Kombinované studium využívá dvě formy výuky – prezenční a distanční. Žáci tak absolvují část výuky v prezenční formě a část výuky v distanční formě.
Kombinovaná výuka v základních uměleckých školách
NPI
ČR
V roce 2021 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokusné ověřování obsahu, metod a organizace kombinované výuky v základních a středních školách. Hlavním cílem ověřování je připravit kvalitní podklady pro rozhodování o tom, zda a jak začlenit kombinovanou výuku do systému vzdělávání v České republice. Pokusné ověřování potrvá až do roku 2025.
Do ověřování se v průběhu projektu zapojily také základní umělecké školy (ZUŠ). Ty jsou specifické v tom, že poskytují nepovinné vzdělávání. Oslovili jsme ředitele pěti ZUŠ a zeptali jsme se jich na to, proč se rozhodli zúčastnit pokusného ověřování kombinované výuky, co jim tato forma výuky přinesla nebo s jakými obtížemi se při ní museli vyrovnat.
Nechtěli jsme přijít o cenné zkušenosti
Ředitelé ZUŠ chtějí během pokusného ověřování navázat na distanční vzdělávání v době uzavření škol během covidové pandemie. Ocenili možnost dále rozvíjet nové výukové metody v době, kdy distanční výuka již není nezbytně nutná a mnoho škol od ní zcela upouští.
„Chtěli jsme, aby naši učitelé nepřišli o poměrně živelně nabyté zkušenosti s principy distanční výuky v době, kdy ostatní školy, pokud nejsou zapojené do projektu, takto vyučovat legálně nemohou. Považujeme distanční výuku za příležitost a za užitečnou alternativu prezenční výuky v době, kdy je její využití zapotřebí nebo z různých důvodů nutné,“
říká Vít Rakušan, ředitel Základní umělecké školy v Jablonci nad Nisou.Ředitelé si velmi cení příležitosti, že mohou být součástí projektu, který zkoumá možnosti moderního vyučování se zapojením digitálních technologií. Vyzdvihují urychlení digitalizace škol, rozšíření vzdělávací nabídky i formování nového postoje ke vzdělávání založeného na inovaci a atraktivitě. V neposlední řadě oceňují nové pohledy na plánování obsahu vyučovacích hodin a hodnocení žáků, možnost uplatnit přirozenou kreativitu učitelů i žáků a vyšší flexibilitu při organizaci vzdělávání.
„Rozhodli jsme se pro účast, protože jsme chtěli dosáhnout obohacení a zatraktivnění výuky prostřednictvím nových výukových metod a prostředků,“
prozrazuje Martin Hauptmann ze ZUŠ Učňovská v Praze 9.Nebát se novinek
Přestože se kombinovaná výuka neobešla bez určitých obtíží, zejména technického a finančního rázu, ředitelé si možnost jejího využití pochvalují a doporučují ji i ostatním uměleckým školám.
„Nebojte se novinek,“
říká ředitel ZUŠ Rýmařov Jiří Taufer,
„škola, která nereflektuje celospolečenský a vlastně celosvětový vývoj, je odsouzena k zániku
.
“
V procesu zavádění moderních výukových metod je podle ředitelů nejdůležitější komunikace se všemi zúčastněnými, trpělivé vysvětlování a naslouchání.
„Když se hned na začátku správně vysvětlí smysl, účel, pak to jde samo,“
konstatuje Jiří Stárek ze ZUŠ Hostivař.Ptali jsme se také na to, v jakých předmětech uměleckého vzdělávání pracovali učitelé s kombinovanou výukou nejčastěji. Často byla zmiňována hudební výchova, naopak v tanečním oboru a obecně v kolektivnějších aktivitách prý o distanční část výuky nebyl zájem.
„Nejlépe se nám kombinovaná výuka osvědčila při výuce předmětu hudební nauka…, své uplatnění má ve výuce hry na klavír, housle, ale i například na pozoun,“
popisuje své zkušenosti ředitel ZUŠ v Teplicích Aleš Hajíček.Není dobré zůstat v digitální době analogovým učitelem
Všichni oslovení ředitelé považují kombinovanou výuku za užitečné doplnění vzdělávací nabídky a rádi by ji v české školní praxi dále rozvíjeli. Vzhledem k mnoha pozitivům, která s sebou přináší digitální vzdělávání, doporučují distanční a kombinované modely výuky legislativně začlenit do českého vzdělávacího systému.