Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, která může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.
Výchovná opatření ve školní družině a možné vyloučení
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková
odbornice na školskou problematiku
Výchovná opatření
pozitivního charakteru jsou pochvaly nebo jiná ocenění.
Vzhledem k tomu, že udělení pochvaly či jiného ocenění žákovi nebo studentovi má veskrze pozitivní charakter (z jeho udělení nevznikají žákovi či studentovi žádné povinnosti), školský zákon nestanoví žádné další podrobnosti týkající se okolností, za nichž lze toto výchovné opatření udělit, nebo způsobu jeho udělení. Druhým typem výchovných opatření jsou pak kázeňská opatření. Jak již z jejich názvu vyplývá, jedná se o
opatření sankčního charakteru
ukládaná školou nebo školským zařízením žákovi nebo studentovi v důsledku jeho porušení povinností vztahujících se k poskytování vzdělávání a školských služeb ve škole či školském zařízení.V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že ukládat kázeňská opatření je možné pouze v rámci poskytování vzdělávání ve škole a školských služeb ve školském zařízení a činností s tím přímo souvisejících. Možnost využití kázeňských opatření je tak vázána na porušení školského zákona (především povinností žáků a studentů stanovených v § 22 školského zákona) nebo školního řádu nebo vnitřního řádu [ jako základního vnitřního předpisu školy nebo školského zařízení, který může v souladu s § 30 odst. 1 školského zákona upravovat pouze pravidla chování či další práva a povinnosti uvnitř školy nebo školského zařízení, nikoliv práva a povinnosti žáků a studentů mimo školu či školské zařízení (v jejich volném čase, doma apod.)]. Obdobně je upravena možnost ukládání dalších kázeňských opatření v jednotlivých prováděcích právních předpisech.
Školský zákon vymezuje tato kázeňská opatření:
podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení a
další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.1)
Forma uložení dalšího kázeňského opatření není školským zákonem nijak předepsána. Při jeho ukládání je však nezbytné respektovat právo žáka nebo studenta, popřípadě jeho zákonného zástupce (resp. rodiče či jiné osoby plnící vyživovací povinnost) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3 školského zákona.2)
Výchovná opatření dle § 31 školského zákona se vztahují i na školská zařízení. Z citace zmíněného paragrafu však lze dovodit, že
vychovatel/vychovatelka ve školní družině nemají ze své pozice pravomoc kázeňská opatření udělovat.
Mohou však řediteli školského zařízení, popřípadě třídnímu učiteli dodat podklady pro návrh na kázeňské opatření. Vnitřní řád by měl řešit i případná výchovná opatření, včetně možnosti vyloučení účastníka ze zájmového vzdělávání.Ředitel školského zařízení může rozhodnout o vyloučení žáka ze školní družiny, pokud tento žák soustavně nebo nějakým významným projevem porušil kázeň a pořádek, ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních nebo z jiných zvláště závažných důvodů, přičemž zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem. Toto rozhodnutí by měl předem projednat se zákonnými zástupci žáka, vyhotovit o něm písemný zápis a informovat o něm zřizovatele. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním řádem, může ředitel školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení.
O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Vyloučením nezaniká občanskoprávní vztah mezi právnickou osobou a vyloučeným žákem či studentem, případně zákonnými zástupci nezletilého žáka. Povinností právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení je se s tímto účastníkem vzdělávání vypořádat například vrácením části úplaty.
1) Komentář k zákonu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. ASPI.
2) Komentář k zákonu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. ASPI.