téměř 50 zemí, včetně ministrů školství Norska a Švédska, dalších politiků, zástupců odborů školství, učitelů zabezpečujících předškolní vzdělávání, výzkumných pracovníků a akademiků.
Severské země vyvíjejí politiku pro všeobecně dostupné vzdělávání a ranou péči, pro podporu rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem, pro rovnost žen a mužů a pro sociální spravedlnost. Zdraví dětí, hra a dětství jsou prioritou severských zemí, se silnou podporou osobnosti dítěte a jeho aktivní účastí na vzdělávacím procesu. Rodinám a dětem jsou nabízeny integrované celodenní služby, které spojují vzdělávání a péči od jednoho roku dítěte (některé již od narození) po jeho nástup do základní školy.
Motto: Děti by měly být aktivními účastníky svého dětství, a ne pozorovateli. Dětem musí být dány „kořeny i křídla“. Jan Tore Sanner, norský ministr školství
Severský přístup k předškolnímu vzdělávání je silně založen na naslouchání samotným dětem. Kontrastuje s přístupem, který potlačuje autonomní chování dítěte a je založen na jeho autoritativním vedení. Témata konference byla zaměřena na:
*
význam hry jako hlavního prostředku, který dětem umožňuje učit se a rozvíjet se;
*
pozorování, pochopení a respektování toho, co děti samy vyjadřují;
*
inkluzi, práva dětí a důvěru k dětem;
*
roli pedagogických pracovníků, jejich vysokou odbornou kvalifikovanost a jejich dovednost podpory plného rozvoje dítěte na základě jeho individuality;
*
zapojení rodičů a komunit do institucionálního vzdělávání.
Severské země nesledují explicitně výsledky vzdělávání dětí, ale důsledně se zabývají kvalitou procesu vzdělávání a s ní spojenou pohodou dítěte – tzv. „well being“. V rámci institucionálního vzdělávání je velký důraz kladen na vlastní hodnocení školy v oblasti procesu vzdělávání.
Motto: Dětství je pro dítě důležité samo o sobě. Mělo by děti připravovat na život, ne na školu. Děti mají právo na hru, na demokracii, na aktivní účast. Steffen Handal, Unie pro vzdělávání, Norsko
Paradigma holistického přístupu k předškolnímu vzdělávání, které je akcentováno i v našem Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, se prolíná kurikulárními dokumenty všech severských zemí. Jejich pedagogické tradice v sobě zahrnují tyto prvky:
*
Vnitřní hodnota dětství a hra
Kurikulum je zaměřeno na budoucí perspektivu každého jednotlivého dítěte a na jeho spolupráci s vrstevníky. Dosavadní zkušenosti dítěte a jeho vnitřní zájem jsou brány jako základ pro jeho vzdělávací aktivity. Hodnota dětství implikuje svobodu rozhodování, ale i odpovědnost za svoje vystupování. Hra je důležitou aktivitou, na kterou má dítě právo. Hra dává dítěti příležitost objevovat, rozvíjet se a učit se. Sociální interakce a vytváření přátelství jsou záměrem a důležitou součástí didaktického stylu.
*
Předškolní vzdělávání a raná péče pro všechny
Severské instituce jsou pro všechny děti od jednoho roku až do věku, ve kterém nastupují povinné školní vzdělávání. Právo dětí na účast v institucionálním vzdělávání je základním principem politiky těchto zemí. Přes výchozí hodnoty, jako jsou demokracie, tolerance, rovnost a boj proti diskriminaci, je cílem zahrnout do institucionálního vzdělávání všechny děti.
*
Široký a holistický přístup k rozvoji dětí
Cílem vzdělávání je poskytnout dítěti mnohotvárné zážitky, které podporují jeho celistvý rozvoj. Nejsou zde preferovány specifické učební cíle podporující jen úzké dovednosti nebo omezené oblasti znalostí.
Důraz je kladen na vzdělávací proces, v kurikulech je uvedeno, co mají děti prožívat, co jim má být nabídnuto, nikoli to, co se musí naučit. Hodnocení je zaměřeno na pedagogickou praxi – na kvalitu procesu vzdělávání, nikoli na úspěchy jednotlivých dětí v předem určených oblastech vzdělávání.
Péče, hra a učení jsou neoddělitelné prvky pedagogické praxe. Všechny tyto aktivity jsou pro rozvoj dítěte důležité. Každodenní život v institucích zajišťujících předškolní vzdělávání a péči je přizpůsobován dětem bez jakéhokoliv nadměrného organizování. Venkovní hry a objevování, pobyt v přírodě a výlety jsou chápány jako významné aktivity pro pohodu dítěte, jeho rozvoj i učení.
*
Učitelé a ostatní pracovníci děti sledují a přispívají k jejich perspektivám a zájmu
Učitelé jsou vzděláváni v dovednostech sledovat a rozvíjet dětské možnosti a zájmy a trénováni v účinném využívání těchto dovedností v každodenním vzdělávacím procesu. Dialog učitele s dítětem je silně podporován a využíván pro každodenní edukační aktivity stejně tak jako dětské zvídání a objevování. Učitelé pracují a připravují se na pedagogickou práci v týmech. Značný prostor je ponechán hře i spontánním aktivitám dětí.
*
Spolupráce s rodinou
Pedagogická praxe včetně formativního charakteru hodnocení a individualizovaného vzdělávání dítěte je realizována v kooperaci s jeho rodiči, přičemž jsou respektovány podmínky domácího prostředí dítěte. Spolupráce zahrnuje zohlednění rodičovských očekávání, přání, potřeb a požadavků. Rodiče a učitelé společně sdílejí zodpovědnost za spokojenost a vzdělávací rozvoj dítěte, proto na jeho vzdělávání společně spolupracují.
V čem by mohlo být vzdělávání v severských zemích pro mateřské školy v České republice inspirací?
Předškolní vzdělávání v České republice a institucionální předškolní vzdělávání v severských zemích mají mnoho společného. Jejich pojetí je založeno na respektu ke každému jednotlivému dítěti a poskytování optimálních podmínek pro jeho vlastní rozvoj. Podnětem pro zlepšování kvality vzdělávání v našich mateřských školách by mohly být některé příklady dobré praxe, které jsou v severských zemích realizovány:
*
Vzdělávání dětí probíhá zejména na základě hry a jejího smysluplného rozvíjení. Zapojení učitelů do hry je povinné.
*
Děti tráví co nejvíce času venku, v přírodě. Pobyt venku je maximálně využíván k dětské hře, k rozvoji pohybových dovedností i k didakticky zacíleným činnostem, jako je poznávání, experimentování a objevování.
*
Vzdělávání je založeno na partnerské komunikaci s dítětem a respektování jeho práva na spoluúčast při rozhodování o jeho vzdělávacích činnostech (respektování „hlasu dítěte“).
*
Na základě dosavadních znalostí, zkušeností, osobnostních předpokladů a perspektiv je zpracováván pro každé jednotlivé dítě plán jeho individuálního rozvoje, a to v úzké spolupráci s jeho rodiči.
*
Velká pozornost je věnována pedagogickému řízení školy, monitorování a hodnocení kvality vzdělávacího procesu a přijímání potřebných opatření pro jeho zlepšování.
*
Počátečnímu i dalšímu odbornému vzdělávání učitelů je věnována maximální pozornost, stejně tak jako koučinku učitelů ze strany ředitele školy.
*
Nepřímá pedagogická činnost učitelů je využívána velmi efektivně ke vzájemným hospitacím, sebehodnoticím činnostem, vzájemnému sdílení zkušeností, koučinku, společnému plánování pedagogické práce, diagnostice dětí, jejich formativnímu hodnocení a zpracovávání navazujících individuálních rozvojových plánů.
Předškolní vzdělávání v Norsku
*
Předškolní vzdělávání a ranou péči pro děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky v šesti letech zajišťují „Barnehage“, v Norsku je jich 5 788 a navštěvuje je 278 000 dětí.
*
Institucionálního vzdělávání se účastní více než 92 % dětí dvouletých, u starších dětí je to zhruba 98 %.
*
Většina dětí tráví v Barnehage více než 41 hodin týdně.
*
Přibližně polovina Barnehage je státních a polovina soukromých, v obou případech je vzdělávání financováno ze státního rozpočtu a děti platí stejnou taxu.
*
Téměř 42 % pedagogického personálu má bakalářské učitelské vzdělání, cílem je však dosažení 50 %. Učitelé zajišťující předškolní vzdělávání v Norsku stále chybí (4 200).
*
Počet dětí na jednoho učitele je 6 při dětech do tří let, 12 při dětech nad tři roky. Společně s učiteli jsou ve třídě ještě i zaměstnanci pro péči a vzdělávání (chůvy).
*
Všechny Barnehage pracují dle státního vzdělávacího programu
Framework plan for kinder-gardens
(www.udir.no/rammeplan)Inspirace z návštěvy mateřské školy (barnehage) Espira.
Mateřská škola Espira v Oslo patří do sítě soukromých mateřských škol Espira v Norsku a je zřízena pro děti od 1 roku do 6 let. Vzdělávací činnosti probíhají zejména při pobytu venku, a to formou hry. Učitelé si s dětmi skutečně hrají, jejich zapojení do hry je jejich povinností. S dětmi jsou v neustálé interakci, přirozeně je podněcují k objevování, poznávání, pomáhají budovat sociální vazby. Učitelé zde pracují 37 hodin týdně, což je plný úvazek. Z toho přibližně dvě hodiny probíhá trénink zaměřený na zlepšování jejich pedagogických dovedností (porady s vedením školy – koučink, tvorba strategií pro neustálé zlepšování atd.), přibližně dvě hodiny se věnují společnému plánování pedagogické práce s ostatními pedagogickými pracovníky ve třídě, ostatní čas je přímou pedagogickou činností s dětmi. Škola věnuje maximální pozornost řízení kvality pedagogického procesu.
Hodnocení je prováděno metodou „BLIKK“. Tato metoda je založena na systému hodnocení vyvinutém švédskou majitelkou společnosti Espira Academedia. Metodologie spočívá v tom, že je realizováno dvojí hodnocení. Mateřská škola provádí hodnocení vlastní, které realizují všichni pedagogičtí pracovníci, a externí, kdy v rámci sítě Espira přicházejí hodnotit své kolegy učitelé z jiných mateřských škol. Hlavním nástrojem této metody jsou hospitace. Zjištění se porovnávají a přijímají se opatření ke zlepšování pedagogických kompetencí jednotlivých učitelů. Cílem hodnocení je neustálé zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a péče o děti dle národního vzdělávacího programu a dle školského zákona. Na tvorbě indikátorů kvality se podílejí všichni učitelé, všechny indikátory jsou prakticky orientované a musí být ve vzdělávacím procesu sledovatelné. Je jich dvacet čtyři a zahrnují šest oblastí hodnocení: péče, hra, formativní rozvoj, učení, přátelství a komunita, komunikace a jazyk. Záměrem není hodnocení na škále, ale zlepšování pedagogických kompetencí každého jednotlivého učitele. Závěry z hodnocení jsou integrovány do vzdělávacích plánů, do koučinku a společných setkání s vedením školy a do záměrů pro další hodnocení učitele. Všichni ředitelé jsou odpovědni za stálé zlepšování kvality pedagogické práce školy. Kvalita je spatřována primárně v tom, že se profesní dovednosti učitele efektivně odráží v přímé interakci s dětmi, zejména v těchto oblastech:
*
podpora vzájemných vztahů mezi dětmi;
*
podpora rozvoje pozitivních vztahů mezi sebou;
*
podpora dětské hry a pomoc dětem, které pomoc ve hře potřebují;
*
podpora aktivního využívání jazyka ve hře a činnostech;
*
podpora všech dětí v jejich komunikačních kompetencích.
1) Dokazuje to mimo jiné i úspěšnost těchto zemí v mezinárodním šetření PISA.
2) https://ececthenordicway.no/