Pandemie ovlivňuje náš život i pedagogickou praxi téměř dva roky. Distanční výuka a s ní související omezení sociálních kontaktů klade velké nároky na psychickou odolnost žáků i učitelů. Možná i tato skutečnost přispěla k tomu, že se v poslední době dostal do popředí zájem o wellbeing. Pojem, který jste jistě nemohli v pedagogické komunitě přeslechnout, přestože se zatím jedná v tuzemském prostředí relativně o novinku, o čemž svědčí i absence hesla na české Wikipedii.
Jednotná definice pojmu wellbeing na světě neexistuje, ale lze jej v obecné rovině popsat jako stav, ve kterém se cítíme dobře a jenž nám umožňuje dobře fungovat.
Partnerství pro vzdělávání 2030+ definuje wellbeing jako stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. Právě proto je wellbeing významným tématem pro školní prostředí. Jelikož se jedná o významný předpoklad k tomu, aby mohli žáci maximálně rozvíjet svůj učební potenciál.
Následující příloha Učitelského měsíčníku obsahuje řadu textů, které popisují současný stav wellbeingu na školách skrze unikátní výzkumy, představují tipy pro systémovou podporu a nabízí také pohled na wellbeing z perspektivy učitele, protože bez péče o sebe je obtížné dobře se starat o druhé. Jak píše Antoine de Saint-Exupéry v Malém princi: „Když dám ráno do pořádku sebe, musím udělat pořádek na planetě.“
Vážení čtenáři, přeji vám příjemné čtení i mnoho příležitostí k podpoře wellbeingu v roce 2022.