Jsou tací mezi námi, kteří tvrdí, že dětem ve všem ustupujeme, snižujeme nároky ve všech oblastech vzdělání i života, naopak jim jen maximálně vycházíme vstříc v jejich požadavcích, snažíme se naplnit jejich práva. V celém tom jejich nicnedělání je navíc neustále omlouváme, nedáváme jim objektivní, tedy zejména negativní zpětnou vazbu, dokonce je nedoporučujeme srovnávat, známkovat a dávat pětky, takže v dospělosti z nich nic pořádného nebude. Všechno jen budou chtít dostávat a nic nebudou dávat. Budou se orientovat na snadné a rychlé „zisky“, zatímco my dobře víme, že k výsledkům vede zpravidla dlouhodobá a namáhavá práce. A případná pozitivní náhoda je jen třešnička na dortu, která přijde nebo taky ne. Spoléhat na ni nelze.
Úspěšnost
PhDr.
Václav
Mertin
Dětský psycholog
Jako společnost máme eminentní zájem na tom, aby každé dítě bylo maximálně vzdělané. A je úplně jedno, jestli takové vzdělání dosáhne dobrými schopnostmi „od pá