Jak učit žáky pečovat o svůj wellbeing?

Abychom žáky naučili, jak o svůj wellbeing pečovat, musíme jim poskytnout prostor pro rozvoj poměrně širokého spektra schopností a dovedností, např. pracovat se svými emocemi, udržovat respektující vztahy, rozpoznat a uplatnit své silné stránky, plánovat, řešit problémy a zvládat stres. Souhrnně jsou tyto schopnosti a dovednosti nejčastěji označovány jako sociální a emoční. Pomáhají nám rozvíjet odolnost a schopnost zvládat změny, výzvy a nepředvídatelné události a díky nim například dokážeme:

Z mnoha výzkumných studií i praxe škol víme, že cílená podpora sociálně-emočního učení ve škole zlepšuje vzdělávací výsledky dětí i v dalších oblastech kurikula, snižuje četnost výskytu náročného a rizikového chování, včetně užívání návykových látek nebo násilí. Výzkumy také ukazují, že nejefektivnější je, pokud se vzdělávací aktivity v této oblasti zaměřují již na žáky prvních ročníků základních škol. Vzdělávací systémy, které v nedávné době prošly reformou kurikula (např. Irsko), vyčlenily pro sociálně-emoční učení samostatné předměty. Ať již změna Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání dopadne jakkoliv, je nesporné, že škola by měla pomoci žákům tyto důležité životní dovednosti v souladu s jejich vývojovými potřebami rozvíjet.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto pro učitele základních a středních škol připravila ucelený soubor metodik Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience (4R), nabízející aktivity pro žáky od prvních tříd základních škol až po poslední ročníky středních škol zaměřené na následující témata:

Jedná se o schopnost porozumět vlastním emocím a emocím druhých. Emoční gramotnost nám dává schopnost vnímat, reflektovat a zvládat vlastní emoce a vhodně reagovat na emoce jiných lidí.

Aktivity v této tematické oblasti napomáhají žákům rozpoznávat silné stránky a pozitivní vlastnosti u sebe i druhých lidí. Výzkumná zjištění v oblasti pozitivní psychologie zdůrazňují význam identifikace a využívání vlastních silných stránek. Vzdělávání v této oblasti podporuje u žáků dosahování dobrých vzdělávacích výsledků.

Vzdělávací aktivity z této oblasti podporují žáky v poznávání různých strategií ke zvládání náročných situací a diskusi o nich. Pokud se žáci naučí správně identifikovat náročné situace a strategie k jejich zvládnutí, je větší šance, že budou k překonávání překážek vědomě využívat strategie efektivní a naopak omezí ty neefektivní. Naučí se, jak rozšiřovat svůj repertoár copingových strategií a jak čerpat z kritické reflexe vlastních rozhodnutí i z nabídky dalších možností, které lze v dané situaci využít.

Žáci se prostřednictvím zážitkových aktivit seznamují s vnitřním dialogem a procvičují jeho využívání ke zvládnutí náročných situací. Pozitivní vnitřní dialog je klíčovou strategií pro zvládání negativních myšlenek, emocí a událostí. Zvyšuje odolnost vůči zátěži a lze se jej naučit, resp. posílit procvičováním.

Dovednosti k řešení problémů jsou důležitou součástí komplexní dovednosti zvládat náročné situace. V této tematické oblasti je žákům nabízena řada vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvíjení dovednosti řešit problémy. Aktivity pomáhají žákům v souladu s jejich věkem rozvíjet schopnosti kritického a tvůrčího myšlení a použít je v situacích představujících osobní, společenská a etická dilemata.

Žáci jsou ve svém každodenním životě vystaveni řadě stresorů spojených s jejich osobním životem, vztahy a školní prací. Aktivity v této oblasti se zaměřují na rozvoj pozitivního přístupu ke zvládání stresu. Naučíme-li žáky na sobě rozpoznávat příznaky a projevy stresu a pomůžeme-li jim rozvíjet vhodné strategie, které jim pomohou se stresem účinně bojovat, budou lépe připravení zvládat náročné situace v průběhu celého života. Aktivity se zaměřují na nácvik využívání vhodných technik seberegulace.

Vzdělávací aktivity v této tematické oblasti jsou navrženy tak, aby pomohly žákům diskutovat o významu vyhledání pomoci a poskytování vrstevnické opory při řešení problémů, které jsou příliš náročné na to, aby je dokázali vyřešit vlastními silami. Aktivity vycházející z modelových scénářů pomáhají žákům identifikovat situace, ve kterých je třeba vyhledat pomoc, rozpoznat důvěryhodné zdroje pomoci a procvičit získávání pomoci od vrstevníků a dospělých. Skutečnost, že žák ví, na koho se má obrátit, ještě neznamená, že pomoc skutečně vyhledá. Aktivity žákům umožňují vyzkoušet si požádání o pomoc v různých situacích, včetně nácviku konkrétních frází, které jim v tom mohou pomoci.

Vzdělávací aktivity pomáhají žákům překonávat stereotypy a posuzovat vliv genderových norem na postoje a chování lidí. Seznamují žáky s klíčovými aspekty lidských práv a genderové identity se zaměřením na význam úcty a respektu ve vztazích. Aktivity podporují pozitivní vnímání rozmanitosti a odlišnosti ve společnosti.

Vzdělávací aktivity v této oblasti pomáhají žákům porozumět konceptu vztahů založených na vzájemné úctě a respektu, včetně porozumění důsledkům násilí (a to i genderově podmíněného, které se nejčastěji vyskytuje ve formě domácího násilí). Žáci si osvojují dovednosti potřebné k řešení problémů a stanovování hranic ve vztazích a aktivní roli v prevenci genderově podmíněného násilí. Rozvíjejí si dovednosti vzájemné podpory a vyhledání pomoci v situacích akutního či hrozícího násilí v rodině, mezi vrstevníky, v komunitě nebo v online prostředí.

Uvedená témata se prolínají všemi ročníky, žáci tak mají možnost je s postupujícím věkem obsáhnout v jejich komplexitě a vzájemné propojenosti.

Jedná se většinou o kratší aktivity v délce do 20 minut, které lze na prvním stupni ZŠ začlenit do ranních kruhů, na druhém stupni do třídnických hodin, v rámci adaptačních pobytů nebo i do konkrétních předmětů (prvouky, občanské výchovy, výchovy ke zdraví, českého jazyka aj.).

Soubor metodik 4R je původně z Austrálie, kde je oficiálním zdrojem pro naplňování kurikula. Odborníci z ČOSIV jej se souhlasem autorů přepracovali pro podmínky českého prostředí, včetně provazby na očekávané výstupy rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ. S novým školním rokem se začal pilotovat v různých typech škol v Praze a Mostě. Po pilotáži budou zapracovány podněty od učitelů a žáků z pilotních škol a metodiky budou v elektronické podobě poskytnuty zdarma k dispozici školám, které o ně budou mít zájem.

Ucelené programy zaměřené na rozvoj sociálních a emočních dovedností pomáhají ve škole vytvářet bezpečné prostředí a předcházet rozvoji rizikového chování. Žáci pak mají lepší podmínky pro učení a dosahují i lepších vzdělávacích výsledků v jiných vzdělávacích oblastech.

Ucelený program 4R pomůže žákům, aby si do dospělosti odnesli důležité znalosti, dovednosti a postoje, které jim pomohou vést naplněný a spokojený život a úspěšně překonávat překážky, které je na jejich životní cestě potkají. Uplynulé dva roky nám jasně ukázaly, že je to velmi potřebné.