Česká školní inspekce je vedle svých národních aktivit také realizátorem mezinárodních šetření výsledků žáků, kterých se Česká republika průběžně účastní již mnoho let. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA, jež každé tři roky zjišťuje úroveň dosaženou patnáctiletými žáky ve vybraných dovednostech. Poslední cyklus – PISA 2018 – byl dominantně zaměřen na čtenářskou gramotnost, neboť čtenářské dovednosti jsou naprosto zásadní jak pro budoucí úspěch žáků při dalším vzdělávání, tak pro jejich uplatnění v životě.
Nepříznivé rodinné zázemí žáka
Česká školní inspekce již delší dobu připomíná, že na řadu aspektů souvisejících se vzděláváním je potřeba nahlížet přes situaci v jednotlivých regionech. V PISA 2018 některé kraje dosáhly lepšího hodnocení, než tomu bylo v minulých cyklech PISA nebo i v jiných šetřeních, jako je třeba PIRLS 2016 sledující čtenářské dovednosti žáků na úrovni 4. ročníků základních škol, a jiné regiony dopadly naopak hůře. Protože mezinárodní šetření nejsou plošná, ale jsou prováděna jen na určitém vzorku, podívejme se na bodový graf, kde jsou výsledky PISA 2018 vztaženy k výsledkům plošného národního testování žáků z českého jazyka realizovaného Českou školní inspekcí na jaře 2017. Přestože jde o jiný typ testování, je možné pozorovat silný vztah, který navíc ukazuje na existenci krajů, jež mají výsledky dlouhodobě nadprůměrné (hlavní město Praha), a jiných krajů, kde jsou výsledky žáků dlouhodobě podprůměrné (Karlovarský a Úste