Průřezová témata v praxi

Průřezová témata představují v RVP okruhy aktuálních problémů současného světa. Jsou považovány za důležitý formativní prvek , neboť vytvářejí příležitosti pro individuální i společné zapojení žáků do poučeného, uvědomělého a zodpovědného života. Již v názvu jednotlivých průřezových témat je akcentován jejich a jako takové mají potenciál rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů a přemostění do života školy.

Z hlediska organizace výuky je možné zařadit průřezová témata formou

Pokud však jde o variantu 1 a 2, domníváme se, že tímto způsobem témata prakticky ztrácejí svou průřezovost, resp. mezipředmětovost a stávají se izolovaným pohledem konkrétního vyučujícího na problematiku. Oproti tomu zařazování ve formě umožňuje pojmout probírané téma komplexně, s možností participace více pedagogů, a tedy i pestřejší skladby vzdělávacích oblastí.

Aby však mohla být průřezová témata realizována v plném rozsahu, musejí se projektové dny opakovat systematicky a mít ucelenou a předem dobře promyšlenou strukturu. Tu nám v naší škole poskytuje , týdnů a roků, vyhlašovaných zpravidla OSN¹, UNESCO, EU, WHO (Světová zdravotnická organizace), Greenpeace a podobně. Jejich seznam je dostupný např. na Wikipedii. Ověřili jsme si, že šíře jejich problematiky pokrývá naprostou většinu tematických okruhů průřezových témat podle RVP ZV.

V dalším textu se pokusím ilustrovat, jakým způsobem mezinárodní dny využíváme. Současně jsem přesvědčen, že se průřezová témata podobně vyučují i na jiných školách, takže se jedná spíše o sdílení zkušenosti, než že dělám "díru do světa".

V minulém roce jsem referoval o našem projektu EARTH, který jsme uspořádali ke Dni země v rámci průřezového tématu Environmentální výchova (Řízení školy 5/2016). V tomto čísle si vám dovoluji nabídnout naše zkušenosti s tématem , jež jsme naplňovali připojením naší školy k mezinárodní iniciativně ²(10. března 2017). Toto průřezové téma je v RVP ZV charakterizováno akcentem na mezinárodní porozumění, hodnoty humanismu, svobodné lidské vůle, morálky a uplatňování práva. Konkrétně jsme si vybrali druhou odrážku z oblasti vědomostí - téma - a v oblasti hodnot - (RVP ZV, s. 133-134).

Východiskem pro tento jednodenní projekt nám bylo . Při okupaci Tibetu čínskou armádou v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, přes milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Freedom House³ ve své výroční zprávě o svobodě ve světě za rok 2015 zařadil Tibet na druhé nejhorší místo (hned za Sýrii).⁴ Vyvěšování tibetské vlajky má v západní Evropě tradici od devadesátých let. Je symbolickým aktem, který poukazuje na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu, a je vyjádřením solidarity s Tibeťany.

Projekt Vlajka pro Tibet jsme uvedli, jako vždy v podobných případech, na v tělocvičně. Bylo důležité, aby žáci věděli, co vyvěšení vlajky znamená, až druhý den budou přicházet do školy (některé děti viděly ráno po cestě tibetskou vlajku i na dalších budovách a upozorňovaly na ni své rodiče). Shromáždění jsme zahájili přehráním tibetské hymny (z Youtube), při níž jsme stáli v pozoru. Tklivá melodie a vážnost situace, kterou děti vycítily z chování nás učitelů, vzbudily pozornost žáků.

Následně jsme rozvinuli tibetskou vlajku a vysvětlili její symboliku - bílá zasněžená hora a nad ní slunce s paprsky, symbolizujícími radost ze svobody a duchovní štěstí a blahobyt všech bytostí žijících v Tibetu, šest červených pásů na modrém nebi, zastupujících šest původních kmenů, pár sněžných lvů vpředu (sjednocení duchovního a světského života), dva drahokamy (hodnoty buddhistické víry) a žlutý lem (zlato Buddhova učení). Už sama vlajka otevřela aktivní diskusi, v níž jsme porovnávali (s pomocí promítání mapy a fotografií) reálie České republiky a Tibetu - geografickou polohu, hlavní město, náboženství, způsob života, státní představitele (prezident-dalajláma; některé děti si vybavily zprávu z médií o návštěvě dalajlámy v Praze v říjnu 2016).

Takto výrazné kontrasty nám pomohly přemostit diskusi k otázkám (ne)svobody (demokracie v ČR a čínská svrchovanost/ diktatura v Tibetu). I nejmenší děti již mají nějaký prekoncept lidských práv, dokážou si úměrně svému věku uvědomit utlačování, ubližování, ponižování, zotročování, donucování, zatýkání a odsoudit takové chování jako morálně nepřijatelné.

S tímto povědomím přišli žáci druhý den do školy a to už nad hlavním vchodem vlála tibetská vlajka. Každý příchozí žák, rodič i učitel si mohl u vchodu pověsit na provázek barevný papír A6 s fotokopií tibetského (lungty). Lungta je tibetským symbolem dobrého osudu a pohody, doslovně znamená větrný kůň nebo kůň ve větru, a Tibeťané je rozvěšují na významných buddhistických místech, v horských průsmycích a na vrcholech. My jsme jich rozvěsili přes 200 a poslali tak po větru tibetskému lidu naše přání míru a svobody. Vedle samotné vlajky byly modlitební praporky vizuálně výrazným prvkem celé akce. Pro rodiče jsme ve vstupní hale s dětmi připravili výběr fotografií a vysvětlujících textů a rozezvučili jsme prostor nahrávkou tibetských rohů (dung čen) a tibetské mísy. Konečně jsme halu provoněli vonnými tyčinkami. Účinek akce byl tedy umocněn zapojením více smyslů - zrak, sluch, čich a hmat.

Během dne pak žáci společně nakreslili křídami na chodník před školou o průměru přibližně 10 metrů. Ten den se o Tibetu ve škole hodně mluvilo a četlo ( - Petr Sís, 2005; - nakladatelství Verzone, 2012; - nakladatelství Malvern, 2011). Konečně jsme k propagaci celé akce a k rozšíření povědomí o situaci v Tibetu využili i naše sociální sítě, školní web a Facebook.

Ačkoli akce Vlajka pro Tibet měla jen symbolický charakter a nevyústila do žádné konkrétní formy pomoci (petice, , finanční sbírka apod.), věříme, že byla intenzivní připomínkou, že na světě jsou stále národy, pro které není svoboda samozřejmost a které musejí za svá práva bojovat. Stejně tak jsme přesvědčeni, že to nejmenší, co může škola v otázce lidských práv udělat, je zprostředkovávat toto poznání žákům. Na chodbě školy máme ostatně velkým písmem v délce sedmi metrů napsaný tento citát: (Nelson Mandela)

Investice vynaložené v rámci tibetského projektu byly pro školu zanedbatelné - tibetská vlajka z e-shopu Lungta nás stála 350 Kč, k tomu několik desítek kopií a pár krabiček venkovních kříd. Tři hodiny práce koordinátora projektu. Z hlediska poměru nákladů a výsledků jednoznačně efektivní. Některé projekty mohou být ještě nenáročnější. Např. 25. duben je vyhlášen (začíná migrace tučňáků kroužkových z Antarktidy na sever, odkud se vracejí až s příchodem tamějšího jara). Pojďme se domluvit, že celá škola přijde v černobílém. Nic víc, nic míň. Možná se sami žáci začnou zajímat a doptávat svých učitelů na podrobnosti související s ochranou životního prostředí, změnami klimatu, táním ledovců apod.