Co by nemělo chybět v řádu školní družiny

(podobně jako všechny ostatní řády ve škole) musí být v souladu s Úmluvou o právech dítěte, která byla přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989 v New Yorku a ratifikována ČSFR dne 7. ledna 1991. (statutární orgán) na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 30 odst. 1. Činnost ve školní družině se dále řídí prováděcí vyhláškou č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Každá školní družina má vypracovaný svůj

Vraťme se ale k pravidlům hry – hry na družinu. Řád školní družiny určuje pravidla provozu, stanoví režim, odkazuje na pravidla a povinnosti žáků i jejich zákonných zástupců. Detailní, jednoznačné a co nejvýstižnější specifikování jednotlivých činností družiny má podstatný vliv na celkový chod tohoto zařízení. Klíčovým momentem je tedy volba srozumitelné rétoriky, která odpovídá odbornému legislativnímu jazyku zákonů a vyhlášek, jednoznačnému přijetí za strany rodičovské veřejnosti a jednoduchému pochopení žáky mladšího školního věku. Nabízí se otázka, zda je to vůbec reálné. Pro samotný bezproblémový chod družiny je nutné, aby řád pochopili všichni, především děti. Proto se jako velice vhodné opatření nabízí převést nejdůležitější odstavce řádu do jiné, „neúřední“ podoby, například do souboru otázek a odpovědí.

Otázka:

Odpověď: .

Ještě důležitější než paragrafová pravidla jsou tzv. pravidla formální, která odpovídají etickým i společenským normám. O úctě, zdravení, používání slovíček se v řádu školní družiny psát nebude. Je proto vhodné zahrnout tato pravidla do a vytvořit z nich třeba puzzle, které je součástí výzdoby třídy. Ještě hodnotnější je, pokud děti tato pravidla vymyslí samy. Jejich počet by neměl přesáhnout desítku. Důvodem je snadnější zapamatování, vyšší psychologická důležitost pravidel a z toho vyplývající jejich funkčnost. Za úplnou dokonalost je možné považovat převedení tohoto desatera do jiného, populárnějšího a přijatelnějšího žánru, například do komiksové podoby nebo pohádkového příběhu.

Vzhledem k tomu, že školní družina je forma zájmového vzdělávání a jedná se o dobrovolnou a nepovinnou součást školní docházky, musí řád této součásti školy obsahovat také jednoznačná kritéria pro přijetí, ale také vyloučení z docházky. Obě dvě témata jsou velice choulostivá, protože se v případě sporu mohou obrátit proti vedení školy.

Přijímání do školní družiny je legislativně podmíněno řádně vyplněnou písemnou přihláškou. Vzhledem k tomu, že zájemců o družinu je často více, než je možné školou uspokojit, je nastavení dalších kritérií velice důležité. Tato kritéria nesmí být diskriminující a nesmí zvýhodňovat žádnou skupinu žáků. Za kontroverzní je možné považovat upřednostňování dětí zaměstnaných rodičů nebo dojíždějících žáků. V konečném důsledku by mohlo dojít k tomu, že nespokojení rodiče, jejichž dítě nebylo přijato do školní družiny na úkor dítěte zaměstnaného rodiče, se budou dožadovat přijetí svého syna či dcery v momentě, kdy rodiče jiného přijatého dítěte přijdou o práci, a to z jakéhokoli důvodu, třeba i zdravotního.

Podobná situace může nastat v případě přestěhování rodiny ze vzdálenější části spádové oblasti do místa školy. Bylo-li by kritériem pro přijetí to, že je upřednostňován žák dojíždějící, a on přestane dojíždět, nesplňuje pak podmínky a měl by uvolnit místo jinému žákovi. I tato podmínka je těžko vymahatelná.

Jednoznačným kritériem pro přijetí může být věk uchazeče. Posláním školní družiny je organizování bezpečné zájmové činnosti žáků po vyučování, jejich rekreace, odpočinku a přípravy na vyučování. Z merita věci vyplývá, že nejpotřebnější je umístit do družiny žáky nejmladší, tedy prvňáky. S postupujícím věkem je nárok snižován. V řádu školní družiny je možné tuto skutečnost ošetřit například následujícím odstavcem:

Pro žáky, kteří z kapacitních důvodů nemohou být do družiny přijati, je možné zřídit (§ 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání). I když legislativa uvádí, že školní klub je přednostně zřizován pro žáky druhého stupně, je možné do něj zařadit žáky prvního stupně, kteří nejsou přihlášeni do školní družiny (§ 7 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání). Tímto způsobem může škola vyhovět všem rodičům, kteří požadují od školy zájmové vzdělávání.

Na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 31 odst. 1 Tuto skutečnost je nutné například touto formulací:

Zájmové vzdělávání je v našem školském systému Vše opět upravuje vyhláška č. 74/2005 Sb., konkrétně její 3. část a § 14. Úplata nesmí přesáhnout 120 % průměrných skutečných neinvestičních nákladů na žáka za minulý kalendářní rok. Úplata bývá zpravidla splatná předem a bývá obvyklé rozdělit ji na dvě pololetní splátky. Organizace kontroly úplaty je v režii samotné školy. nebo ekonoma školy. Ředitel školy může úplatu také prominout, a to na základě § 11 odst. 3 zmiňované vyhlášky. Celkové znění v odstavci Úplata může znít například takto:

Před tvorbou řádu školní družiny nebo jeho úpravou je dobré prostudovat několik předloh od komerčních dodavatelů a řídit se vlastním selským rozumem. Jak každý z nás ví, i zde platí: dva odborníci – tři názory. A který je ten správný? No přece ten čtvrtý! Proto je vhodné nechat projít jednotlivé stati řádu pedagogickým sborem. Po ustálení znění ho jistě schválí pedagogická rada. Řád školní družiny je součástí školního řádu, a proto je nutné ho předložit ke schválení školské radě.