Výbor Společnosti pro předškolní výchovu oslovil své členy, aby se vyjádřili ke zveřejněné Podkladové studii k revizi RVP PV. Tento článek je reakcí na toto oslovení a zabývá se studií od strany 19. Navazuje na článek uveřejněný ve Speciálu pro mateřské školy 3/2019 v červnu letošního roku pod stejným názvem. Jako impuls k možné revizi RVP PV předkládá výsledky výzkumné sondy 5 otázek k RVP PV, kterou realizovala Společnost pro předškolní výchovu za pomoci firmy Infra, s. r. o., studentů oboru Učitelství pro MŠ a jejich pedagožky, autorky článku. Všem 315 respondentům děkujeme za zodpovězení položených otázek.
Vyjádření k Podkladové studii k revizi RVP PV
2. část
Mgr.
Eva
Svobodová
vysokoškolský pedagog
Podkladová studie k revizi RVP PV se na straně 19 zabývá kritérii kvality předškolního vzdělávání v mezinárodním srovnávání a zmiňuje pět klíčových nástrojů pro školskou politiku definovaných OECD (2012), kterými jsou dostupnost, personální zajištění, kurikulum, monitoring a evaluace, správa a financování. Dovoluji si zdůraznit a doplnit část dotýkající se kurikula, protože tato je v přímé souvislosti s tématem, zkoumaným v rámci v úvodu zmiňované výzkumné sondy a taktéž hlavním tématem podkladové studie. Cílem této sondy bylo zmapovat vztah pedagogické veřejnosti k RVP PV na základě čtyř otázek, pátá otázka se týkala pracovního zařazení respondentů. V podkladové studii je uvedeno, že
: „RVP PV je v soustavě RVP v České republice přijímán nejlépe. Přesto jsou velké odlišnosti mezi mateřskými školami v jeho naplňování v praxi. Při formulování vlastního ŠVP se učitelé vztahují k RVP, ovšem mnohdy pouze formálně.“.
V podkladové studii není uveden zdroj, ze kterého autorka vychází při konstatování, že RVP PV je v systému českých kurikulárních dokumentů přijímán nejlépe, předpokládám, že zdrojem budou interní výzkumy MŠMT a ČŠI i vlastní osobní zkušenosti autorky. Je obecně známé, že učitelky mateřských škol jsou v naší pedagogické veřejnosti nejméně kritické a málokdy se staví na odpor vůči čemukoliv.I mé osobní zkušenosti ze vzdělávání již praktikujících učitelek MŠ potvrzují silné sklony k formalismu a lze předpokládat, že vysoká míra přijetí dokumentu může být též formální. V článku Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v praxi (Speciál pro MŠ 6/2018) jsem upozorňovala na dvě příčiny tohoto stavu, a to na
nepochopení a nejednotný výklad RVP PV
ze strany pedagogické veřejnosti, tedy učitelek a učitelů, ředitelek a ředitelů a někdy i jejich kontrolních orgánů. Druhou příčinu, která s tou první přímo souvisí, můžeme hledat
v obtížné uchopitelnosti dokumentu.
Na tyto oblasti byla zaměřena výše zmiňovaná výzkumná sonda, jejíž výsledky dále uvádím.