Rozjet školní Instagram není práce pro čtvrťáky, chce to nasazení

JS: V Instagramu jsme viděli mnohem větší perspektivu. Vést Twitter je časově náročné na vyhledávání obsahu a jeho formulaci. Zároveň jsme nechtěli, aby byl Twitter jen zkráceninou facebookových příspěvků. Twitter vnímám jako nástroj korporátní komunikace pro zákaznickou podporu a počet vrstevnických účtů je omezený.

JK: Hlavním komunikačním kanálem školy zůstává web a Facebook, kde jsou nejdůležitější informace. Pokud máme volit mezi Instagramem a Twitterem, tak je pro nás efektivnější oslovovat lidi na Instagramu. Na spuštění obou sítí jsme měli omezené kapacity, proto jsme se nakonec rozhodli jen pro Instagram.

JS: Začali jsme sledovat současné a bývalé studenty a věřili jsme, že se komunita sledujících organicky rozšíří. V první vlně jsme se soustředili na zhruba osmdesátku lidí, které jsme znali. Nyní vidíme, že se připojili další studenti a začaly nás sledovat i účty jiných škol.

JK: Cílem je prezentovat Zatlanku jako moderní školu a být alternativou k oficiálním komunikačním kanálům, jako je web a Facebook. Začali jsme proto využívat samostatný hashtag #gnz a dali si ho do profilové fotky. Vizuálním dojmem jsme rozhodně nic nezkazili.

JS: Máme celkem shodu, jak by měl být účet veden. Proto si vzájemně věříme a každý tam dáváme obsah za sebe.

JK: Spoléháme na vlastní intuici a předpokládáme, že ten druhý by jednal podobně. Jediné, na co stále zapomínáme, je přepínat mezi školním a soukromým účtem.

JS: Když jsme se rozmýšleli, jaký obsah budeme na Instagram dávat, tak jsme chtěli každý příspěvek nějak kategorizovat. Nechtěli jsme, aby byl účet shlukem náhodných fotografií. Pod hashtagem #nazatlance jsme původně chtěli ukazovat prostory, ale postupně se z něj stal obecný hashtag, stejně jako #gnz. #ZatlaArt používáme pro umění a výstavy na chodbách, #alt zase připojujeme k naší alternativní třídě, která je nyní nově na gymnáziu otevřena. #lidenazatlance měly být tváře lidí, ale studenti se nechtějí nechat fotit a být zveřejňováni pod nějakou institucí. Tváře a lidé jsou ale podle nás jednou z nejatraktivnějších forem obsahu.

JK: Zda se nějak závratně šíří povědomí o našem účtu, nevíme. Známe jen počet sledujících. A na zjištění toho, co nám funguje a co ne, nemáme ještě dostatek dat. Nepochybně ale zabírají Insta Stories, jejich sledovanost je velmi vysoká.

JS: Neměli jsme jednotnou strategii, chtěli jsme jen, aby fotky byly pěkné.

JK: Každé foto se hodí na něco jiného, jinou kompozici a filtr bude mít školní akce a odlišně budeme přistupovat k fotce plakátu či archivnímu snímku s absolventy. Účet budeme předávat, tak ani nechceme své následovníky omezovat tím, že budou muset řešit námi prosazovanou vizuální jednotu.

JK: Načasovali jsme spuštění účtu v týdnu, kdy byl maturitní ples, den otevřených dveří a třetí den nešla voda. To jsme dávali na Insta Stories a tím se povědomí o našem účtu rozšířilo mezi další skupiny. Takže zafungoval i princip náhody. Samotný den otevřených dveří nám přivedl 20 nových sledujících.

JS: Byli jsme hodně aktivní na začátku, ale vzali jsme si na čtvrťák velké sousto. Čím víc se blíží maturita, tím méně je času. Hodně lidí si myslí, že práce na Instagramu spočívá jen v přidávání fotek, ale jde o shánění obsahu, což nikdy není jednoduché. Jedná se o permanentní komunikaci s ostatními, potřebovali bychom udržovat komunikaci oboustranně.

JK: Měli jsme velké oči, i když jsme věděli, že bude málo času. Je nutné více komunikovat dovnitř školy a nejsme na všech akcích. V každé skupině či třídě by měl být někdo, kdo si na nás vzpomene a pošle foto. A ví přesně, co potřebujeme. Proto jsme se nyní zaměřili spíše na předání účtu. Adepty jsou studenti našeho ALTu, kteří by účet převzali. I proto už v poslední době nejsme aktivní, protože by nemělo smysl zveřejňovat jen pár příspěvků za měsíc. Raději nejdřív najdeme někoho, komu účet předáme, a poté mu pomůžeme rozjet účet opět naplno.