V duchu motta „Společně se ZUŠlechtíme“ nejmenší umělecké školy v kroměřížském okrese – ZUŠ Zdounky – jsme ustáli dlouhodobou distanční výuku a už několik týdnů se radujeme z postupného návratu umění do naší školy.
Nikdo z nás už nebyl během podzimní pandemické vlny zaskočen změnou na přechod do virtuálního prostředí. Tím pádem komunikace i spojení přes nejrůznější aplikace bylo jednodušší. Netušili jsme však, že kromě krátkého adventního návratu to vše bude trvat tak dlouhou dobu. Být ve škole necelé čtyři měsíce z deseti je opravdu málo. Obzvlášť, když jde o umění. Ale když se chce, všechno jde. Tímto heslem se asi řídila většina mých kolegů, protože všem nám bylo přes zimní měsíce jasné, že už nemůžeme nic plánovat a předvídat dopřed