Školní prostředí, obzvláště první stupně základních škol, je jediným místem, kde se setkávají, mísí a prolínají děti různého nadání, přicházející ze všech sociálních vrstev. Všem vzdělavatelným dětem by měla být dána možnost začít se vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu. Poté první stupeň opouštějí žáci, jedinci, kteří pokračují v dalším vzdělávání na víceletých gymnáziích, čímž se již složení žáků na druhém stupni trochu mění.
Dokážeme se podívat z jiného úhlu?
PhDr.
Dana
Míková
pedagožka, metodička, lektorka, mentorka
Žáci nastupující do prvních tříd mohou mít natolik rozdílné potřeby, že pro jejich naplnění je potřeba naprosto profesionálních výkonů pedagogů. Potřebují učitele, kterým nechybí pedagogický takt, respekt, individuální přístup, důsledná laskavost, ale i tzv. selský rozum. Rozdílností u žáků je nepočítaně. Od kapacity paměti, rozdílného pracovního tempa a nestejného intelektu přes velké rozmezí ve sluchovém a zrakovém vnímání, diference v grafomotorickém projevu až po nejednotné matematické představy a řadu dalších. To, co může vést k přetěžování jednoho žáka, nemusí nutně znamenat přetěžování žáka druhého. Dále je nutné zmínit odlišnosti v sociální oblasti, emoční zralosti i v návycí