Kateřina Přidalová se před lety vydala na náročnou misi. Rozhodla se usilovat o rozvoj vizuální gramotnosti jakožto stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Publikuje, vyučuje, spolupracuje s učiteli v mnoha regionech a je zakladatelkou oceňované vzdělávací organizace Designeři dětem. Nyní připravila edukační program pro výstavu Identita – příběh českého grafického designu, která mapuje dějiny české vizuální kultury. V rozhovoru si povídáme o významném nárůstu obrazové komunikace i o tom, jak mohou školy pomoci žákům s jejím kritickým vnímáním.
Porozumět vizuální komunikaci se učíme celý život
Alžběta
Plívová
nezávislá konzultantka pro komunikaci ve vzdělávání,
Komunikace mladých lidí dnes často vypadá jako tok emotikonů, fotek a videí. Informace dostávají výraznou obrazovou podobu, obrazem komunikují instituce, značky, osobnosti. Jak důležitá je dnes vizuální rovina komunikace?
Vizuální komunikace je v dnešní době naprosto zásadní. Je samozřejmou součástí našich životů. Jen co ráno otevřeme oči, hrne se na nás nespočet vizuálních vjemů, které nadesignovali lidé. Abychom se mezi sebou dorozuměli, posíláme si různé zprávy – plakát na zdi v pokoji, obaly věcí, nápisy na oblečení, vyšitá loga,
notifikace
v mobilu, pomrkávající smajlíky, reklamu na ulici, symboly v MHD, graffiti na zdi a mnoho dalších zpráv vytištěných nebo rozhýbaných na obrazovce.V teorii vizuální kultury se hovoří o prudkém nárůstu vizuálních sdělení od druhé poloviny 20. století. Nicméně obraz vždy hr