Možná si vzpomenete na příběh, který v roce 2018 obletěl republiku. Byl o Medě, žákyni třetí třídy, která ve výtvarné výchově dostala za obrázek hada čtyřku. Na tom by nebylo asi nic až tak zvláštního, to se v českém školství nejspíš stává denně. Bohužel. Učitel v samozvané roli arbitra vnímání krásna a estetična hodnotí a známkuje. Had nehad. Snaha nesnaha. U novinářů a později i široké veřejnosti ale zarezonoval tento příběh díky Peteru Chvojkovi. Vysokoškolskému učiteli a otci Medy, který se své dcery zastal. A otevřel diskusi ohledně známkování estetickovýchovných předmětů. Když si na internetu do vyhledávače zadáte jeho jméno či nadpis článku Umí Meda hada?, najdete spoustu souvisejících textů i přesný popis toho, co se tenkrát stalo. Mě zajímalo, jak se má Meda a její tatínek dnes. A jaký řetězec událostí se od oné dostatečné známky udál. Anebo také ne.
České školství jako časoprostorová propast aneb Jak dopadla Meda, která (ne)uměla hada
Vydáno:
9 minut čtení
České školství jako časoprostorová propast aneb Jak dopadla Meda, která (ne)uměla hada
I. část
Mgr.
Michaela
Váchová
Vedla rozhovor, odborna editorka Ucitelskeho mesicniku.
Kdybychom se ještě na chvíli vrátili do roku 2018 k vaší návštěvě paní učitelky, která ohodnotila Medin výkres na čtyřku. Co bylo z vašeho pohledu největším vzájemným neporozuměním? Podle toho, co jste mi vyprávěl, jste se v rozhovoru úplně míjeli…
To neporozumění mělo širší kontext. Paní učitelka žije desítky let v nějakém paradigmatu, každý rok, týden, den a hodinu dělá ty