S ohledem na pracovní (otevírací) dobu mateřských škol řada rodičů řeší problém s vyzvedáváním dětí. V některých případech tímto pověřují staršího sourozence dítěte umístěného v mateřské škole. Názory na možnost vyzvedávání dítěte starším sourozencem mladším 15 let se různí. Některé mateřské školy toto umožňují s tím, že postačí, když je sourozenec uveden mezi osobami pověřenými k vyzvedávání, jiné školy uvádějí, že záleží na posouzení učitelky, přičemž pokud má učitelka pocit, že sourozenec mladší dítě nezvládne, nemá povinnost dítě vydat, i když je vypsané zmocnění k vyzvedávání dítěte. Jinde je striktně zakázáno vydat dítě sourozenci mladšímu 18 let, byť je zmocněn k vyzvedávání.
Vyzvedávání dítěte z mateřské školy nezletilým sourozencem
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková,
odbornice na školskou problematiku
Žádný právní předpis tuto situaci výslovně neřeší. Je proto nutné podívat se do předpisů soukromého práva, především do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 865 odst. 1 občanského zákoníku rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Právo rodiče rozhodnout mimo jiné i o tom, kdo vyzvedne dítě z mateřské školy, plyne právě z rodičovské zodpovědnosti. Rodiče, zákonný zástupce dítěte proto mohou pověřit vyzvednutím nebo opakovaným vyzvedáváním dítěte z MŠ jinou dospělou osobu, ale také například i staršího sourozence. Mateřskou školu však musí o této skutečnosti vždy prokazatelně informovat. Takovou informací může být písemné sdělení rodiče, zákonného zástupce o zmocnění konkrétní osoby obsahující případně údaje, kdy si bude pověřená osoba nebo sourozenec dítě vyzvedávat.
Rodiče by v takovém případě měli zohlednit, že vyzvedávat dítě by starší sourozenec měl pouze v případě, že to odpovídá jeho věku a stupni vývoje tohoto staršího sourozence (§ 31 občanského zákoníku). Ustanovení § 32 občanského zákoníku uvádí, že udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno. Důvodová zpráva uvádí, že zákonní zástupci, zpravidla tedy rodiče, jsou ti, kdo nezletilého nejlépe znají a spolu s ním dokáží nejlépe posoudit jeho rozum, vůli a další individuální schopnosti. Proto by jim měla být dána možnost, aby nezletilému udělili souhlas k určitému právnímu jednání nebo komplexu právních jednání k dosažení určitého účelu. Pokud je souhlas zákonnými zástupci nezletilého takto udělen, nezletilý může v záležitostech, na které se souhlas vztahuje, samostatně jednat, a je tedy k těmto jednáním způsobilý.
Jinak řečeno, těmi, kdo rozhodují o tom, kdo vyzvedne dítě z mateřské školy, jsou rodiče a ti za toto své rozhodnutí nesou odpovědnost, vyzvedávat může i starší sourozenec, pokud to odpovídá věku a stupni vývoje toho staršího sourozence. Rodiče okamžikem, kdy malého sourozence vyzvedne sourozenec starší, přebírají za obě děti odpovědnost. Rodiče by v takovém případě měli zohlednit, zda vlastní úkol - převzetí mladšího dítěte nezletilým, je svou povahou přiměřený rozumové a mravní vyspělosti staršího nezletilého sourozence, posoudit okolnosti, za kterých požadují svěření dítěte do péče staršího sourozence, zejména pak s ohledem na osobní vlastnosti obou dětí, vzdálenost jejich bydliště od mateřské školy, jakož i obtížnost cesty, po níž se musí ubírat, a možnosti ohrožení jejich zdraví během cesty.
Mateřská škola tedy nemůže odmítnout vydat dítě staršímu nezletilému sourozenci v případě, kdy je tento sourozenec vyzvednutím rodiči pověřen.