Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).
K závěru, že souhlasy nemají v prostředí škol příliš místa, došlo i Ministerstvo školství. Ve své aktualizované metodice uvádí, že
„škola zpracovává osobní údaje ve většině případů přímo za účelem plnění povinností, které jí stanoví právní předpisy, resp. ve veřejném zájmu nebo v oprávněném zájmu školy; zpracování osobních údajů na základě souhlasu ve smyslu Obecného nařízení (GDPR) je v prostředí škol zcela okrajové
.
“
1)Nejčastěji tedy škola zpracovává osobní údaje na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) Obecného nařízení (GDPR), tedy pro splnění právní povinnosti. Jedná se plnění právních povinností podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve