Setkání skupiny V4 a sněm AZUŠ EMU na Slovensku

Sněm navštívil ministr školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky Dušan Čaplovič. Ústředním tématem sněmu se staly otázky budoucího financování a struktury uměleckého vzdělávání. Jindřiška Kudrlová ve svém příspěvku mj. hovořila o připravovaných změnách financování českých uměleckých škol, zkušenostech a snaze AZUŠ ČR o vytvoření stabilního a rovnoměrného financování ZUŠ.

Pracovní setkání zástupců asociací Slovenska, České republiky, Maďarska a Polska (V4) následovalo po jednání sněmu AZUŠ EMU Slovensko. Skupina V4 se poprvé sešla v Mikulově na podzim roku 2012 a formálně nastartovala spolupráci zemí s podobnou historií, současností i strukturou uměleckého vzdělávání. V Mikulově se tehdy představil český model základního uměleckého vzdělávání a informoval skupinu V4 o probíhající reformě základního uměleckého vzdělávání. Výstupy byly předneseny na valné hromadě EMU v polském městě Przemysl v květnu roku 2013. V usnesení EMU se konstatovalo, že skupina V4 přináší do struktur EMU nové impulsy a systém, který se po boku Skandinávské skupiny stává svým obsahem a přínosem významným lídrem v EMU.

Letošní rokování V4 na Štrbském Plese zařadilo do programu dva hlavní body: reformu v Polsku a kariérní řád v Maďarsku. K jednotlivým bodům přináším několik postřehů.

V Polsku existují školy, které mají jeden obor – hudební. Ten je rozdělen do dvou stupňů. První se víceméně shoduje s naším českým modelem základního uměleckého vzdělávání. Druhý stupeň je završen maturitou a umožňuje studentům pokračovat v dalším uměleckém či jiném terciálním vzdělávání. V současnosti probíhá reforma uměleckého školství co do průběhu podobně jako v České republice. Po pilotáži je naplánováno zahájení reformy na září roku 2014 ve všech polských uměleckých školách prvního i druhého stupně. Pro ilustraci heslovitě vybírám několik klíčových částí z „polského RVP ZUV“. Je zajímavé, kolik styčných bodů nalezneme s naším RVP, a na straně druhé, kolik jich je jiných, vhodných k zamyšlení či inspiraci. Zde spatřuji nadmíru pozitivní přínos mezinárodní spolupráce, který může naší snaze o rozvoj českého uměleckého vzdělávání jen a jen prospět a vybavit nás argumenty i ověřenými zkušenostmi zvenčí.

Žáci získají znalosti a dovednosti, které vycházejí z diagnostiky možností a potřeb jednotlivých žáků. Žáci jsou aktivní a soběstační v procesu rozhodování svého uměleckého růstu a rozvoje své školy. Sociální normy jsou dodržovány tak, aby se žák mohl chovat přirozeně a cítit se v bezpečí. Škola se ve své činnosti dokáže zaměřit na aktivity, které diagnostikují a odstraňují případné hrozby.

Škola má koncepci rozvoje (stará se o správný průběh a proces zlepšování vzdělávání). Vzdělávací příležitosti umožňují provádění úkolů ve prospěch instituce a potřeb vzdělávání. Vzdělávací procesy jsou plánované. Vzdělávací aktivity jsou konzistentní a odpovídají potřebám žáků. Škola má zvýšený zájem o dosažení úspěchu.

Žáci jsou integrujícím prvkem školy. Škola spolupracuje s místním prostředím pro rozvoj vlastní a místní. Žáci využívají daných přiměřených podmínek ke vzdělávání. Škola spolupracuje s kulturními institucemi. Rodiče jsou partnery školy.

Fungující týmová spolupráce. Existence evaluace interní a externí. Zajišťuje odpovídající prostorové podmínky a vybavenost nezbytnou pro vzdělávání.

Kompetence:

Žák:

Žák:

Žák:

Maďarská snaha o motivaci učitelů v jejich profesním růstu procházela rozsáhlou odbornou diskusí. Kariérní řád se přepracovával v době, kdy díky nízkým platům nebyl dostatek kvalifikovaných učitelů, a pro několik tisíc maďarských pedagogů se řád stal jistou nadějí na změnu k lepšímu. Konečný model obsahuje tři stupně: začínající učitel (elév), praktický učitel a mistr. Začínající učitel má možnost po sedmi letech vykonat atestaci (zkoušku), na základě které postoupí do druhého stupně. Tato zkouška je založena na vytvoření portfolia o 200 stranách, které obsahují profesní životopis, pedagogickou praxi, zkušenosti a soubor praktických úloh (příprav učitele na vyučování), které v písemné podobě a na videu předkládá tříčlenné komisi (ředitel, odborník-mistr, člen asociace učitelů). Dále komise navštíví několik vyučovacích hodin a na základě všech podkladů konstatuje, zda učitel postupuje do druhého stupně kariérního řádu a s tím spojeného platového postupu. Podobný postup je nejdříve po dalších sedmi letech uplatněn pro vstup do stupně mistr. Mistr pak může hodnotit své kolegy a školní jevy a k této činnosti má přidělen jeden volný placený den v týdnu.

Kariérní řád byl zaveden v září roku 2013 a všichni učitelé, včetně těch s dlouholetou praxí, byli zařazeni do prvního stupně (začínající učitel). Zařazeni ovšem byli s tím, že jejich stávající plat nesměl být snížen. Další pro nás specifickou situací je fakt, že ředitel může rozhodnout o úvazku učitele v rozmezí od 22 do 26 hodin přímé vyučovací činnosti týdně. Nastává tak situace, kdy jeden učitel vyučuje 26 hodin týdně za stejné peníze jako jeho kolega s 22 hodinami týdně. Pro zajímavost – nástupní plat maďarského učitele, který je v kategorii začínající, činí 600 eur.

Organizační struktura řízení škol také doznala zásadních změn. Aby státní správa zjistila, kolik dětí je optimální stav na jednu školu, nesmí být v současnosti po dobu dvou let založena žádná škola. Zhruba 2800 základních a středních škol všech typů s 160 000 zaměstnanci ve 198 okrscích má jednoho generálního ředitele. Každý okrsek má svého ředitele s pravomocemi podobnými, jako mají naši ředitelé škol – právních subjektů. Ředitelé maďarských škol mají pravomoce velmi okleštěné a podléhají řízení ředitelů okrsků. Každý ředitel je jmenován generálním ředitelem.

Na pracovním jednání na Štrbském Plese zaznělo jasné pokračování spolupráce skupiny V4. Na valné hromadě EMU, která se bude konat na podzim 2015 v Manchesteru, budou představeny výsledky posledního roku skupiny V4: