V rámci projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, který koordinuje Pražský inovační institut, se na 17 školách pilotuje nový program tzv. cirkulárních škol. Během něj spolupracují odborníci s několika školami v oblastech bioodpadu, gastroodpadu a reuse. Učitele, žáky i nepedagogické pracovníky inspirují k větší udržitelnosti a novým aktivitám. Na základní škole ve Slivenci se konkrétně jedná o zaměření na kompostování a pěstitelství. „Lektor dětem donesl například sazeničky chilli papriček, artyčok či vyšlechtěný gigantický hrášek. To je totiž přesně to, co dnešní puberťáci potřebují. Zajímavé, oblíbené či netypické přírodniny,“ uvádí koordinátor projektu Oskar Burian, jeden ze zapojených pedagogů. Na několik otázek týkajících se problematiky cirkulární školy jsme se ho zeptali osobně.
Žáci by měli vědět, jakým problémům v celé jejich komplexnosti v dnešní době čelíme
Vydáno:
9 minut čtení
Žáci by měli vědět, jakým problémům v celé jejich komplexnosti v dnešní době čelíme
Mgr.
Michaela
Váchová
odborná editorka Učitelského měsíčníku.
Jaké jsou základní principy, na nichž cirkulární školy fungují?
Z toho, co jsem se dozvěděl a z realizace projektu pochopil, fungují cirkulární školy na principu efektivní práce s materiály, které mohou být dále využity, ovšem většinou společnosti jsou vnímány jako odpad. Projekt se tedy snaží vybraným školám na míru zprostředkovat materiální, konzultační a vzdělávací podporu, kterou jim pomůže se zahájením dlouhodobých činností od třídění odpadu přes kompostování a práci s bioodpadem či založe