Základní právní momenty spojené s činností školní družiny

Jak je známo, školní družina je typem školského zařízení pro zájmové vzdělávání, ve kterém se žákům poskytuje zájmové vzdělávání (§ 111 odst. 1 školského zákona, § 3 písm. c) vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění].

Činnost školní družiny vykonává určitá právnická osoba. Obvykle tato právnická osoba také vykonává činnost školy (mateřské školy, základní školy) a dalšího školského zařízení – školní jídelny.

V právních předpisech, rejstříku škol a školských zařízení a dokumentaci proto najdeme formulace: atd.

Tyto základní vztahy jsou jednoduché a známé. Přesto někdy v praxi „sklouzáváme“ k chápání školní družiny jako součásti základní školy. Z tohoto mylného předpokladu pak vyplývají stejně mylné interpretace pracovněprávních vztahů (např. suplování vychovatelky školní družiny v základní škole, stanovení týdenního rozsahu přímé vyučovací povinnosti podle základní školy, chybné úvahy o vztazích vůči školské radě atd.).

I když současná legislativa neumožňuje docházku žáků školní družiny do mateřské školy, podle (Věstník MŠMT sešit č. 8/2011) může právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy při dodržení podmínek vymezených v (příloha č. 1) s rodiči žáků smluvně dohodnout svěření žáka k dohledu v mateřské škole (příloha č. 2).

Současně je vhodné upozornit, že se jedná o smluvní úpravu docházky žáka školní družiny do mateřské školy, nikoli dítěte mateřské školy do školní družiny.

I když pro zájmové vzdělávání není vypracován rámcový vzdělávací program, školní družina musí poskytovat zájmové vzdělávání v souladu se školním vzdělávacím programem. Ustanovení § 5 odst. 2 školského zákona stanoví:

Vzhledem k tomu, že se školská rada zřizuje pouze při základní, střední a vyšší odborné škole (§ 167 odst. 1 školského zákona), nezřizuje se při školní družině. Proto se školská rada nevyjadřuje k návrhu školního vzdělávacího programu školní družiny a k jeho následnému uskutečňování ani neschvaluje vnitřní řád školní družiny.

V pracovní smlouvě vychovatelky školní družiny je jako obvykle uvedeno: v . Z tohoto triviálního konstatování však vyplývá, že vychovatelka školní družiny nemůže vykonat práci např. učitele 1. stupně základní školy. To znamená, že pokud nemá sjednánu smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce coby učitel 1. stupně, pak nemůže za učitele 1. stupně „suplovat“ ani „do úvazku dobírat“ hodiny na 1. stupni základní školy (typicky výchovy), nemůže na základní škole vykonávat dohled.

veřejné školní družiny (v právnické osobě zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí) je stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, v rozpětí

Stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti se provádí na období školního vyučování (tj. od září do června) nebo jednotlivá pololetí školního vyučování (§ 23 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících). V průběhu období školního vyučování nebo pololetí nelze stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti měnit. Jestliže např. ředitel stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vychovatele veřejné školní družiny na školní rok na spodní hranici rozpětí (tj. 28 hodin), pak na 29 nebo 30 hodin, a tím řešit např. „zástup“ za jinou vychovatelku školní družiny, která je v pracovní neschopnosti.

Dále platí, že jakýkoli („celému úvazku“). Jestliže ředitel stanoví v určitém školním roce týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vychovatele veřejné školní družiny na horní hranici rozpětí (tj. 30 hodin) a v následujícím školním roce na spodní hranici (28 hodin), pak odsud nemůže dovozovat, že pracovní doba vychovatele školní družiny je kratší (0,93) a náleží mu nižší plat.

V některých příspěvkových organizacích je vedle zástupce ředitele základní školy jmenován (§ 33 odst. 3 písm. f) zákoníku práce]. Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školní družiny je uveden v bodu 6.4 přílohy k nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, a odvíjí se od počtu oddělení školní družiny.

Na uvedeného zástupce školní družiny nelze vztáhnout ustanovení týkající se zástupce ředitele základní školy (bod 2.8 přílohy k nařízení č. 75/2005 Sb., v platném znění) na základě např. následující úvahy:

Jak bylo uvedeno výše, chybný předpoklad, ze kterého dotaz vyplývá, je následující: Školní družina je součást základní školy. Proto nelze na zástupce ředitele pro školní družinu použít pravidla určená pro zástupce ředitele základní školy, počet tříd základní školy aplikovat na počet oddělení školní družiny a vyvodit podstatně nižší týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti.

Vychovatelé školní družiny vykonávají výchovnou práci a v rámci výchovné práce (§ 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících). Přímá výchovná práce je dále označována legislativní zkratkou „přímá pedagogická činnost“. Jak je známo, přímá pedagogická činnost je obecně charakterizována ustanoveními § 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících jako přímé působení na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (tj. podle školského zákona).

Práce vychovatelů školní družiny je značně různorodá. Zejména v souvislosti s činnostmi, při kterých vychovatelé zajišťují jakési „přechodové mezičasy“ před zahájením vzdělávání nebo po skončení vzdělávání v základní škole, vzniká dotaz – vykonává vychovatel v této době přímou, nebo nepřímou pedagogickou činnost (dohled)? Typicky se jedná o přesun žáků z budovy (místnosti), ve které probíhá zájmové vzdělávání, do základní školy nebo převzetí žáků po skončení vzdělávání v základní škole, jejich přesun do školní jídelny a oběd žáků ve školní jídelně.

Odpověď závisí na tom, jak odpovíme na další dotaz. Uskutečňuje vychovatel v uvedených „mezičasech“ výchovu v souladu se školním vzdělávacím programem školní družiny? Pokud vychovatel přímo působí na žáka a uskutečňuje výchovu v souladu se školním vzdělávacím programem školní družiny, pak vykonává přímou pedagogickou činnost. Ze školního vzdělávacího programu školní družiny má být zřejmé, jak se v „mezičasech“ realizují zejména cíle, formy, obsah a časový plán zájmového vzdělávání.

Dále by měl být výkon přímé pedagogické činnosti v uvedených „mezičasech“ obsažen ve výchovně-vzdělávacích plánech.

Školní družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost školní družiny v době školních prázdnin (§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění). Odsud plyne, že ve vztahu ke školní družině ředitel školy nevyhlašuje ředitelské volno. Školní družina může vykonávat činnost pro účastníky, nebo účastníky a jejich zákonné zástupce, i ve dnech pracovního volna (§ 8 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění).

Žáci (účastníci) školní družiny se mohou účastnit vzdělávání ve školní družině i v době školních prázdnin. Tito žáci se mohou současně stravovat ve školní jídelně. Je však nutné vyřešit otázku

Školský zákon, bohužel, upravuje „školní stravování“ ve dvou paragrafech, které nejsou svým obsahem zcela v souladu:

Nesoulad uvedených ustanovení je nutné překlenout výkladem a následně rozhodnutím ředitele právnické osoby, která vykonává činnost školní jídelny. Vzhledem k tomu, že školní jídelna může (nemusí) v době školních prázdnin poskytovat školní stravování, ředitel rozhodne, zda školní jídelna v době školních prázdnin bude, nebo nebude poskytovat školní stravování.³⁾

Jestliže v době školních prázdnin školní jídelna nebude poskytovat školní stravování, pak žákům vzdělávajícím se v době školních prázdnin ve školní družině nelze poskytnout „dotovaný“ oběd (pouze ve výši finančního normativu dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb., v platném znění) a do úplaty za stravování budou zahrnuty také věcné, osobní a případné další režijní náklady.

Jestliže v době školních prázdnin školní jídelna bude poskytovat školní stravování, pak uvedeným žákům bude poskytován „dotovaný oběd“.

Jednou z forem činnosti školní družiny je pravidelná výchovná, vzdělávací a zájmová činnost (§ 2 písm. b) vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění], typicky jsou to vzdělávací a informační aktivity, činnost stálých („zájmových kroužků“), kurzy, školení, pravidelná sportovní cvičení, činnost v hudebních souborech atd. Právě činnost zájmových kroužků školní družiny může právně správně vyřešit organizování kroužků, jestliže škole nevyhovuje organizování kroužků v rámci doplňkové činnosti a za úplatu.⁴⁾

Jak uvádí § 31 odst. 2 školského zákona, ředitel školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo vnitřním řádem rozhodnout o V tomto případě samozřejmě možnost vyloučení není podmíněna tím, že žák splnil povinnou školní docházku.

Vyloučení nebo podmíněné vyloučení žáka ze školní družiny je výsledkem správního řízení.

Ředitel školní družiny zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí má možnost prominout nebo snížit úplatu za školní družinu v případech uvedených ustanoveními § 11 odst. 3 a odst. 4 vyhlášky č. 74/2005 Sb., v platném znění. Dále má tento ředitel pravomoc rozhodnout o snížení nebo prominutí úplaty zejména v případě žáků se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením na základě ustanovení § 123 odst. 4 školského zákona.

Školní družina je školské zařízení, jehož činnost vykonává určitá právnická osoba.