Vánoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky a jsou oslavou narození Ježíše Krista. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. V Česku je však za nejvýznamnější den Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti. Naši předkové mu přikládali zvláštní význam, a proto se udržovalo mnoho tradičních rituálů a zvyklostí, které měly zajistit nejen zdraví a štěstí všech členů rodiny, ale i hospodářský užitek, například bohatou úrodu. Pojďme společně nahlédnout do dob minulých a ponořme se na chvíli do oslav Vánoc dle zvyklostí našich předků.
Co připravovaly naše babičky a prababičky na štědrovečerní stůl
Mgr.
Miroslava
Strakatá,
ředitelka MŠ Slunečnice Maršovice, lektorka DVPP
Jídelníček a stolování na Štědrý den
Štědrý den byl postním dnem. Věřilo se, že kdo se v průběhu dne nenechá zlákat pochoutkami, uvidí večer zlaté prasátko. Hospodyně připravovaly polévku "štědračku", do které dávaly vše, co se urodilo - hrách, čočku, tuřín, brambory, pohanku, zeleninu, houby, zásmažku dělaly z hovězího oleje. Smyslem tohoto zvyku bylo, aby byl v chalupě vždy dostatek jídla. U štědrovečerní večeře mělo být devatero jídel, od všeho trochu. Na stole nesměl chybět například chléb, vánočka a cibule. Hospodyně prostíraly stůl vždy pro sudý počet lidí. Pokud byl počet lidí v chalupě lichý, prostřelo se o jeden talíř navíc. Tradovalo se, že před večeří chodí obhlížet prostřené stoly smrt a kde najde lichý počet, tam se v příštím roce pro jednoho člena rodiny vrátí. Pro dostatek peněz po celý rok se dávaly pod talíře mince nebo šupin z kapra. Nohy stolu se omotávaly řetězem, což mělo dva významy - obranu proti zlodějům na poli a soudržnost rodiny.
Ke štědrovečerní večeři se usedalo, když vyšla první hvězda. Na začátku večeře se podávala oplatka s medem, poté přišla na řadu polévka a jako hlavní chod lidé jedli kroupový nákyp s houbami, který nesl název "černý kuba". Mezi další pochoutky patřilo například sušené ovoce - křížaly, sušené švestky, hrušky a rozinky, čerstvá jablka a ořechy. Na závěr večeře se podával čaj nebo punč s vánočkou nebo závinem, později s cukrovím. Bývalo zvykem, že části večeře odnesl po jídle hospodář s hospodyní také drůbeži, dobytku a ke stromům pro dobrou úrodu a užitek v příštím roce.
Základem pro přípravu štědrovečerní večeře byly potraviny, které byly v domácnostech běžné - hrách, čočka, brambory, zelenina, sušené ovoce, med, houby... Dle krajovýc