Kdy jste naposledy napsali něco delšího vlastní rukou, a ne na počítači? A kdy naposledy to byl souvislejší text, u kterého jste vedle obsahu hleděli i na vizuální prezentaci? Kaligrafka Michala Matysová se věnuje v třetím tisíciletí stále vzácnějšímu oboru. Nejenže je schopna věrně zachytit určitý text, ale zároveň se orientuje napříč historickými obdobími, a reprodukuje tak i dobové nápisy. Jak sama říká, právě v době počítačů si lidé ke krasopisectví nebo přímo kaligrafii nacházejí cestu jen těžko. I přesto se ale právě k vědě o krásném písmu dospělí v dnešní době dostávají třeba pomocí speciálních kurzů.
Kaligrafka Michala Matysová: Krasopis je zase v módě
Mgr.
Oliver
Jahn
Vedl rozhovor, spolupracovník Řízení školy.
Zájem o kaligrafii mezi lidmi v posledních letech roste, stává se vám ale přesto, že lidem musíte vysvětlovat, co děláte? Co je podle vás začalo na kaligrafii přitahovat?
V dnešní době již na základní škole převládá text tištěný, učí se pomocí počítačů, a tak děti nerozvíjejí písmo a krasopis od útlého dětství, jako to bylo dříve. Když pak chce někdo napsat svatební oznámení nebo jiné ručně psané vizitky, je problém najít někoho s vypsanou rukou a zajímavým rukopisem. Tak obyčejná věc, jako je psané písmo, začíná být vlastně vzácnou dovedností. Co znamená pojem kaligrafie, vysvětluji velmi často.
Jaký je rozdíl mezi písmomalířstvíma kaligrafií?
Nikde asi nenajdeme přesný popis, co tato slova označují. Dle mě je rozdíl velký. Písmomalířství podléhá módním trendům a představím si pod ním ručně psané tabule v restauracích, na fasádách domu, psaní fixem apod. Pod kaligrafií si představím historické písmo. Písmo ve vývoji doby a osvojení si typických znaků pro psaní v různých dobách.
Setkáváte se někdy s tím, že se kaligrafie zaměňuje s jinými obory nebo pracemi? Jak byste shrnula, co všechno ještě pod pojem kaligrafie spadá a co už ne?
Na to se asi nedá jednoznačně odpovědět. Jak jsem řekla již u předchozí otázky – je to velice individuální. V dnešní době existuje hodně písmomalířek, krasopisek. Rády si říkají kaligrafky. Rozdíl mezi takovou písmomalířkou a kaligrafkou je, že novodobí krasopisci ovládají povětšinou jen jedno moderní písmo. Kaligraf je dle mě schopný psát jakýmkoli typem písma v historickém vývoji.
Proč jste se rozhodla věnovat se právě kaligrafii? Kreslila jste si jako malá ráda? Kdy jste přišla na to, že něco jako kaligrafie existuje, inspiroval vás někdo?
Kreslím si od dětství. Proto je zaměření škol a zaměstnání, které jsem si zvolila, výtvarné. Velmi ráda tvořím. Mám rada výzvy. Nikdy nevíte dopředu, jak práce dopadne. S kaligrafií jsem se setkala při studiu restaurátorství a konzervátorství na SPŠG a VOŠG Hellichova. Už tehdy mě velmi bavila. Vyžaduje preciznost a trpělivost. A to se mi líbí. Když mě po rodičovské oslovila má učitelka kaligrafie profesorka Jana Průšová, jestli bych jí nechtěla pomoci s výukou, byla jsem nadšená. Je mi velkou ctí učit se od mistra v oboru.
Co nejzajímavějšího jste měla (v rámci kaligrafie) za svoji kariéru možnost vytvořit?
Krom vedení prací svých studentů občas mohu vytvořit i kopii nějaké listiny. Netradiční byla práce na písmu malovaném na zdi o velikosti 10 × 5 m.
Pod pojmem kaligrafie si lidé často představí písmenka plná kudrlin, je ale kaligrafie nějak ohraničená (může spadat pod kaligrafiii něco, co už nevypadá jako písmena)?
Kdybychom zabrousili do historických písem, zjistili bychom, že část z nich nebyla pro laiky vůbec čitelná. Podléhala době a výtvarnému slohu, ve kterých vznikala. Jejich tvar je ovlivněn nástrojem, kterým se v té době psalo. Od bambusových tyček přes hranatě seříznutá husí brka až po špičaté hroty – a tím se dostáváme ke „kudrlinkatému“ písmu. Velice zajímavé je také další odvětví takzvaně volných kaligrafií. Někdy takové kaligrafie vůbec nepůsobí jako psaný text, ale po bližším zkoumání zjistíte, že obraz je tvořen písmeny či slovy, která jsou tvarovaná do kompozice a tím tvoří zajímavý celek volné kaligrafie.
Může krasopsát každý? Co byste poradila lidem, kteří jsou zvědaví a chtějí si to vyzkoušet? Jak správně začít?
Určitě může psát každý, kdo má chuť, trochu trpělivosti a hlavně čas. Důležité je naučit se správné držení kaligrafického pera a trénink jednoduchých čar. Získání jistoty do přesného tahu. Zatím jsem nenarazila na dobrou učebnici kaligrafie. Ale vím, že na ní profesorka Jana Průšová pracuje. Prozatím doporučuji její knihu
Vznik a vývoj písma
.Co vás vedlo k tomu, začít kaligrafii vyučovat?
Po mateřské dovolené jsem svoji dráhu restaurátorky změnila směrem k dětem a jejich výuce. Předávat dětem takto krásný obor, jako je kaligrafie, je
bonus
navíc.Jaké jsou hlavní předpoklady pro to, aby člověk ovládl krasopísmo?
Nejlepší předpoklady pro vyrobení kaligrafie jsou přesnost, preciznost, trpělivost a čistota.
Jak vám šlo psaní ve škole? Měla jste hezký rukopis?
Osobně si nemyslím, že mám hezké písmo. Je hodně vzdálené kaligrafiím, které píši. Slouží pro mě jako záznamová stopa, kterou mohu přečíst jen já.
Sama jste řekla, že kaligrafie je fyzicky náročná. Proč tomu tak je a může se člověk naučit nějaké triky, jak si práci ulehčit?
Držení kaligrafického pera je jiné než klasické držení pera. Hrot se musí udržet v přesném úhlu k lince, takže je zápěstí v nepřirozené poloze. Chvilku trvá, než se student s držením seznámí a začne ho ovládat. Než se toto člověk naučí, hodně to bolí. Když pak pracujete na větší kaligrafii, soustředěnost a rovná záda jsou velice vítány.
Baví studenty výuka kaligrafie?
Velmi doufám, že je baví. Mým úkolem je v nich najít a rozvinout zájem a doufám, že se mi to daří.
Vy se ale neživíte pouze kaligrafií a její výukou, je to tak?
Ano, mám jeden až dva dny v týdnu na realizaci svých prací. Maluji na vše, co mi přijde pod ruku. Nejčastěji na zdi u lidí doma, v restauracích atd. Vlastně mě velmi baví ten protipól: V kaligrafii je základem titěrná, malá práce a zdi jsou velké a dovolí mi se rozmáchnout.
Jako malí jsme ve škole všichni často slýchali, že podle našeho písma se pozná, jaký člověk je. Platí to podle vás?
Zrovna mám rozečtenou knihu o grafologii. Zajímalo mě to samé, na co se ptáte. Jen trochu přemýšlím, jestli se to opět netýkalo lidí dříve. Vracím se na začátek, kdy jsem říkala, že nyní děti přestávají psát. Nevím tedy, jestli se do jejich písma stihnou promítnout i jejich povahové rysy.
Může se kaligrafii věnovat i netrpělivý člověk?
Tady bude asi rychlá odpověď. Ano, může… ale spíše volné kaligrafii. A může být hodně dobrý.
Vedete třeba i nějaké kurzy kaligrafie pro dobrovolníky? Měli by podle vás např. mladí lidé přecházet z Instagramu zpátky na papír? Jak u nich případně vzbudit zájem?
Tato otázka nyní rezonuje světem učitelů – jak děti přimět opustit obrazovky a více život žít. Bohužel s tím bojuji nejen u svých studentů, ale i u svých tří dětí.
Kromě výuky na SPŠG a VOŠG Hellichova v současné době žádné další kurzy nevedu. Je to velmi častá otázka. Bohužel mám ještě tři poměrně malé děti, a tak volný čas věnuji hlavně jim.
Jaké jsou vaše kaligrafické sny a plány?
Mým kaligrafickým snem je podílet se na nějaké učebnici kaligrafie, která by se dostala mezi veřejnost.